Ad syřidlo: Nevěřte každé kovbojce. Používá se něco jiného. Mezi množstvím vyprodukovaného a zpracovávaného mléka a možstvím kravských žaludků je výrazný nepoměr. Kdyby bylo nunto zabíjet krávy kvůli syřidlu, kdo by potom dával mlíko? Extrakt z hovězích žaludků se pravda odebírá, ale ne všechny jatky k tomu mají povolení.

Když bolí kyčle, jsou to většinou vazy a svaly v jejím okolí. Nejhorší, co člověk asi může udělat je to, že přestane běhat. Já takhle omezil na začátku minulého roku běhání, ale problém s levou kyčlí se nejenom nezlepšil, ale začalo mě to bolet i při chůzi. Takže nyní, když mě pro změnu bolí kyčel pravá, to řeším tak, že jsem běh nahradil joggingem (to je opravdu velice pomalý běh mezi 8–9km/hod.), při kterém se snažím to místo masírovat. Samozřejmě že protahuju před a po běhu, večer masíruju, chodím na masáž k odborníkovi (hlavně se zády) a již jsem byl 2× cvičit na míčích (taky dobrá věc). Nyní asi týden sprchuju dané místo střídavě studenou a teplou vodou (to jsem nikdy nedělal), a zdá se mi, že to zabírá úplně ze všeho nejlépe. Určitě se ale musí vyřadit jakýkoliv rychlejší trénink, neboť mě dané místo vždycky rozbolí po Stromovce, kde to tempo je přeci jenom už skoro o 50% rychlejší, než na které jsem nyní zvyklý.

Ad 5) Já náhodou dělám správnou věc. Pane „pug“ a nenechám si Vámi otrávit dobrý záměr.

Nebýt kolegy a mě, tak by většina sportovců, a tím myslím i mladé začínající sportovce, byla odkázána na ledajaký hnůj, který jim komerční společnosti předloží. Neměli by žádnou lepší alternativu. A že tyto společnosti nemají zájem diskutovat, přičemž většinou těží z nevědomosti, je zřejmé.

Můj hřích je, že cenově zpřístupňuji sportovní výživu, takže méně movití (což jsou zejména mladí) nemusejí šetřit na vlastním zdraví. Je jasné že, nejsem ježíšek a ten vztah musí být oboustranný: prodávající – kupující. Znáte-li lepší způsob jak se s nimi o tuto informaci podělit, neváhejte mě prosím kontaktovat.

S pozdravem Filip Degl

Ahoj, Pobolívá stále levá kyčel ale je to tzv. bolest která příjde a odejde! Jak říká Mirek,také masíruji kyčel sprchou,je to vyzkoušený recept už u dětství když jsem takto masíroval kolena! Díky radám co nyní dostávám od nejmenované osoby a hlavně treninku který začíná mýt smysl tak se cítím o dosti lépe!!! Medvídky také papkám ale určitě chutově je mnam,mnam, ovařené kolénko:-))! Jinak se cpu Colafitem a nyní si pořídím Proenzi 3. Kdy by bylo nejlépe nasadit dvouměsíční kůru Proenzi 3? Díky

Ad 1) Proenzi, Geladrinky, GS-Chondra – všechny tyto přípravky budou spadat do léčiv? Nikoli. Pokud jste to ale obecně uvedl, že přípravky obsahující Glukosamin a Chondroitin automaticky spadají mezi léčiva, tak jste to uvedl špatně. A sám to vyvracíte. Správně jste asi měl uvést, že některé, příp. které připravky to jsou.

2. Já se obávám, že byste při bližším zkoumání zjistil, že se velice čsto používá již něco jiného než želatina. Zeptejte se například ve své nejbližší cukrárně na zdánlivě želatinový zákusek. A kdyžuž něco želatinu obsahuje, opět tu vyvstává problém koncentrace té želatiny. Je to především voda!
3. Tady jsme se asi výjimečně shodli
4. Pokud plánujete nějak výrazně léčit své klouby kolagenem obsaženým ve svalovině, tak na to rovnou můžete zapomenout, protože tento kolagen vaše tělo opět využije k opravě nebo výstavbě vlastní svaloviny. Jednoduše svalovina, kterou sníte obsahuje tak akorát množství pro svou existenci. Pokud byste chtěl touto formou získat nadbytek kolagenu pro léčbu kloubů, musel byste přijmout i podstatný nadbytek živočišných bílkovin a přetížit tak váš organismus.

