Erbenová začala sezonu vítězstvím ve Španělsku, poté přišla obhajoba bronzu na ME v terénním triatlonu na Sardínii. Následoval nepovedený závod ve Švýcarsku, ale ten jakoby českou reprezentantku nakopl. Před 14 dny nenašla přemožitelku ve Švédsku, nyní si podmanila Xterru v italském Abruzzu.

„Italská Xterra byla deštivá, blátivá a neskutečně těžká. I proto je vítězství tak krásné,“ radovala se Erbenová a pustila se do hodnocení závodu.

„Plavání mi nevyšlo úplně podle představ, ale kvůli zraněnému lokti jsem to čekala. Za posledních 14 dní jsem byla ve vodě jen třikrát a ruka stále není zahojená. Ztrácela jsem kolem čtyř minut na Katrin Müllerovou, kolem minuty na Carinu Wasleovou a půl minuty na Renatu Bucherovou. Samozřemě se tam pohybovaly ještě další závodnice. Říkala jsem si, že musím začít v klidu, abych ten šílený kopec vyjela, ale stejně mi moc nechutnal. Podařilo se mi dojet Brigittu Poorovou a s ní jsem pak dojela na vrchol stoupání. Na blátivý a zatáčkovatý sjezd jsem se těšila a i když jsem se v jedné zatáčce položila, podařilo se mi Carinu sjet. Do druhého okruhu jsem vjížděla už na druhé pozici a ztrácela kolem dvou minut na Katrin. Pak z toho byla už jen minuta, která zůstala až do depa. Druhý blátivý sjez byl velmi nebezpečný, hodně rozježděný, a také jsme se začaly míchat se závodníky, kteří jeli teprve první okruh. Podařilo se mi také spadnout pod stráň, ale kolo zůstalo naštěstí nahoře,“ vyprávěla Erbenová, která do závěrečného běhu šla s minutovou ztrátou.

„Vybíhám a hned si dám sama stoličku. Říkám si no nazdar, to ten běh nezačínám dobře. Nikoho nevidím, tak se snažím běžet rozumně. Po prvním stoupání jsem stáhla asi třetinu náskoku a v dalším, který vedl starobylým městečkem už Katrin vidím. A najednou se přibližuje v kopci hrozně rychle. V tomhle stoupání už jsem stejně jako ostatní i šla. Jen se dostat nahoru. Katrin se ani nesnažila se mnou chytit krok. Ještě těžký blátivý seběh, pak asfalt a znovu do kopce. V kopcích jsem věřila, že něco naběhnu, ale po rovině a v sebězích jsem si tak silná nepřišla. I přes to jsem měla pocit, že v některých místech se mi běží opravdu krásně. Poslední stoupání a pak už jen seběh, zase blátivý a šíleně prudký a kilometr po rovině a po silnici. Ten poslední kilometr byl neskutečně dlouhý, ale pak přišel nádherný pocit. Taťka mi podal vlajku a hurá do cíle. Zablácená od hlavy až k patě, ale neskutečně šťasná. Díky Abruzzo, díky všem, co mi pomáháte a díky fanouškům. Byli jste skvělí . Gratulace druhé Carině Wasleové, třetí Kathrin Müllerové, čtvrté Renatě Bucherové a páté Brigittě Poórové a samozřejmě všem, kteří se dostali do cíle,“ uzavřela Erbenová.