Jak ses připravovala na ME v Lisabonu? Cítila ses v ideálním rozpoložení před startem?

„Od WTS Gold Coast jsem se připravovala výhradně v domácím prostředí pod dozorem osobního trenéra Jiřího Seidla. Do ideálu měla příprava v Čechách daleko a určitě jsem nebyla v takové formě jako na začátku sezony.“

Z evropských šampionátů máš několik medailí. S jakým cílem jsi šla do závodu?

„Možnost bojovat o medaile na ME byla reálná, což jsem do poslední chvíle potvrzovala i během samotného závodu.“

Měla jsi možnost si projet závodní tratě předem?

„Pořadatelé v Lisabonu odvedli skvělou práci, když nám den před závodem na rozjetí kompletně uzavřeli celou cyklistickou trať, což se teď již moc často nestává. Také jsem tu závodila již při světovém poháru v roce 2007, kdy byla trať prakticky totožná. Trať běhu byla změněna až v den závodu a přesunuta na trať cyklistiky, kterou prakticky kopírovala.“

Vybojovala jsi čtvrté místo, to je vždy trochu nevděčné umístění. Jak jsi spokojena s výkonem a výsledkem?

„Předvedla jsem vyrovnaný výkon ve všech třech disciplínách, bohužel v daném vývoji závodu jsem na konci běhu medailovou pozici neudržela. Jsem určitě spokojenější než v loňském roce, kdy jsem o medaili přišla jen díky protékajícím plaveckým brýlím.“

Popsala bys průběh závodu v tvém podání?

„Opět jsem skvěle zaplavala a ihned figurovala na čele závodu. Poprvé v životě jsem byla na vlastní oči svědkem excelentně odvedené týmové práce v podání britských závodnic v cyklistické části. Jelikož jsem šla do závodu jako favoritka se startovním číslem 1, pěkně si mě hlídaly a já jsem musela sama likvidovat velký počet nástupů, což mě stálo hodně sil. Svou strategií nám také znemožnily jakoukoliv spolupráci ve vedoucí skupině, takže jsme v předposledním kole byly dojety skupinkou rychlých běžkyň. Na běhu jsem od začátku běžela o medaile, ale bohužel jsem na posledním kilometru vytuhla.“

Co říkáš složení medailového podia? Bylo to pro tebe překvapivé?

„Překvapením stupně vítězů určitě nebyly. India Leeová vyhrála před třemi týdny SP v Cagliari v sólo závodě. Yelistratova a Kovacová potvrdily, že běhat umí. Bez plavání se však na světové scéně jen těžko prosadí.“

Ve štafetovém smíšeném závodě jsme letos neměli zastoupení. Co bylo důvodem tvého odmítnutí?

„Již na podzim bylo domluveno, že družstva nepojedu, protože zde hrozí poměrně velké riziko zranění. Dvouhodinový závod ve vysokém tempu není rozběh na 400 m, kdy můžete druhý den směle běžet semifinále. A jak již bylo řečeno, mé priority jsou v tomto roce úplně jinde.“

Dalším skvělým výsledkem jsi potvrdila, že máš před olympijským vrcholem dobrou formu. Vnímáš to takto?

„Vzhledem k OH je tento výsledek zcela irelevantní. Do olympijského závodu zbývají stále téměř tři měsíce a konkurence tam bude úplně jiná.“

Jak teď koncipuješ přípravu? Budeš ještě před OH závodit?

„Za 14 dní se přesouvám na vysokohorský kemp do Francie, kde budu až do začátku srpna. Během té doby ještě absolvuji jeden nebo dva závody WTS.“

Jak hodnotíš vystoupení svých reprezentačních kolegů na ME v Lisabonu?

„Upřímně řečeno, pouze výkony Petry Kuříkové a Honzy Čelůstky odpovídaly závodu typu ME. Nemusíme si nic nalhávat, výsledky v juniorské kategorii jsou kromě loňských výkonů Jany Macháčové dlouhodobě tristní.“