>> PALOsvk, 25. 10. 2012 15:59:52

Pocasie bolo podobne, pred dvomi rokmi to bolo 17.11.

Co chcem povedat je to ze subjektivny pocit vs TF (aspon u mna) veelmi zavisi od odpocinutosti/pre­trenovanosti. Povedal by som ze oba razy som sa snazil ist pocitovo s dost velkou rezervou, a vtedy som sa citil dobre ale tepy boli vysoko, dnes som sa citil zle a tepy boli nizko.

Verim tomu ze som sa zlepsil: Ak by som vtedy zatlacil na pilu, asi by som ubral 3–4 minuty. Ak by som si teraz par dni oddychol a potom zatlacil, tak hadam aj 12min uberiem. Aj ked ak by som dnes snazil ist na doraz, asi by som ani 160 priemer neutiahol a ledva sa zlepsil o tie 3–4min (bolo to 23–24km a skoro 400m prevysenia, na tom sa da uberat…).

>> SlavoK, 25. 10. 2012 16:02:18

Nuz, tak ja som iny.

Ked som zacinal poriadnejsie behavat (december 2009), tak som mal problem dlhsie udrziavat vysoke tepy. Zaciatkom februara som si pozical sporttester: behaval som v tepovom rozmedzi 140–170, pricom vacsina bola 145–155. 6km usek s priemerom 163 a maximom 172 si pamatam ako „skoro pretekove usilie so simulovanym finisom“. Asi ten zaciatocnicky pripad ked uz pri pomalsom tempe/TF sa ide ciastovne anaerobne a boli to…

Postupom casu (za cca pol roku) som vsak dokazal behavat na vyssich tepoch pri lepsich pocitoch, az som dokazal bezat na 170 skoro hodinu a desiatku (42:41, marec 2011) som dal na 175 s TFmax 187.

Priebezne sa rychlost pri „normalnom behu“, cize cca 145–155 zlepsovala… a fluktuovala v zavislosti od odpocinutosti/pre­trenovanosti/po­casia/konstela­cie hviezd.

Maraton za 3:30 (prakticky rovnomerne tempo, nebola ziadna rezerva, dal som zo seba vsetko) som zabehol na 157TF, pricom od 31.km to bolo nad 163.

Takze v mojom pripade pociatocny trening skor zvysil dosiahnutelne tepy a schopnost udrzat ich dlho vysoke. Nasledne prisla aj schopnost bezat pri tych istych tepoch vyssou rychlostou.

Dalsi zaujimavy bod: Horsky Beh Trangoska – Donovaly (49km, +2200m) som nasledne siel s priemernou tepovkou 156 (7h+cca 30min oddychu na obcerstvovackach nezarataneho do priemernej tepovky). Bolo to po neadekvatnom treningu a prekonanej viroze, vycerpany uz po stupaku na Chopok… sameho ma prekvapivo na akych vysokych tepoch som siel a ako dlho som ich dokazal udrzat (ozaj zima, vietor, chvilami krupy, rozhodne som sa neprehrieval; na druhej strane oddych na obcerstvovackach pomohol).

Každopádně, počítat TF jako procento z TFmax považuji za dost ošidné, protože dosažitelná TFmax může být v různé dny různá.

Ostatně, jen podle TF se nedá běhat ani na závodech, protože míra variability tepovky při určitém tempu je třeba u mě dost vysoká.

Samozřejmě chápu, co se dělo třeba na desítce v Hradišti či na pětce na Palackého vrchu,kdy jsem měl tepovku výrazně nad normálem, ale pozoruhodné pro mě nejsou jen nízké tepy při rekordních 10 km (doběhnutých do rekordní hodinovky při jen 168,8), ale třeba i velmi nízké tepy na Ostravském maratonu (2:59:30), protože nevím, jak jsem tam dosáhl, že jsem tam běžel 17 tepů pod očekávanou hodnotou a měl průměr jen 159,8, přitom při dobrém čase.

Ješté větší záhadou je, jak se mi mohlo podařit na lize dosáhnout tak výrazných zlepšení na 400 a 800 metrů, když v tempu 800 metrů jsem nikdy před tím ani potom nedokázal běžet ani 400 metrů. Jako bych tam neběžel ani já, ale změřeno to bylo dobře, i když neopakovatelnost těchto výkonů (stejně jako 5 km) mě dost štve.

