Určitě jste už z pozice diváka alespoň jednou viděli, co nastane po startovním výstřelu – voda jako by se vařila. A pokud zrovna nejste bývalí závodní plavci, těchto několik tipů by se vám mohlo hodit.

1. Zajistěte si pásek čipu spínacím špendlíkem. Tento jednoduchý úkon vás zbaví obavy z toho, že vám někdo omylem za pásek zavadí a rozepne ho. A všichni víme, že žádný čip = žádný čas.
2. Kupte si nové brýle. Nové brýle se několik prvních použití nebudou zdaleka zamlžovat tolik, jako ty vaše staré, ve kterých plavete všechny tréninky. Před závodem si v nich jednou nebo dvakrát zaplavte, abyste vychytali komfort utažení. A když už jsme u toho, žádný „antifog“ sprej se nevyrovná našim slinám.
3. Brýle si dejte pod čepici. Pro profíky samozřejmost, hobíci si stále nandavají brýle na plaveckou čepici. Nejen při postartovní horečce se tak může lehko stát, že jim někdo brýle nechtěně sundá. Obzvlášť prsaři jsou v tom mistři.
4. Nebojte se odpočinku. Prsa nebo znak vás můžou zklidnit, když nastane problém při kraulu. Pokud nejste vynikající znakař, volte raději prsa – pravidelné dýchání obnovíte také, navíc uvidíte, kam plavete a jako bonus setřesete soupeře, kteří jsou na váš vkus moc blízko – všichni se od prsařského kopu drží dál.
5. Bójky berte velkým obloukem. Bójky, zvlášť ty, co mění směr plavání, jsou jako magnety. Stejně jako v zatáčkách při běhu a cyklistice, všichni se je snaží obkroužit co nejkratší cestou. V zájmu vlastní pohody to nedělejte. Berte je pěkně zeširoka, klidně i prsařsky. Sice budete mít plavání o pár metrů delší, ale nikdo nebude plavat přes vás.
6. Nezapomeňte na směr. Pokud plavete kraulem, je třeba, abyste pravidelně kontrolovali, kam míříte. Frekvence je velice individuální, záleží na tom, jak velkou máte schopnost přirozeně udržet směr. Někomu stačí kouknout třeba každých deset záběrů, jiný potřebuje častěji. Zkuste to i v bazénu a pod vodou vždycky zavřete oči.
7. Trénujte i delší úseky. V bazénu je to celkem otrava, obzvlášť v tom pětadvacetime­trovém. Ale pro závod je důležité natrénovat i souvislé plavání. Na vzdálenost středního triatlonu obvykle postačí několik čtyřstovek za sebou. Rozhodně se nesnažte uplavat celou vzdálenost vašeho závodu v kuse, je to zbytečné plýtvání sil.
8. Vyražte na volnou vodu. Rybník, přehrada, moře? Zvykejte si v tréninku na plavání na otevřené vodě. Ideální je napodobit podmínky závodu – zelená voda, ve které nic nevidíte a ruce se vám boří do bahna či do řas může být stejně náročná jako plavat proti proudu v řece pod jezem. To samé platí pro rozbouřené moře. Pokud máte tu možnost s několika stejně postiženými přáteli, zkuste si hromadný start. Bude to legrace a přispěje to k závodnímu sebevědomí.
9. Nepodceňte plavecký outfit. Vyzkoušejte si, jak se plave ve vašem vybraném oblečení. Mohou to být plavky, dres, neopren… Nikdy, ale fakt nikdy, neplavte v cyklodresu! Pokud už ho chcete použít na kole, těch deset vteřin, co trvá jeho navléknutí v depu, vám bohatě vyváží ztrátu způsobenou ve vodě. Zadní kapsy tam totiž spolehlivě fungují jako padák.
10. Zachovejte klid. Připravte se na to, abyste byli schopní zachovat klid za různých podmínek. Soustřeďte se na sebe. Uvědomte si, že vás nikdo nechce utopit, všichni se jen snaží dostat na stejné místo jako vy, co nejrychleji to jde. Jak snadné je v té počáteční plavecké vřavě zpanikařit! Víte, že máte naplaváno, že nemáte problém s otevřenou vodou, neplavete v cyklistickém dresu a prostě jste splnili všechny atributy pro to, abyste se do té vody vrhli a odplavali dle vašeho plánu. Někdy ale prostá nervozita ze závodu a hektický start dokáže člověka úplně zblbnout, osvědčené mantry nefungují a vy se snažíte sebrat ty zbytky psychických sil, co máte. Trénujte i na toto! Vizualizujte si průběh závodu s různými obměnami, zaměřte se na to, čeho se nejvíc bojíte a jak byste to v průběhu závodu řešili. Čím častěji to budete praktikovat, tím lépe se s tím pak poperete. A když už bude úplně nejhůř, tak si vzpomeňte, že jste si to úplně původně přišli především pořádně užít!