Také u nich se přístup k současné situaci mírně liší. Třeba legenda českého triatlonu Petr Vabroušek pokračuje i bez vidiny nejbližšího závodu. „Snažím se pořád nějakým způsobem udržovat. Předpokládám, že se stav vrátí do normálu, asi to nebude za několik týdnů, spíš za několik měsíců, samozřejmě na Ironman nebo dokonce Ultraman člověk netrénuje dva měsíce, to je záležitost mnohaleté přípravy. Navíc je tělo za ta léta zvyklé na pohyb, potřebuje ho, jinak bych byl asi nevrlý, unavený, malátný. Znám takové stavy, když si dám po sezoně dva tři týdny plánované volno. Po dvou týdnech už člověk, který je zvyklý na každodenní pohyb, není ve své kůži. V podstatě není důvod přestat běhat nebo jezdit na kole, jen plavat teď nejde,“ líčí muž, který osmdesátkrát skončil v nejlepší desítce prestižního seriálu Ironman WTC, což je světový rekord.

A tak se připravuje doma společně s dětmi. „Dělám toho samozřejmě taky míň, než kdyby všechno běželo, jak má, jde spíš o údržbu. Místo dvou tří tréninků denně je to jedna fáze, nebo jedna kratší, zanedbatelná a jedna trochu delší. Spíš mám pohyb s dětmi, běháme společně se synem, dcera je taky aktivní, udělali jsme si tělocvičnu na zahradě. Máme to štěstí, že můžeme být venku v rodinném kruhu, od nikoho se nemůžeme nakazit, ani nikoho nakazit, to je super,“ vysvětluje.

Elitní česká triatlonistka Simona Křivánková po hrubé zimní přípravě zvažuje spíš zvolnění. „Mám štěstí, že můžu pořád pracovat z domu, ovšem pobyt venku je omezený, v úvahu připadá maximálně nějaký běh, na kolo jen klasický trenažér. Řekla jsem si, že trošku zvolním, odpočinu si, tréninkový plán poupravím. Podle mě teď nemá cenu trénovat na sto procent, plavání se stejně nedá zcela nahradit jinými disciplínami a ani nemám paradoxně moc času. Máme malé dítě, které se samo o sebe nepostará,“ říká česká reprezentantka na středních a dlouhých tratích.

Právě plavání představuje v době karantény největší svízel, protože bazény jsou zavřené, na venkovní plavání je pořád ještě chladno. Ovšem dá se aspoň na suchu posilovat svaly, které tělo při plavání zapojuje. A to díky expandérům, tedy posilovacím gumám. „Je to specifické posilování, při kterém se dá velmi dobře zvyšovat síla plaveckého záběru paží. Týká se horní poloviny těla, ne nohou. Dobře lze natrénovat nastavení záběrového elka, aby nezabírala jenom dlaň, ale celá paže od špiček prstů až do podpaží jako jeden blok. S pomocí gum se dá technika nacvičit výrazně lépe než ve vodě, protože záběr dobře vidíte, pod sebe a před sebe si můžete dát zrcadlo,“ líčí Vabroušek.

Expandéry tvoří nedílnou součást přípravy také u Křivánků, ovšem hlavně u Simonina manžela Josefa, šestého muže loňského seriálu dlouhých triatlonů Czechman Tour. „Ten je dokonce známý tím, že celou zimu do bazénu nechodí, časově nestíhá, takže jejich zavření v jeho případě není vůbec žádné omezení. Vždycky začne plavat až pár týdnů před závody a má to úplně v klidu, přitom taky jezdí dlouhé triatlony. Bude dál tahat gumy. Jinak člověk může využít čas na něco jiného, posilování, protahování, zkusit nové cviky, nový impulz pro tělo,“ uvažuje Křivánková, která posiluje výhradně s vlastní vahou.

Samozřejmě gumy nenahradí plavání, ale aspoň svaly udrží v zápřahu. „Dá se tím zvednout síla záběru, ale samozřejmě z hlediska celého plavání je to jen chabá náhražka, cit pro vodu a provedení elka ve vodě je mnohem náročnější. Až nás vyšší teploty pustí do venkovní vody aspoň v neoprénech, pomůže to, aby se člověk netopil a neměl odrovnané ruce, že je najednou zase používá. Není to potřeba přehánět, stačí dvakrát týdně si zatahat na půl hodiny, dvacet minut jako údržbu,“ nabádá Vabroušek. „Jak to půjde, určitě šupnu do štěrkáče, pokud to bude samozřejmě povolené, sumce snad nenakazím a nebudeme plavat ve skupině,“ směje se.

Třináctinásobný mistr republiky v dlouhém triatlonu na zahradě vedle expandérů využívá například trampolínu nebo atletický žebřík. „Dělá se na něm běžecká abeceda, určitě má význam pro techniku, dynamiku, odrazy, koordinaci. Když mrzne a nepůjdu běhat ven, dám si atletický žebřík aspoň na patnáct, dvacet minut. Stačí na to i doma velký obývák, žebříky bývají na osm až dvanáct metrů, stačí si otevřít okno a odběhat tam. Dá se najít spousta videí na YouTube a je to fakt super trénink, při kterém se zadýcháte,“ objasňuje Vabroušek.

