Filipe, po sezoně výrazně zkrácené dvěma operacemi koleny je před vámi vrchol v podobě legendárního MS v ironmanovi na Havaji. Jak se těšíte?

„Těším se moc, protože po tomto závodě ukončím letošní sezónu a odpočinu si.“

Jste na Havaji poprvé?

„Ano, na Havaji jsem poprvé. A díky mému sponzorovi Zdeňkovi Kepákovi si můžu dovolit i maximální aklimatizaci. Na místní klima už jsem si pro každodenní život zvykl. Nevadí mi, že se potím od rána do večera i od večera do rána. Trénink v místním klimatu mi občas dělá ještě problémy, ale to je normální, na to se zvyknout nedá.“

Kdy jste na Havaj dorazil a jaké byly vaše první dojmy?

„Na Havaj jsem přiletěl 8. září, den po MS na půlce v kanadském Mont Tremblant. První dojmy byly jen pozitivní, protože jsem měl po závodě tři dny volno a mohl jsem se jen válet na pláži, u bazénu nebo jezdit po nákupech.“

Cesta byla v pohodě, nebo byly nějaké komplikace?

„Cestování mi problémy nedělá. I když je pravda, že pokud v letadle blízko vás sedí člověk, který si moc s hygienou netyká, dokáže to pěkně otrávit a znepříjemnit let.“

Je to váš třetí ironman v kariéře. Jaké zkušenosti a poznatky jste získal v prvních dvou „železňácích“?

„První byl super. Bylo kvalitně natrénováno, závod jsem si vybral pro mě vhodný jak profilově, tak místně i časově a byl z toho perfektní výsledek. Druhý závod byl pro mě hodně vyčerpávající – chyběly naběhané kilometry a závod jsem pojal, že musím dokončit v popředí, abych se kvalifikoval na mistrovství světa. Třetí předpokládám, že bude něco mezi tím.“

Do závodu zbývá něco přes týden. Jakým způsobem budete tyto dny trávit?

„Tento týden mě čekají kratší intenzivnější tréninky a příští týden už jen vše volně a málo. Objemových tréninků už jsem tady na Havaji měl dost a navíc slunce tady příšerně vyčerpává.“

Co soupeři, už jsou tam také?

„Předpokládám, že většina z nich už jsou v Koně a kvalitně ladí na závod s velkým Z.“

S kým si tam nejvíce povídáte, případně s kým trénujete?

„Nebydlím v Koně. Bydlím v polovině cyklistické trati ve Waikoloa Resort. Takže kromě Sebastiana Kienleho, s kterým jsem absolvoval tři společné tréninky, se s ostatními potkám maximálně na kole a to většinou v protisměru.“

Do závodu jdete vždy s těmi nejvyššími ambicemi. Je to tak i nyní?

„Ambice nějaké jsou. Ale na druhou stranu jsem realista. MS v Kanadě na začátku září mi otevřelo oči. A tady to bude ještě těžší závod. Ne sice tak rychlý, ale náročný, co se týče klimatických podmínek.“

Jak by se podle vás v ideálním případě měl závod vyvíjet? Dupat do toho na kole a pak to všem natřít i v maratonu?

„Něco obecně o vývoji závodu vím a předpokládám, že se bude ze začátku vyvíjet stejně. Uplave Potts s Frodenem a možná ještě s někým. Hlavní pole bude čítat cca 20 atletů, kteří to na začátku kola rozjedou hodně rychle, aby se dostali dopředu cyklistického hada. A k tomu zezadu budou dojíždět slabší plavci. Takže po prvních 40 až 50km bude vepředu Starykowicz sám, za ním možná ještě Vanhoenacker a pak cca 30 závodníků. Všichni se pohrnou dopředu, všichni budou mít dostatek sil a budou k tomu muset dodržovat předepsané rozestupy. Hodně náročný začátek cyklistiky. Před výjezdem na obrátku v Hawi se to začne trhat a zpátky už vepředu budou jen ti nejlepší cyklisti. K dvěma zmíněným se přidají Kienle, Van Lierde, Frommhold a určitě někdo další. A za nimi s rozestupy další podle jejich aktuální formy. A na běhu je to pak už jen o přežití.“

Na Havaji po mnoha letech chybí Petr Vabroušek. Dostal jste od něj „na cestu“ nějaké cenné rady?

„S Petrem jsem díky mailům v kontaktu pořád a stále se na něco ptám. Takže i když tu není osobně, kvůli mně musí o Havaji stále přemýšlet a já mu za to moc děkuji!!!“

Filipe, díky za rozhovor a přejeme hodně štěstí.