Každopádně, někdy prostě výkon ustřelí, ať už z hlediska tepů, či z hlediska tempa, zcela mimo očekávání – bohužel samozřejmě ne vždy pozitivně, ale někdy i negativně.

>> kanovsky, 25. 10. 2012 19:02:45

Tvoj rozdiel 400m a 800m… Myslim, ze je to nieco podobne ako ked ja ako byvaly sprinter sa snazim behat dlhe trate a mam tam obrovsky skok a (skoro nepochopitelny) rozdiel medzi PB na 10km a 1/2M.

Takze ked ty nemas rychlostne treningy moze sa taka nahoda stat Ak by si sa na to co i len troska zameral…stacilo by raz za tyzden si dat pyramidku 20–40–60–80–100–80–60–40–20 (vsetko na maxinalnu rychlost) a uvidis co to spravi s tvojou rychlostou. Myslim ze potom sa ti uz podari ist rychlejsie 400m ako 800m. Inak obe trate sa behaju s rychlejsou 1. polovicou behu ako druha polovica.

K tomu uleteniu vykonov…velmi zaujimava zvlastnost…neviem cim to je, ale mne este nikdy nic na dlhsej ani kratsej trati neuletelo, vzdy je to +/- 2 tepy ako predpokladam pri rychlosti, ktoru chcem ist (HR mam len 1 rok). Jednoducho tak mam natrenovane a ak 7–3dni pred zavodom idem test na kratsiu vzdialenost v tempe zavodu…jednoduho inak to uz nejde potom o par dni na zavode 

>> Mato, 25. 10. 2012 10:30:29

Vase Cenzorstvo to zakazuje vsetkym, teda pisat o botach a tepoch len v posldenych dnoch to Vase Cenzostvo zakazalo opakovane napriklad oblivionovi a dalsim co si dovolili k tomu nieco napisat. Vase Cenzostvo dokonca prikazuje akym literarnym stylom by sa tu malo pisat a hodnoti literarnu hodnotu Vasim Cenzosrkym Osobnym Pokrivenym kriterioum a urovnou.

Vase Cenzosrvo implikovalo ze zakazuje len mne a preto Vase Cenzosrtvo je Klamar, uz zas raz opat.

>> kanovsky, 25. 10. 2012 14:55:31

>> Esteban, 25. 10. 2012 15:39:16

Co vím tak se obecně udává, že se TF při různých sportech liší, což je dáno různou pozicí těla a různým počtem zapojených svalových skupin. Osobně mám vyzkoušeno, že na kole jsou tepy nižší než při běhu a to včetně TFmax. Ta mi dosáhla stejných hodnot jak při intenzivní jízdě do kopce, tak při zátěžovém testu na rotopedu. Na běžkách je TF naopak vyšší než při běhu (což má svou logiku když navíc pracuje i vršek), současně jsou posunuté i prahy, takže na tepech při nichž bych se během už rychle utavil, funguju na běžkách ještě poměrně v pohodě. TFmax se mi jeví podobné jako při běhu, ještě nikdy jsem u sebe nepozoroval že by to mělo být více. Je ovšem fakt, že v jiných disciplínách ze sebe nedokážu vydat vše jako při běhu. Na kole mně limituje spíš síla, na běžkách rovněž síla (kopce) plus navíc technika (roviny). Otázka zda by se něco zásadněji změnilo, pokud bych zmíněnými faktory limitová nebyl.

>> Petr_P, 26. 10. 2012 01:42:47

porovnavat medzi sebou sporty podla nejakych cisiel je vzdy problem

uvadaza ze namerana spotreba kysliku je najvyssia u vesliarov a bezkarov prave koli tomu ze pracuju naraz vsetky velke svalove skupiny, ale ako to vyzera s tepovkou to neviem, myslim pri veslovani a bezkovani, Veslovane napriklad pracuje pri ferkvencii okolo 30 za minutu, =- nejake drobne a jedna sa skor a silovu pracu, beh ma kadenciu ovela vyssiu a praca je skor explozivna ale pri mensej sile. srdce casto pracuje podla roho aka sila sa pri sporte vynaklada, kedze pri velkej svalovej praci zrejme extremene narasta tlak krvi a tak tep vyde z toho ako zavisly vedlasji parameter

nakoniec ak sa s tym niekto chce hrat nech si da tepomerak a zacne robit drepy naprazdno cim rychlejsie a potom nech to porovna s drepami zs tazkou cinkou kde je pohyb nutne ovela pomalsi a napriklad porovna s vyskokmi z drepu a vsetko podla moznsoti cim dlhsie v kuse