Křivánková se doteď chystala naplno, po náročné sezoně si tělo opět zvyklo na zápřah, ale aktuálně přehodnocuje tréninkový plán. „Teď jsem zase zvolnila, dávám si týden a uvidím. Předpokládám, že tréninky omezím, nemá cenu to stoprocentně hrotit. Nebudu to řešit, spíš se hýbat pro radost, aby člověk nabral nějakou energii. Pokud na měsíc či tři týdny zvolní a pak se do toho víc pustí, možná to bude i lepší pro psychiku, takže čas využiji na něco jiného,“ povídá Křivánková, která má ve sbírce titul mistryně republiky na dlouhém Moraviamanovi nebo triumf na polovičním a nejpočetnějším Czechmanovi.

Přípravu si může přizpůsobit, doma má běhátko i cyklisticky trenažér. „Občas si dám na běhátku třeba minutové či dvouminutové intervaly, v lese kopce, ale netlačím na pilu. Když se člověku chce, proč si nezaběhat pro radost? Dám si fartlek, klidně něco delšího, ale není na místě se hroutit z toho, že nestihnu nějaký den trénink. Nedá se říct, kdy sezona začne, nehledě na to, že v téhle době je zbytečné oslabovat imunitu těžkými tréninky,“ upozorňuje brněnská triatlonistka.

Stejně tak přistupuje i k trenažéru, na kterém jí v plné přípravě nevadí sedět ani pět hodin. „Aerobní aktivita záleží na možnostech podle počasí a času. Doporučuji hýbat se spíš podle pocitu a chuti, dávat úseky, když mám energii, aby trénink nebyl jednotvárný. Teď spíš volím kratší a intenzivnější. Samozřejmě pokud člověk chce natrénovat na dlouhý triatlon, bez objemů to nejde, ale když dcera není ve školce, nechci teď trávit čtyři hodiny na trenažéru. Raději ho zkrátím na hodinu a půl a jdu s ní ven. Naštěstí bydlíme docela mimo lidi, takže jdeme do lesa, nebo na zahradu,“ popisuje Křivánková, která nabádá k hlídání vhodné stravy. „Nepodceňujte doplňování vitamínů, klidně přidejte i glutamin a omezte skupinové tréninky,“ doporučuje.

Vabroušek ještě na začátku března zvládl Ultraman Challenge v Izraeli, který zahrnoval 10 kilometrů plavání, 421 kilometrů na kole a 84,5 kilometru běhu. Po třídenním závodění vyválčil druhé místo za 22 hodin a 39 minut. „To bylo ještě hlavně o objemu, teď jsem se naopak chystal vrhnout do intenzity, měl jsem v plánu nějaké běžecké závody se synem, ale samozřejmě všechno padlo. Spíš se vracím do objemu a občas se synem dám intenzitu, třeba šestkrát sprintovaný kopec, abych to trošku polechtal, ale není tam žádný úmysl něco extra rozvíjet, protože zatím nevím, jestli rozvíjím na závod, který bude v květnu, červnu nebo červenci. Nemá smysl šroubovat velkou intenzitu,“ povídá patnáctinásobný účastník ironmanského mistrovství světa na Havaji.

V přípravě se tak vrací do zimního módu. „Nevíme, kdy jarně-letní sezona začne, takže dělám udržovací objem. Nejhorší by bylo z toho teď úplně vypadnout. Přijde situace, kdy se vše dostane do normálu, všichni začnou dohánět resty v práci, po rodině, bude toho hodně. Začne totální kolotoč, děti do školy, moc času na trénování nebude. Teď ho lidé v ideálním případě mají. Bydlím sto metrů od lesa, takže běhání je naprosto bez problémů, vyběhnu a třicet kilometrů nikoho na pět metrů nepotkám. V tom mám obrovskou výhodu a opravdu nezávidím lidem ze sídlišť a měst, kde je tohle mnohem složitější. S tím jsem si tuhle adresu před spoustou let vybral, abych mohl vyběhnout do lesa hned ze dveří,“ vykládá triatlonista, který žije ve zlínské části Malenovice.

Kdy se vydají zase na start, ani jeden z elitních triatlonistů netuší. „Nevěřím, že letos budou nějaké závody. Někdo tvrdí, že v červnu začneme Czechmanem, ale to si nemyslím. Už nám zrušili závody v Rakousku na konec května a myslím, že bude trvat dlouho, než začnou mezinárodní triatlony. Potrvá, než se z toho svět vzpamatuje. Nehledě na to, zda bude mít někdo chuť a sílu pořádat závody, zda se seženou dobrovolníci. Těžko říct,“ přemítá Křivánková.

Vabroušek vzhlíží aspoň k tradičnímu startu sezony Czechmanu, který je zatím naplánovaný na 6. června. „Nikdo nemá věšteckou kouli, aby dokázal říct, kdy začneme. Dubnové a květnové závody na Mallorce a v Austrálii jsem odpískal, Krušnoman asi ještě neklapne, pořád však doufám, že do konce května snad koronavirus ustoupí a věci se vrátí do normálu. Trénuji lidi, kteří se na Czechmana připravují, takže mně to pálí vícenásobně i za ně. Samozřejmě nemá smysl se za každou cenu snažit něco uspořádat ve chvíli, kdy epidemie neopadne a riziko nákazy tady pořád bude reálné. Pokud se ovšem Czechman a Moraviaman v červnovém termínu uskuteční, je teď právě doba, kdy se na závody dá pořádně natrénovat. Sice neplaveme, ale není důvod se neudržovat v cyklistice a běhání. Jde taky o zdraví, pravidelný pohyb potřebujeme, cítím to i z dětí,“ doplňuje Vabroušek.