Poprvé se na olympiádách bojovalo o triatlonové medaile v roce 2000 v Sydney v Austrálii a vy dobře víte, že hned v premiéře jsme se dočkali historicky největšího úspěchu, když Jan Řehula vydřel bronz. Od té doby na medaili čekáme a zcela upřímně – byl by to velký šok, kdyby se to povedlo letos v Tokiu. Jakkoliv jsou obě reprezentantky skvělými triatlonistkami, k favoritkám patřit nebudou.

Vendula Frintová tradičně odmítá spekulace o možném umístění, ale zcela určitě bude chtít atakovat 15. příčku z Londýna 2012. I Petra Kuříková by byla za pozici mezi TOP20 spokojená. Mimochodem, obě bychom měli vidět v Karlových Varech, kde se pojede o body ve Světovém poháru 12. září.

Ze známých důvodů to je hodně divná olympiáda, navíc „okořeněná“ covidovou pachutí z dílny české výpravy na počátku Her. Účastníci nemají prostor pro prohlídku Tokia, ani jim není umožněn volný pohyb po sportovištích s tradičním fanděním jiným sportovcům národních výprav. Vlastně to bude jen předlouhá cesta „na skok“, protože ihned po závodě obě české reprezentantky Japonsko opouštějí…

„Snažím se být pozitivní, přestože to je celé hodně smutné. Nyní jsem sledovala přenosy z Tour de France a bylo skvělé opět vidět diváky podél trasy. Triatlon si ještě umím představit bez nich, ale co třeba taková atletika s prázdnými stadiony?!? To bude neskutečně smutné,“ říká o tom všem Petra Kuříková, pro kterou to je vůbec první olympiáda, na rozdíl od velezkušené olympioničky Venduly Frintové. Ta již loni razantně odmítla možnost ukončení závodní kariéry po OH.

Kuříková se připravovala rovněž v zahraničí, kde rovněž musela poléčit zranění z pádu z ME: „Po mistrovství Evropy ve sprint triatlonu v Kitzbuehelu jsem byla na pár dnů v Čechách, odkud jsem vyrazila na vysokohorské soustředění do Svatého Mořice ve Švýcarsku, kde jsem se připravovala poslední tři týdny. Měla jsem sešitý loket a týden jsem nemohla do vody. Ty dny neprobíhaly v Mořici podle mých představ, byla jsem ráda, že jsem alespoň něco dokázala odplavat. Přitom jsem se rozhodla jít do rizika, protože podle lékařů jsem v tu dobu neměla ruku namáčet, ani namáhat. Nechtěla jsem ale ztratit kontakt s vodou. Pak se to začalo zlepšovat a ve třetím týdnu už jsem se cítila výborně, odtrénovala jsem všechno podle plánu a vrátil se mi dobrý pocit z formy, kterou momentálně mám.“

Jak se vypořádá s trémou a hlavně náročným klimatem v Japonské metropoli? „Měli jsme k dispozici stan, ve kterém se dalo trénovat na kole a který byl vytopený na 32 °C. Speciální přístroj v něm navíc zvyšoval vlhkost, kterou jsme nastavili na 70 až 80 procent, čímž jsme se snažili simulovat podmínky, které budou v Japonsku.“

O aklimatizaci v Tokiu ani neuvažovala. „Máme start v 6:30, budíček tedy budu mít ve 2:30. Díky tomu, že zůstanu na evropském času, tak budu snídat ve stejný čas, v jaký bych doma večeřela a pro můj organismus pak bude ten předzávodní proces přirozený,“ říká česká reprezentantka. 

Koho počítat mezi favoritky? Rychlé a kontaktní olympijské triatlony nahrávají překvapením, takže tipovat vítězku je jako věštění z křišťálové koule. Bude to nizozemská závodnice Maya Kingma, Američanka Katie Zaferes, Švýcarka Nicola Spirig, Flora Duffy z Bermud, Francouzka Cassandre Beaugrand, nebo Britka Georgia Taylor-Brown či její repre kolegyně Jess Learmonth či Vicky Holland?

