Jaké jsou tvé dojmy po vítězném závodě Xterra Luxembourg?

„Jsem spokojená a unavená zároveň. V Lucembursku nebyla tak veliká konkurence jako na dvou předchozích závodech, ale po delší době se na startu objevila Francouzka Alizée Paties, která skončila na Xterra France druhá, a zajela tam suverénně nejrychlejší kolo a mě už se potom nepodařilo ji doběhnout. Takže jsem měla dobrou motivaci jí to vrátit.“

Jak ses připravovala na tento závod?

„Nebylo to v přípravě nic zvláštního. Po tom, co jsem musela kvůli zranění nohy překopat plány a nesoustředit se na swimrun, ale znovu na Xterru, věnovala jsem všechnu energii a směřovala trénink ke dvěma závodům, a to ME v Xterra v Prachaticích a Xterra v Žitavě, což je pro mě skoro jako domácí závod. Oba závody byly opravdu hodně náročné. Stálo mě to hodně psychických i fyzických sil. Ale bylo to úžasné. Startovní pole se letos hodně zahustilo. Najednou tu jsou silné Francouzky, Švýcarky, Italky. Pro mě je to ale velká vzpruha a motivace..“

Xterra Luxembourg měla letos svojí premiéru…

„A mě moc těší, že můžu být vůbec první vítězkou.“

Jak se odehrála tvoje cesta za triumfem?

„Zdálo se mi, že plavu opravdu hodně špatně, ale ztráta na čelo byla „jen“ dvě a půl minuty. Před bikovou částí jsem měla poměrně dost velký respekt. Některá místa byla hodně technická. Věděla jsem, že je nezvládnu přejet, ale ani jsem si nebyla jistá, jestli se mi tam povede bezpečně slézt z kola a úseky přeběhnout. Na druhou stranu tu byla čtyři dlouhá stoupání, což mám ráda, a také dva krásné dlouhé, rychlé sjezdy. Právě Francouzka vedla celou cyklistickou část, ale mě se v závěrečném okruhu podařilo stáhnout skoro 40 vteřin a na běh vybíhala už jen s 20 vteřinami. Ty se mi podařilo rychle seběhnout a na technicky náročné trati si vybudovat náskok přes dvě minuty. Takže byl čas doběhnout do cíle i s vlajkou.“

Každý závod v terénním triatlonu je specifický obtížností v různých partiích závodu. Kde to bylo pro tebe nejtěžší tentokrát?

„Asi ve vodě. Plavalo se v řece, skoro se hladina ani nehnula, ale mě při plavání přišlo, že tam jsou vlny a snad každý druhý nádech jsem se napila.“

A kde sis to naopak nejvíc stačila užívat?

„Užila jsem si ty rychlé sjezdy na biku a samozřejmě byl skvělý moment, když jsem předbíhala zmiňovanou Francouzku…“

Jak se organizátorům povedla organizace a jakou atmosféru vytvořili místní diváci?

„Organizace byla naprosto úžasná. Perfektně označené tratě, skvělé zázemí, doprovodný program a dětské závody, všechno perfektní. Tento tým pořádá i Xterru v Belgii a opravdu ví, jak na to. Výběr tratí pro bike parádní. Těžké technické pasáže, výjezdy, sjezdy a technický kopcovitý běh, krásné tratě!“

Jak jsi oslavila tuto zlatou medaili?

„Zatím moc ne. Po závodě a vyhlášení jsme jeli hned domů, abych stihla jít druhý den s dcerou do školy.“

Sezona se pomalu chýlí ke svému závěru. Jak ji zatím hodnotíš?

„Jsem s výsledky moc spokojená. Musela jsem spoustu věcí změnit. Za běhu jsem pochopila, že některé tréninky si už prostě před závody nemůžu dovolit a poučila se z toho. Myslím, že i s bolavou nohou, kdy vlastně vůbec nevím, kde je problém a běh musím hodně omezovat, se mi podařilo z toho vytěžit maximum.“

Co tě čeká v nejbližší době?

„Za 14 dní se ještě jede poslední závod Xterra Europen Tour v Nizozemsku, ale ten už vynechám. Logisticky by to bylo velice náročné, protože závod se jede na ostrově. A vítězstvím v Lucembursku jsem si pojistila první místo v celkovém hodnocení Tour. Takže teď mě čeká trochu odpočinku a pak v rámci tréninku jen místní závody, především přespolní běhy. Jen teď o víkendu mě čeká ještě poslední závod Czech Swimrun Tour na Slapech, ale ten bude opravdu jen tréninkově. Cítím se hodně unavená a potřebuju si pořádně odpočinout a nečerpat energii.“