>> rudo, 26. 10. 2012 07:48:34

Porovnávání je každopádně problematické, v tom souhlas. Nechci se v tom tedy příliš vrtat, jen jsem uvedl obecně udávané poznatky s tím že moje zkušenosti s nimi souhlasí.

O veslování toho příliš nevím, ale se spotřebou kyslíku při běhu na lyžích je to tak jak píšeš. Právě běžci na lyžích mívají nejvyšší hodnoty VO2max (včetně rekordu).

Charakter pohybu má na TF jistě výrazný vliv. Sám mám otestované, že při silovějším projevu je TF nižší než při frekvenčním. Přičemž druhá varianta mi obecně v různých sportech vyhovuje víc.

Každé testování je jistě nejspolehlivější při co nejpodobnější pohybové aktivitě. Proto se běžci testují na páse, cyklisti na ergometru a běžci na lyžích na páse s kolečkovýma lyžema (viděl jsem nějaká videa na netu).

>> Petr_P, 26. 10. 2012 11:41:19

jasne, ale beh na pase sa dost odlisuje od behu na ceste alebo na drahe

>> rudo, 26. 10. 2012 11:47:45

Nehledě na to, že při běhu na pásu hodně záleží na typu testu (rostoucí rychlost vs. rostoucí náklon, či kombinace) a tempu navyšování zátěže, přičemž u vytrvalců by mělo být zřejmě pomalejší než u sprinterů. Navíc, já se ve vyšších rychlostech blizkých své maximální rychlosti na pásu dost bojím, třeba že z něj spadnu, ale i z jiných důvodů se na něm necítím moc dobře.

>> kanovsky, 26. 10. 2012 11:51:39

ved prave, clovek je na pase napnuty cele telo je akesi krcovite a ruky sa pohybuju inak, ale aj ked si clovek na pas zvykne a zacne mu byt prirodzeny je to iny styl lebo pas bezi sam takze je iny vzorec prace svalov a ani pri naklene pasu v stupani napriklad 2 stupne nie je technika ta ista

>> kanovsky, 26. 10. 2012 11:51:39

Ve Sportmedu mají pás hrozně úzký a krátký (ve srovnání s fitness), to je pak opravdu o strach, zvlášť při stoupání nad 10%.

Jen mi prosím prozraď, co myslíš tou maximální rychlostí?

Běh na páse je určitě něco jiného, zkusil jsem si to jen jednou a nic moc, nepříjemně mně to překvapilo. Hlavní potíž že ten pás má vlastní pohon a tak člověk vlastně spíš jen tak kmitá nohama aby ho pás neodnesl a neodráží se kupředu jako při opravdovém běhu. Tohle nějak nechápu, dříve jsem měl za to že je pás bez pohonu a jen se tak pasivně pohybuje jak ho člověk nohama odstrkuje, ale ono ne. Přitom takové řešení by podle mého bylo více realistické a taky jednodušší a levnější. Když to jde u cyklistických válců, proč ne u běžeckého trenažeru? Pokud někdo znáte důvod, rád se nechám poučit.

>> Petr_P, 26. 10. 2012 13:58:37

Takove pasy skutecne existujou – bez pohonu. Ale jen jsem je videl, nezkousel.

Na bezeckem pasu beham zridka, tohto roku tusim jednou v unoru. :) Takze mam trocha problem si zvyknout. Pred par lety jsem ho vyuzival kazdy tyden alespon na rozehrani pred posilovnou a to mi prislo uplne v pohode. V zasade mi to az tak odlisne neprijde co se tyce stylu pohybu a pouzivanych svalu.