Kvalifikovat se do Tokia nebylo vůbec jednoduché a řada favoritů a favoritek bude na startu chybět, protože neprošli národními limity. Třeba Vendula Frintová bude mít v japonské metropoli hned sedm členů své portugalské tréninkové skupiny, do které zkraje letošní sezony přestoupila. Připravovala se převážně právě v Portugalsku, včetně simulací náročného klimatu, který bude na závodníky i přes časný ranní start čekat.

„Celá naše skupina absolvovala už v dubnu heat acclimation protocol, při kterém jsme šlapali ve vytopené místnosti se zvýšenou vlhkostí na trenažérech. Po mém návratu v červnu jsme na to navázali, ale samozřejmě to není úplně stejné jako podmínky v Japonsku,“ popisuje Frintová.

“Dá se předpokládat, že závod se bude vyvíjet jako na posledních třech závodech mistrovství světa. Bude tam velice silná skupina, která za to vezme už při plavání, následně se pokusí ujet na kole a uvidí se, jak se zformují balíky a co s tím půjde udělat během cyklistické části. Při cyklistice bude ale zároveň důležité snažit snižovat tělesnou teplotu, protože na běhu už se to pak bude jenom zhoršovat,” dodává s tím, že nevyšel plán přicestovat do Japonska dva týdny před startem a nechat tělo lépe přivyknout na vedro a vysokou vlhkost.

Rodačka z Náchoda a členka EKOL Elite Triathlon Teamu bude startovat již na své čtvrté olympiádě. Možná si pamatujete její prvenství na Běchovicích z roku 2019, kam si během koronavirové závodní pauzy odskočila.

Olympijský triatlon se jezdí na distancích 1,5 km plavání – 40 km kola – 10 km běhu. Na závodníky a závodnice čekají dva plavecké okruhy (1 km a 500 m) s teplou vodou, cyklistika prakticky bez kopců ovšem s obrovským množstvím zatáček a obrátek (8 kol po 5 km s celkem 136 zatáčkami, jednou v každém okruhu se dokonce pojede pod hladinou moře!). Běžecká část zčásti kopíruje trasu cyklistiky. Všechny závody se uskuteční na malém ostrově Odaiba Marine Park jižně od centrálního Tokia s výhledy na futuristické mrakodrapy a překrásný most Rainbow Bridge.

V olympijské historii ční výkony britské bratrské dvojice. Alistair Brownlee zvítězil v Londýně 2012 a v Riu 2016 a při obou příležitostech ho na stupně vítězů doprovodil mladší bratr Jonathan, bronzový v Londýně a stříbrný v Riu. Alistair se stal prvním triatlonistou, který dokázal obhájit olympijské zlato, a Brownleeovi prvními bratry od roku 1960, kteří skončili na prvních dvou místech v jakékoli olympijské soutěži.

Alistaira ovšem v Tokiu neuvidíme, takže tíha očekávání bude ležet na jeho bratrovi Jonathanovi, ev. dalším Angličanovi Alexi Yee. Španělé budou mocně fandit Javieru Gomezovi, kterého jsme mohli vidět na Challenge Prague 2018. Z Varů známe dalšího z favoritů, Francouze Vincenta Luise. Pozadu nebude chtít zůstat ani Nor Kristian Blummenfelt. Prostě startovka čítající 55 jmen je nabitá k prasknutí skvělými jmény!

S ohledem na počasí budou individuální závody startovat již po ránu, v půl sedmé japonského času. Muži v pondělí 26. července, ženy o den později. Vy můžete závody sledovat živě na Eurosportu nebo v České televizi, přepočteno na náš čas se ozve startovní zvuk mužů již dnes půl hodiny před půlnocí, české reprezentantky uvidíme ve hře v pondělí před půlnocí.

Poprvé se pojede i smíšená štafeta (v sobotu 31.7.), bohužel bez české účasti. Týmy po dvou mužích a dvou ženách čeká super-sprint triatlon o délkách 300 m plavání, 6,8 km kola a 2 km běhu. Po jednom každém triatlonu čeká předávka, takže se dá předpovídat hodně těsná bitva a tlačenice. Pořadí v týmech bylo jednotně stanoveno na ženu-muže-ženu-muže.

Startovní pole mužů: https://triathlon.org/…games/501764

Startovní pole žen: https://triathlon.org/…games/501765?…

Smíšené štafety: https://triathlon.org/…games/501766?…