Po delší době jsi přijela z Austrálie do domovského Jablonce. Jak sis užila pár týdnů v Čechách?

„Pobyt v Čechách si vždy užívám naplno. Moc tu nebývám, a tak se snažím vše dohnat. Hlavně se snažím být do nejvíce se svou rodinou.“

Co všechno jsi stihla zvládnout?

„Představit svoji pětiměsíční dcerku Ruby rodině a kamarádce, zajít si k zubaři, odzávodit dva halfironmany, oslavit Lucinky druhé narozeniny a užít si týden na dovolené u Balatonu se sestřičkou a její rodinou. Cele tři týdny jsem se nezastavila a až doteď jsem se z toho a toho cestování vzpamatovávám. Ale stálo to stoprocentně za to.“

Triumfovala jsi na maďarském závodě 757 Keszthely Triathlon. Jak jsi vnímala tento závod?

„Tento závod jsem absolvovala již vloni a moc se mi tam líbilo. Řekla jsem si, že bych příští rok přijela zase a udělala si z toho dovolenou. Vyhrála jsem stylem start – cíl, takže jsem spokojená. Závod byl skvěle zorganizován a atmosféra byla skvělá! Všem doporučuji!“

Týden předtím jsi získala skvělý bronz na prestižním světovém šampionátu pod hlavičkou Challenge Family ve slovenském Šamoríně.

„Challenge Šamorín je vlastně neoficiální mistrovství světa v halfironmanu. Značka Ironman má oficiální název mistrovství světa už zabraný, a tak značka Challenge nazvala jejich mistrovství světa ´The Championship'. Je to velký závod, úžasně uspořádaný se skvělou atmosférou a přímo na Slovensku! Jak bych si tento závod mohla nechat ujít?!?“

Častěji závodíš na závodech v zámoří, kde bydlíš. Porovnala bys závody v Evropě a v zámoří?

„Závody v Evropě a v Asii jsou skvělé, pořadatelé se snaží se nějak odlišit či upoutat závodníky. V Americe jsou závody často hodně nudné – trať tam a zpátky po dálnici, nikde nikdo, žádná atmosféra… Ale to samozřejmě neplatí pro všechny závody..“

Po nedávném porodu jsi na tam výkonnostně velmi dobře. Jaký máš recept pro sportovkyně-maminky?

„Sama jsem překvapena, jak mi to letos jde. Mám štěstí, že jsem měla pohodové těhotenství a že jsem prakticky trénovala až do porodu. Všechny disciplíny samozřejmě jen lehce, ale stejně to většinou byly denní dávky tréninku. Po porodu jsem začala nejdříve s plaváním, pak kolem a běhat jsem začala po šesti týdnech.“

Jak zvládáš trénovat a starat se o malou Ruby?

„Vše, co dělám, musí být promyšlené a naplánované podle ní. Kdy spí, kdy má hlad… Jednou denně trénuji doma na trenažéru, když Ruby spí, a druhý trénink pak mám, když ji hlídá Brad. Nemůžu si dovolit si jít jen tak na lehký trénink, takže když už jdu, je to kvalitní trénink. Žádné prázdné kilometry.“

Bohužel tě neuvidíme na Challenge Prague, kam jsi zvažovala přijet. Které závody máš v letos v plánu?

„Už mám za sebou pět závodů a jsme v půlce sezony. Za měsíc pojedu Ironman 70.3 Cebu (Asia Pacific Championship) a pak přemýšlím o MS Ironman 70.3, ale to se ještě uvidí, jak to udělat s miminkem. Musel by se mnou letět Brad a dvě letenky do Jižní Afriky, to už je slušná částka…“

Od sprint a olympijských distancí jsi přešla k halfironmanu. Láká tě Ironman?

„Ani ne. A zvlášť teď, když mám Ruby. Jsem ráda, že nemusím jezdit 200 km na kole. Tak dlouho bych bez ní denně nechtěla být!“

Sleduješ z Austrálie českou triatlonovou scénu?

„Jak mám Ruby, tak nejsem vůbec na internetu, a tak toho moc nevím o nikom. Pořad si říkám, že musím začít číst, ale proste čas není. A když je, tak ho věnuji Ruby. Vím jen, že Vendy Frintová už sbírá body na další olympijské hry! Klobouk dolů!“

Máš krásný web o svých tri aktivitách. Jak je to pro tebe důležité?

„Abych pravdu řekla, stránky pro mě děla manažer a já jen občas něco napíšu. Je to důležité pro mé sponzory.“

Z nich se mohou zájemci dočíst, že působíš i jako triatlonová trenérka.

„Ano. S Bradem máme BKR coaching, kde on trénuje muže a já ženy. Baví mě to. Hlavně když vidím, jak se holky lepší a jak je to baví.“