>> Petr_P, 26. 10. 2012 13:58:37

V posilovně, kam občas chodím, když je venku moc velký marast, mají oba typy pásů. Každý z nich má specifické nedostatky. Já radši běhám na tom s pohonem, byť uznávám, že to běh tak docela není. Ale dá se na něm aspoň provozovat delší kontinuální trénink a rozvíjet vytrvalost. Běh na pásu bez pohonu je podle mě od normálního běhu ještě odlišnější a je velmi silový. Člověk totiž vlastními silami posunuje pás pod sebou a to je hodně namáhavé. Skoro vůbec se nedá využít setrvačnosti, která je přirozenou součástí normálního běhu.. Možná je to tím, že je pás záměrně hodně přibržděný, aby se na něm člověk nezabil, hned jak na něj vleze. Zastaví se skoro ihned, jak přestanu běžet..

>> Petr_P, 26. 10. 2012 13:58:37

Čistě z fyzikálního pohledu na kinetickou energii není rozdíl, zda se člověk pohybuje vůči povrchu (zemi), nebo se povrch (pás) pohybuje vůči člověku. Odraz je k tomu zapotřebí stejný.

Rozdíly jsou jinde. Kromě motivace, že když nepoběžím, tak si rozbiju hubu, jsou to tyto:

• na pásu nepůsobí odpor vzduchu – na horní polovinu těla žádný (leda větráček :o), na dolní menší
• dle kostrukce může být pás značně odpružený / odtlumený (analogie tartanu), šetří to tělo, ale pohlcuje energii
• povrch je „naprosto“ rovný, šetří to koordinační energii, ale vede ke ztrátě pozornosti a vztahu k realitě
• už tak po 15 minutách je pás silně zahřátý, skoro rozpálený – v botách s tenkou podrážkou značný problém
• mozek si zvykne, že nohy se hýbou a okolí stojí – když se pás a nohy zastaví, okolí se začne zdánlivě vzdalovat (jako kdyby člověk začal couvat), je to dost nepříjemné

Závodní koně také běhají kondičně na pásu, pro snížení pocitu couvání po zastavení je jim prý v průběhu běhu promítána ubíhající krajinka.

rozdiel je velky, pas s motorom ma nesutaly prisun energie a sa nespomaluje bez ohladu na to aky mam krok, odraz, pas bez motora hned zastane ak prestanem tlacit, ani jedna z tych situacii nie je rovnaka pri skutocnom behu

ak ti dam trenink bezat dolu svahom pri kadencii 220 krokov za minutu, tak je to velmi podobne tomu co „zabehnes“ na pase ak bezis na kadenciu – takmer bez odrazovej zlozky ucis sa ryhclo prepletat nohami a v treninku maratonu to bolo vyuzivane velmi casto a uspesne – treninmk nervovosvalovej sustavy na vytrvalost – schopnost prepletat rychlo nohami pocas 2–3 hodin bez akehokolvek zavahanie alebo oddychu

pas bez motora je vyslovene na odraz, kadencia je velmi mala a je to skor ekvivalent treninku ked ti napisem – odrazove cvicenie do svahu ked v podstate vyskaces obrovskymi skokmi hore a trenujes len silu odrazu a vytrvalost tejto sily ale netrenujes vobec kadenciu. Pas bez motora nie je celkom to iste lebi pohyb je pomalsi casovy vzorec je iny ale o to vacsia sila sa moze vynalozit asi nieco ako rozdiel medzi vyskokom z drepu a pomalym drepom s obrovskou vahou na pase bez motora nejdes trenovat kolko km v case pasu poposuvas ale kolko silovych cviceni v bezeckej pozicii tela si urobil kazdou nohou striedavo.

treba zabudnut na ten kardinalny omyl bezcov ze trenink je o tom ze prebehnem X km za tolko hh:mm:ss, ide o to ako svaly pracovali.

cyklista moze jazdit lahky prevod na kadenciu dole svahom s vetrom v chrbte alebo schovany v naliku ale moze si tiez vrazit najtazsi prevod a pretacat ho pomaly silovo do tiahleho kopca.

ani v jednom pripade mu udaj X km za HH;MM absolutne nic nepovie to ze je mnoho takych co klamu sami seba natacanim prazdnych km do dennika je uz ina vec

Dík všem za komentáře. Pravda že jsem zapomněl na odpor a setrvačnost. Pokud by se pás bez pohonu protáčel příliš lehce, byl by každý pohyb na něm značně labilní a nebezpečný. Pokud je však bržděný, je zřejmé že běh na něm je dost silový a namáhavý a reálný běh po rovině to též nemůže simulovat.

