Zvítězil jsi v posledním závodě letošního poháru v aquatlonu. Jaké byly tvé bezprostřední doj­my?

„Bezprostřední pocit po závodě byl jednoznačně hlad. Po plavání jsem moc nejedl, a protože časový harmonogram závodu čtu pouze do doby konce prezentace, předpokládal jsem, že budu startovat ve třetím rozběhu, jako tomu bylo v předešlých závodech. Rozklusal jsem se, přišel na start a zjistil, že tam jsem pouze já a mladší žačky – můj start byl o dvě hodiny později. Kromě toho jsem měl z vítězství samozřejmě radost, a to nejen z výsledku, ale hlavně z výkonu v běhu. Závod se mi líbil, organizačně byl dobře zajištěn a přišla spousta lidí, kteří vytvořili velmi dobrou atmosféru.“

Tímto triumfem sis zajistil i celkové prvenství v seriálu. Co to pro tebe znamená?

„Aquatlony beru jako dobré rozjetí před sezonou a jsem rád, že se mi podařilo vyhrát. Nutno ale podotknout, že jsem to měl značně ulehčené tím, že nikdo z reprezentace na závody nejezdil. Závody mě bavily a v budoucnu je budu jezdit zase.“

Následující víkend se v Bratislavě uskutečnil zajímavý triatlonový festival Super Šprint FTVS, kde se pořadí disciplín měnilo a závodilo se podle kvalifikačního pavouka. Ani tady jsi nenašel přemožitele…

„Systém závodu mě hodně bavil (pět triatlonů ve dvou dnech na tratích super sprintu, pozn.red.). Pořadatelé měli skvělý nápad, který se hodí zejména na začátek sezony, kde si naostro vyzkoušíme depa a zároveň dobře potrénujeme přechody mezi disciplínami. První čtyři závody jsem kontroloval na předních pozicích a ve finále jsme se s Ondrou Olšarem domluvili, že společně uplaveme a ujedeme na kole. To se nám podařilo. V běhu jsem pak měl více sil já a vyhrál jsem. Myslím, že je to atraktivní závod nejen pro závodníky, ale i pro diváky a doufám, že v budoucnu bude podobných akcí více. Dalším bonusem byly i štědré prize money.“

Oba zmiňované výsledky ukazují, že tvoje zimní příprava se skvěle vydařila. Je to tak?

„Mám za sebou určitě nejlepší zimní přípravu v životě. S trenérem jsme udělali velké změny v celkovém konceptu tréninků, zaměřený hlavně na intenzitu a práci na anaerobním prahu. Tréninky ukazují, že jsme se vydali správným směrem, ale až porovnání na mezinárodním poli otestuji, jak na tom opravdu jsem. Trénuji převážně sám. Výhodou je, že si tak můžu maximálně kontrolovat tréninky a chodit na ně, kdy mě se mi to hodí. Nemusím tak na nikoho čekat, nebo spíš nikdo nemusí čekat na mě. Obzvlášť v zimě je to ale obtížné. Když musím hodně trénovat nebo odpočívat, nemám moc času na nic jiného, ani na kamarády, a tak se nejčastěji potkávám asi se šatnářkami na bazéně.“

Říkáš, že převážnou většinu tréninků odtrénuješ sám, což klade nároky na vnitřní motivaci. Jaké máš podmínky?

„Velmi dobré. Trénuji v Hradci Králové, kde mám k dispozici dva 50m bazény, jeden vnitřní a jeden venkovní, a spoustu hezkých cest na kolo a běh. Jen s atletickými drahami je to trochu horší, buď chodím na 255m dlouhý školní ovál, kde si procvičím i matematiku, než se dopočítám kolik okruhů musím uběhnout, abych mě třeba 5 km, nebo na 400m ovál. Tam ale zase musím běhat pouze ve vnějších drahách. V první dráze můžu uběhnout maximálně 2 km, což je průměrná doba, než si toho někdo všimne a vyhodí mě… Na soustředění jsem byl letos na Grand Canarii s Etrialonem. To bylo super, měli jsem tam velmi dobrou partu a dobré počasí mi dovolilo odtrénovat vše, co bylo v plánu. Mám z toho velmi dobrý pocit.“

Jako triatlonový reprezentant úzce spolupracuješ s Českou triatlonovou asociací. Vycházíte si vzájemně vstříc?

„Pro letošní rok se podmínky od ČTA dost zlepšily. Dostal jsem k dispozici “balíček peněz”, za který můžu jezdit na nějaké závody. Jmenování Lukáše Vrobela do funkce hlavního trenéra je také dobrým krokem. Pořád se mi ale nelíbí nějaké věci, které ČTA dělá, nebo po nás chce. Kdo mě ale zná, tak ví, že já nesouhlasím skoro nikdy s nikým…“

Od minulé sezony jsi výrazně zapracoval na běžecké výkonnosti. V této disciplíně ti hodně pomáhá Daniel Noah (výborný americký běžec žijící v Praze, pozn.red.). Jsi spokojený? Má na tvém zlepšení Daniel zásluhu?

„Určitě ano, hlavně z toho důvodu jsme spolu začali spolupracovat. Daniel mi hodně změnil techniku běhu a vyvrátil spoustu mýtů, které v běžeckém světě panují. Má k tréninku jiný přístup než kdokoliv, koho jsem do této doby poznal, a spoustu vědomostí a zkušeností ze své vlastní závodní minulosti. V mém tréninku jsme změnili dost věcí. Zejména jsme se začali více zaměřovat na jejich kvalitu. Nyní spolu konzultujeme už celý tréninkový plán včetně plavání, cyklistiky a posilování.“

Už jsi to trochu zmínil. Nově ses stal posilou triatlonového Etriatlon teamu. Jaké máš podmínky?

„Velmi dobré. Byl jsme s týmem na soustředění na Grand Canarii, mohu chodit na jakékoliv plavecké tréninky, když jsem v Praze, a z materiálu mám vše, co potřebuji a někdy i o dost více. Například, když jsem se zmínil, že bych potřeboval nové plavecké brýle, dostal jsem jich rovnou sedm.“

Úspěšně sis vyzkoušel několik závodů v halfironmanu. Budeš letos jezdit závody na těchto distancích, nebo bude tvojí prioritou olympijský a sprint triatlon? Jaký je tvůj závodní diář?

„Nyní jsem v Tunisku a v sobotu mě čeká závod Afrického poháru. Potom budu závodit na SP Cagliari, SP Antverpy, WTS Hamburk, ME Tartu, SP Karlovy Vary, MS Gold Coast a k tomu MČR, ČP a EP. Bude ale také záležet na tom, zda se mi podaří dostat na startovky závodů. Půlku letos neplánuji žádnou.“

Na co se v letošní sezoně nejvíc těšíš?

„Z triatlonu se nejvíc těším do Cagliari, kde mi sedí náročná cyklistika, na ME do Tartu a hlavně na SP Karlovy Vary. Tam si musím po loňsku napravit reputaci.“