Ne každému pracovní doba a zkracující se den alespoň občas (mimo víkend) povolí alespoň na chvíli vyjet za světla. O víkendu navíc spousta z vás běhá přespoláky, a tak na kolo venku máte často jen jeden den v týdnu a to ještě den po nebo před běžeckým závodem. Jak z toho ven? Musíte dovnitř!

Nejjednodušší je pořídit si válce, trenažer nebo rotoped domů. Nemusíte nikam dojíždět a délka tréninku je daná jen vaším odhodláním a časovými možnostmi. Můžete si trénink zpestřit sledováním televize nebo zajímavých sportovních přenosů a záznamů třeba na youtube. Dají se číst noviny a časopisy, v mírnějších intenzitách můžete vyřídit přes handsdfree i nějaké ty telefonáty („Ty hekáš! Nehekám! Teď jsi hekl!…“).

Pokud jste dostatečně psychicky odolní a máte hodně času, můžete zvládnout i hodně dlouhé tréninky – třeba při sledování zápasů v ledním hokeji. Není problém si nachystat nekonečné množství nápojů a traťovek. Rodina se nemusí strachovat, že vás někde venku v šeru sestřelí nepozorný řidič nebo si ustelete na mokrém listí ve sjezdu…

Nevýhodou je osamělost (hromadnou vyjížďku takto asi nezorganizujete, i když ve velké garáži je i toto možné!) a potřeba najít vhodné místo, kde nebudete rušit ostatní členy rodiny a sousedy. Budete po sobě muset sami vytřít a vyvětrat, případně trenažer někam odklidit. Určitě jsou tedy vhodnější chladnější a neobytné prostory (sklepy, balkóny, garáže,…). Zatímco venku vám může přijít teplota kolem 15 °C velmi příjemná, na trenažeru, kdy kolem vás neproudí vzduch, budete za chvíli zpocení jako při vyjížďce na Havaji. Nezapomínejte proto připravit si dopředu dostatečný pitný režim! Ať nemusíte trénink předčasně ukončit nebo přerušit, protože vám došlo pití.

Co si tedy pořídit? Nejvíce skutečné jízdě venku se blíží jízda na válcích. Na tři propojené válce se posadíte a rozjedete na vlastním kole. Točí se vám obě kola, musíte udržovat rovnováhu a třeba plynule přecházet do jízdy ze sedla. Nevýhodou je ale prostorová náročnost a potřeba být pořád „ve střehu“. Pokud se déle zamyslíte nebo někam zadíváte, hrozí celkem nepříjemné pády (skutečně jako venku).

Vlastní kolo můžete použít i u trenažerů, do kterých se upíná zadní kolo (vhodná je hladká galuska nebo plášť) a odpor pak regulujete buď ovladačem trenažeru, nebo vlastním řazením použitého kola. Odpor je vytvářen elektromagneticky, kapalinou nebo vzduchem. Pozor na vzduchem bržděné trenažery – mohou být extrémně hlučné. Výhodou je opět zachování vlastní geometrie posedu. Nejsnáze takto najezdíte objem v aero posedu. Přední kolo si podložíte speciální podložkou nebo třeba starými Zlatými stránkami, abyste na kole neseděli z kopce a lépe viděli na noviny, televizi, z okna…

Nevýhodou je fakt, že si řádně zpotíte a namáháte svůj venkovní materiál (pomoci může aplikace staršího předchůdce vaší současné jedničky). Nemusíte udržovat rovnováhu a nehrozí pád z kola, takže můžete dělat více doprovodných činností. Ale rovnováhu pak budete muset dotrénovat na jaře znovu venku. U výše zmíněných možností, kdy se vám za zády točí zadní kolo, a žene vám tak vzduch na zpocená záda, si dávejte pozor na prochlazení v oblasti ledvin! Pomůže zadní blatník nebo ledvinový pás.

Další kategorií jsou samostatné rotopedy. Obsahují vše, co k tréninku potřebujete, takže vaše kolo může v klidu a suchu čekat na svou šanci venku a neopotřebovává se. Často jsou velmi dobře nastavitelné, takže se můžete dostat nejen ke svému posedu, ale také třeba testovat svůj poměr výkon/tep při různých drobných změnách posedu. Nevýhodou je vyšší cena a hmotnost, takže obvykle potřebují mít celou zimu svůj vymezený prostor.

Cenová škála konkrétních modelů všech výše zmíněných možností je velmi široká od jednoduchých (často ne úplně plynulých a o to hlučnějších) až po velmi komplexní (tiché, jemně nastavitelné, měřící watty, tepy, kadence, poměr mezi pravou a levou nohou, průběh každého šlápnutí,…). Každopádně bych doporučil před koupí vyzkoušet v akci.

Pak jsou tady ještě v posledních letech oblíbené lekce spinningu. Výhodou je sociální faktor – jezdí se pod vedením instruktora ve skupině a s hudebním doprovodem. Střídají se intenzity, kadence, odpor, styl šlapání, takže dochází k vítanému zpestření často jednostranného cyklistického tréninku. Součástí lekce bývají i úseky tzv. „runningu“ a na závěr i společné protažení. Nevýhodou je nutnost jednotlivé lekce zaplatit a fakt, že bývají obvykle relativně krátké (40–60 minut).

Řešením může být spojit si 2–3 dohromady nebo si najít speciální „maratonské“ lekce. Ideální je zařadit spinning jako intenzivní doplněk objemového tréninku 1–2× týdně. Pokud máte navíc to štěstí, že se nachází v areálu s bazénem a běhátkem, můžete si naplánovat specifický trénink triatlonových přechodů: z plavání na spinning nebo ze spinningu na běhátko… V létě jako když najdete!

Petr Vabroušek