No nic, to bylo jen tak pro poučení. Jak jsem uvedl, běh na pásu jsem si vyzkoušel pouze jednou když jsem shodou náhod zavítal do fitka, neoslovilo mně to a s výjimkou nějaké zvláštní příležitosti se tím v budoucnu nehodlám zabývat. Když to jde, běhám klasicky venku a když ne, mám k dispozici jiné sportovní aktivity.

>> rudo, 25. 10. 2012 22:07:09

Najprv som sa k tomu, nechcel vracat a uz na Teba nereagovat, ale len dodam – netrep. Nikomu som nic nikde nezakazoval. Ked napises svoj nazor na nieco, neznamena to, ze clovek si nemoze spravit, co chce. Od toho je toto forum – aby si si napisal svoj nazor a podelil sa s nim s ostatnymi. Ak mas so mnou problem, necitaj moje prispevky. Ja Tvoje z 90% ignorujem a do buducna budem uplne.

>> Mato, 29. 10. 2012 08:55:59

trepes, ludia si tu pisu svoje nazory svoje zazitky a svoje filozofie ku behaniu a ty ich krituzujes za to aky maju k behaniu vztah a aj za to aky maju literarny styl. forum je na to aby si napisal kazdy co chce ale nie na to aby si kritizoval kazdy nazor ktory sa tebe nehodi.

Nebylo by lepší, abychom se vrátili k původnímu tématu?

Konkrétně by mě zajímaly vaše názory na zkušenosti Slava, o kterých psal v tomto vláknu 25.10.2012 v 16:0­2:18.

Když je tu téma o TF, přidal bych související dotaz. Častým problémem bývá příliš vysoká TF při běhu, já ale nyní řeším potíž opačnou. Když si jdu běžně zaběhat v poklidném tempu, tak mám TF strašně nízko (není problém se na rovině držet pod 120, přitom TFmax bude zřejmě někde pod 190) a tak mám obavy že takový trénink je v podstatě jen regenerační a nemůže stimulovat rozvoj zdatnosti. Na druhou stranu se nohy i tak unavují a příliš se jim zrychlovat nechce. Vím že na pokles TF má vliv chladné počasí, v létě to tak markantní nebývá. Přesto mám dlouhodobý pocit že zdatnost oběhového systému předbíhá pohybový aparát a přemýšlím jakou taktiku zvolit pro žádaný růst výkonnosti (vytrvalosti). Bylo by lepší kašlat na TF, dál běhat pomalu a spíš se snažit prodlužovat tréninky a navyšovat kilometráž, anebo se snažit běhat intenzivněji a TF vyhnat výše i za cenu rychlejší únavy, zkracování tréniků a nižší kilometráže? Podotýkám že nemám zacíleno na maratony, ale spíš mi jde o výkony na kratších tratích do 10 km. Taky se nevěnuju pouze běhu, ale v létě hlavně jezdím na kole a v zimě na běžkách, přičemž ani v těchto disciplínách nemám maratonské ambice.

>> Petr_P, 02. 11. 2012 22:27:37

beh je len polovica treninkoveho systemu, ako som niekde napisal, srdce ani pluca nebezia po ceste a o rychlosti behu a vykone na zavodoch rozhodnu svaly noh chrbta stredu – jadra – core tela a to ako sa pouzivaju teda idealna technika

teda okrem toho ze behas vela pri HR=120 a to mozes predlzovat potrebujes behat aj rychle rovinky okolo 60 metrov potrebujes robit vela sprinterskej abecedy a vela odrazovych cviceni a behat volne aerobne useky na techniku behu

>> rudo, 02. 11. 2012 22:45:47

Asi to bude jak píšeš, síla nikdy nebyla moje silná stránka. Nezbyde než se nutit i do náročnějších tréninkových prvků.

>> Petr_P, 02. 11. 2012 22:27:37

Velmi zjednodušeně: rychlé běhy běhat rychleji, pomalé pomaleji…rozevřít „tepové nůžky“ zvláště máš-li spadeno na kratší tratě. Krátké úseky do 400m, klidně si sáhnout někam k maximálce, delší tempa cca 1–2km běhat na 90–92% TFmax, zbytek tréninku postavit na objemu, kde budeš tepově klidně o 50 tepů níž, než při tempech. Kvalitu 1× max. 2× týdně, zbytek pomalé štreky.

