Co se ti honilo hlavou ráno, když odstartovali profíci a čekal jsi na start vašeho závodu?

„Ráno jsem nebyl zdaleka tak nervozní, jak jsem očekával. Maximálně jsem se soustředil na předzávodní přípravu a okolní svět trochu vytěsnil. Do depa jsem dorazil společně s Romanem Malivánkem asi hodinu před startem našeho závodu. Okamžitě jsem šel ke kolu a vše poctivě připravil na závod (dofouknout kola, umístit bidony s pitím a jídlem, přilepit energetické tyčinky, gely a znovu zkontrolovat kola). Při startu profi vlny jsem čekal frontu na záchod. V myšlenkách jsem doufal, že v budce bude dostatek toaletního papíru. (smích) Poté se namazat vazelínou, obléknout, rozhýbat, rozplavat a šlo se na věc.“

Plavání bývá na začátku mlátička s dalšími stovkami borců, jak se ti povedlo?

„Startoval jsem jako loni úplně zprava startovního pole a byl v druhé řadě. Letos to byla na startu a u prvních bójek rozhodně větší mela. Poměr ran se otočil v můj neprospěch a prvních 200 metrů jsem spíše víc dostával, než dával. Poté se startovní pole pozvolna roztáhlo a začalo se plavat. Držel jsem se ve skupině, zmateně hrabal rukama a snažil se co nejméně napít slané vody. S plavání za 52:49 jsem spokojený.“

Na kole letos poměrně přály podmínky rychlým časům, jak se ti jelo? Hodně se diskutuje o draftingu, vnímal jsi nějaké prohřešky?

„Letos byly pro cyklistiku opravdu ideální podmínky. Pověstný vítr Mumuku nám neukázal svoji temnou tvář a já za to byl vděčný. První polovina trati se mi jela výborně. Držel jsem se ve přední skupině a šetřil síly na druhou polovinu, která zde rozhoduje o celkovém výsledku. Nicméně úspory energie nebyly tak velké, jak jsem očekával, a poslední třetinu jsem dost protrpěl. Soustředil jsem se na své tempo a postupně odpadal z každé skupinky, co mě předjela. Cyklistický výkon 5:01:51 byl popravdě zklamáním. Otázka draftingu je vždy trochu komplikovaná. Na čele závodu jsou jiné podmínky pro čistou jízdu než na 1 427. místě, kde je výrazně větší hustota závodníků. Osobně si myslím, že je to na každém. Pokud budete šikovní, pohlídáte si rozhodčí a vaši spolujezdci vás neshodí z kola, můžete ušetřit hodně energie. Bohyně Pelé vás však vidí a vrátí vám to na běhu. Rozhodčí by neměli být tak benevolentní a v případě zřejmého hákování okamžitě udělit kartu.“

Na běhu jsi předvedl skvělých 3:05 navíc v obrovském vedru, jak se běží v 35 °C?

„Po „slabé“ cyklistice jsem musel běžet ALL IN. Po výběhu z druhého depa jsem od svých supportů dostal důležitou informaci: „Ztráta 10 minut na 3. místo“. Měl jsem pouze dvě možnosti: Za prvé: „Tělo to vydrží.“ Nebo za druhé: „Zkolabuji.“ Naštěstí mě tělo podrželo a mohl jsem se vztyčenou hlavou proběhnout cílovou rovinku na All´i Drive. Se svým běžeckým výkonem jsem celkově spokojený a na trati jsem nechal opravdu vše. Myslím, že jsem však schopen běžet rychleji… Teplo bylo opravdu extrémní, ale vzhledem k občerstvovacím stanicím každou míli jsem s ním neměl problémy a dokázal se uchladit. Závody v teple mi sedí.“

V cíli jsi byl první z našich, čekal jsi pak na ostatní a užili jste si večer?

„Je hezké dokončit jako první Čech, ale tento výsledek pro mě osobně nemá „žádnou“ hodnotu. Soustředil jsem se na svoji kategorii a zde nikdo z Čechů nestartoval. Celkově jsem vnímal ze strany českého týmu, který zde startoval, ohromnou podporu, nikoliv rivalitu. V cíli jsem byl opravdu, ale opravdu mrtvý. Za pomoci dvou dobrovolníků jsem se odplazil pod sprchu, na masáž a do občerstvovacího bufíku, vyzvedl si finisherské tričko, medaili a šel najít svůj support team. Při tomto kolečku jsem se potkal pouze s Mírou Vraštilem mladším, stručně jsme si poblahopřáli k přežití a každý pokračoval vlastní cestou. Poté na apartmán a drink. Větší oslava byla naplánována až na nedělil, den po závodu, kdy jsem se zúčastnil večerního slavnostního vyhlašování. Díky Sebastianu Kienlemu a Luboši Bílkovi jsem dostal pro sebe a svoji přítelkyni VIP lístky a mohl sedět v prvních řadách s největšími esy světové třídy. Poté jsme se přesunuli na českou afterparty a lehce zapili naše úspěchy.“