>> Dav, 04. 11. 2012 09:52:16

ja to tak nechapem, podla mna sila rychlost odrazy atd sa trenuju max do 200m usekov a nebeha sa anaerobne. ak niketo cital knohu od Jarmili a Kvaca, tak si tam mohol vsimnut ze Jarmila ako tretiu fazu v strede dna mala poskakovanie na mieste- vyskoky z lytok s asi 30kg cinkou na pleciach, z videjkov na youtube sa da najst ako sprinteri robia odrazove cvicenia – daju si prekazky nahusto a skacu ich kazdym skokom jak klokani. za sociku na skolach sme vsetci mali testy – skok znozmy z miesta tzv zabak – to hovorilo vela, otestujte si to a potom robte trenink ktory ten vykon podstatne zvysi.

>> Dav, 04. 11. 2012 09:52:16

Tak je mi jasné, že ke zrychlení to chce běhat i rychle, aby se nohy posílily a zvykly na rychlé tempo. Dále už v tom ale tak jasno nemám. Některé zdroje (zde takový přístup propaguje hlavně rudo) tvrdí,že je třeba běhat striktně aerobně a teprve před vrcholem sezóny vyladit formu anaerobními tréninky. Jinde se tvrdí že je naopak třeba trénovat intenzivně průběžně aby si tělo zvyklo na laktát. Takže poněkud protichůdné informace, jak si to potom má člověk přebrat. Krátké úseky na max bych viděl spíš kratší. Naplno dám tak 200 m, pak vytuhnu a tepy na max stejně nestihnou vylézt. 1–2 km na cca 90 % max znamaná závodní tempo (nikdy nejdu úplně na krev). 1–2 x týdně kvalita a jinak volné tempo je rozumně vyhlížející pravidlo, které jsem již zaznamenal opakovaně z více směrů. Akorát otázka jak přesně tu kvalitu pojmout a zda ji zařazovat permanentně nebo jen v určitá období. Jinak přeci jen neběhám pouze pomalu. Sem tam při výběhu zařadím nějaké to zrychlení a svižnější úsek (fartlek). Dále občas provádím osobní testy či se zůčastním závodu. Není to pravidlené, spíš se střídají období (až několik měsíců) kdy se nehoním a běhám jenom pomalu a období kdy se mi sejde více testů a závodů krátce po sobě. V celkovém průměru to ale bude dělat kolem té jedné intenzity na týden.

>> Petr_P, 04. 11. 2012 22:02:38

no ze by som to zrovna ja propagoval, len opakujem to co robili majstri treneri a bezci po desatrocia co je overene a podrobne vysvetlovane v knihach a clankoch, ja som kedysi tomu tiez neveril a ani neskor ked som robil trenerske triedy som sa tam nic rozumne nenaucil, to prislo az s internetom a anglictinou.

asi nenajdes elitneho bezca ktory by behal anaerobne cely rok, tato otazka sa uz povazuje za uplne samozrejemu a vyriesenu.

>> rudo, 04. 11. 2012 21:20:03

Není pochyb o tom že nohy mám slabé a vůbec celé tělo ochablé a různá posilovací cvičení by mi přišla vhod. Původní smysl dotazu se ale týká růstu aerobní výkonnosti. Ty nízké tepy se týkají volného tempa hluboce pod ANP, na to se tělo již zřejmě adaptovalo. Pokud ale začnu zrychlovat tak tepy rychle vyletí nahoru a při závodním tempu to nejsou nohy co limituje můj výkon. S těma by byl problém na delší trati, ale pouhých několik km zvládnu uběhnout bez problémů a to i rychle. Důvod proč nezrychlím ještě více není že by nohy nemohly, ale že to neudýchám. Proto mám za dlouhodobý cíl postupné zvyšování aerobní výkonnosti, posun ANP, tak abych byl schopný udýchat rychlejší tempo a tímto efektem se dokázal zlepšit na všech tratích. Čím kratší trať tím větší hraje roli laktát a je třeba více intenzivních tréninků nad ANP. Anaerobní výkonnost ale chápu jako nadstavbu nad aerobní a tedy prioritou by mělo být budování té druhé a s tou první to nepřehánět. Co mně tedy nejvíce zajímalo v původním dotazu, zda je pro růst aerobní zdatnosti lepší běhat pomalu a dlouze a snažit se o co největší objemy, anebo spíš méně a rychleji, ovšem stále aerobně a snažit se přibližovat ANP zespoda. Nejspíš ale bude správná odpověď praktikovat obojí?

>> Petr_P, 04. 11. 2012 22:35:24

dobre postavena otazka, aby som to moc nekomplikoval – co je hlavna zavodna trat – pod hodinu alebo nad hodinu ? a tiez ak napriklad mas ako hlavnu zavodnu trat pod hodinu nampriklad nieco z 3–5–10km ale ZAROVEN chces zabehnut co najlepsie maraton, tak si v inej situacii ako zavodnik co nema maraton v plane na nasledujuci rok.

anaerobny rozvoj sa da vybavit za 6 tyzdnov, dlhsie sa to natahovat neda a ta anaerobna vykonnost sa da udrzat maximalne dalsich 6 tyzdnov hoci uz to pojde v zavere dolu vodou

popisoval som to na fore velakrat, teda ak mas velmi dolezity zavod tak si v kalendari zacni pocitat tyzdne dozadu, max 10 tyzdnov, vtedy zacnes behat aj anaerobne useky a postupne ten trenink specializujes na zavodnu trat, typicky su to 2 treninky kazdy tyzdne popri tom sa stale beha aerobne a regeneracne. po 6 tyzdnoch mas uz max anaerobnu vykonnost a pojdes na nehjake nedolzezite preteky a rovnako aj pocas nasledujucih 3 tyzdnov, pricom ten pretek sa povazuje za jedn anaerobny trenink a v tyzdni uz je miesto len na jeden dalsi, tie pripravne zavody mozu byt na trati kratsej aj dlhsej ako je ta hlavna, po odpnbehnuti toho superdoleziteho zavodu mas tak este asi 2 tyzdne na odbehanie nejakych kratkych zavodov a tym pre elitnych atletov sezona konci uz nemozu – pozri ako po OH uz nevladzu nic zabehnut a niektori skoncia hne a niektori este za $$$ nieco ako tak odbehnu, potom je typoicky 6 tyzdnov nebehania na zotavenie z anaerobneho poskodenenia a zacina sa pomaly aerobny trenink na buduci rok

iny pohlad – ak si pozries grafy vykon od vzdialenosti – napriklad u Petra K, tak vidis ze sa tam jedna o 2 faktory – celu vykonnostnu krivku mozes posuvat hore alebo dole

rovnako ak by sim al rychlost voci tepom by si zistil ze krivku posuvas celu hore alebo dole a teda ak napriklad zlepsis maraton, tak sa zlepsi vykon aj na 21 15 10 5 km ale aj na 50km a na 100km

rovnako ak si zlepsis rychlost behu pri 120 zrychly sa tym aj beh pri 130 140 160 v praxi su dva pristupy alebo stale beham aerobne okolo jedneho tepu, zvycajne to je hodnota medzi 120 a 140 a posuvam tak vykonnost v celom grafe, alebo beham v celom aerobnom pasme teda rychlosti od rege cez zakladnu aerobnu tempo maratonu az po rychlost hodinovky a miesam urcity pomer tych treninkov v tyzdni pricom pomer sa moze menit pocas roku

takto zrychlis tempa pri vsetkcyh vzdialenostiach a tepoch a ked zlepsis svoju hodinbovku == svoju ANP rychlost tak v pohode zlespis aj svoj osobak na 10km na 5 km a 3 km aj bez toho aby si behal anaerobne, potom ale az potom mozes si na to nalozit anaerobnu fazu ak je to velmi dolezite ale za cenu ze po tych 3 anaerobncyh mesiacoch stratis aerobnu vykonnost a vykony pojdu dolu vodou a budes zacinat odznovu

preto napriklad Viren odmietol nahanat svetove roky medzi OH a zostal aerobne pocas suvislsych 3 a pol roku medzi OH, aby mal istotu ze aj pri obhajobe OH mu nik zlate medaile nevezme

vzdy to skonci pri otazke – co naozaj chces a preco, co je pre teba dolezite