„Více je ho v kůžích, šlachách a chrupavkách, taky nehtech a chlupech“ Ano donuťte lidi jíst chlupy, nehty, kůže, šlachy, chrupavky. Myslím si že vás poženou. Málokdo si dá ony chrupavky a někdo možná nehty…

" 5) Tu přiblblou skrytou reklamu Vám pane FilipD budu torpédovat se značným úsilím! Se divím, že Vám ještě admini nesestřelily ten avatar s reklamním logem!"

Teď jedna spekulace: Třeba to není skrytá reklama, nedávno se zde přeci objevilo počítadlo přístupů, které má možná za úkol inzerenty přitáhnout.

to filipD: snažme se prosím vyhnout se používání demagogických argumentů.

ad1) Uváděl jsem „od určité koncentrace“. Které to jsou, to uvádět nebudu, protože mne za to nikdo neplatí. Zjistit se to dá snadno. ad2) Věřte, že svá tvrzení mám ověřená „hodně zblízka“. Co se týká té vody: čistý „krystalický kolagen“ tu vodu stejně adsorbuje ber kde ber. Požitý kolagen-prášek v žaludku tu vodu stejně nabere a my budeme mít žízeň jak noha. Pokud zapíjím prášek nebo pojídám vodný gel, tak je to technicky úplně jedno. ad 4) veškeré proteiny (tedy i kolagen), které přijdou do styku s gastrointes­tinálním traktem (GIT) jsou frakcionovány na základní stavební jednotky(amino­kyseliny-AMK). V případě kolagenů jsou to glycin, prolin, hydroxyprolin a hydroxylysin. Poslední dvě nepatří mezi kódované, a tělo si je vyrábí z lysinu a prolinu za účasti kyseliny askorbové (v. C). Pro syntézu kolagenu tělem je tedy přítomnost glycinu,lysinu, prolinu a C dostatečná. Tělo kompletní proteiny z GIT (existují vyjímky, ale diskuse o nich by rozhodně přesáhla rozsah tohoto fóra) do svého vnitřního prostředí nepustí. To by měla imunita temně rudý poplach. Místo, ve kterém tělo použije získané AMK z potravy k syntéze nových proteinů, není úplně snadné určit. Pokud jsem silovým tréninkem způsobil mikrotrhliny na příčně pruhovaném svlastvu, tak se dá říci, že prioritním místem k syntéze proteinů je sval. Pokud ovšem vytrvalostní zátěží „obrousím“ chrupavku bez výraznějšího poškození svalstva, pak je preferenčním místem chrupavčitá tkáň (zde jsem si vědom zjednodušení, která jsem použil, přesnější vyjádření by asi nebyla k užitku účastníků toho fóra). Co se týká množství proteinů (tedy zdrojů AMK) přijímaných stravou potřebných k udržení aktuální svalové hmoty, zde ještě nevíme všechno. Za všechny výsledky studií uvedu tyto: z dusíkové bilance vyšetřované dostupnými biochemickými metodami byly „nezbytné“ proteinové příjmy stanoveny u kulturisty na 1,1 – 1,3 g proteinů na 1 kg tělesné hmotnosti, zatímco u vytrvalostního běžce a cyklisty 1,7 – 2,1 g na kilogram člověka. Jak vidno z porovnání se známou praxí, někde je „krpa“. Zatím nebyla úplně objasněna a je předmětem mnoha odborných debat. A co se týká historických souvislotí v konzumaci proteinů: dovoluju si tvrdit, že současná generace je z hlediska příjmu proteinů o několik levelů výš než mnoho předchozích. Tedy i kolagenů. A pokud bych potřeboval léčit klouby, pudu rozhodně a jedině k ortopedovi a následně k fyzioterapeutovi.

To, že jsem vyjmenoval výskyt kolagenních proteinů (mimochodem, je i v zubech), ještě neznamená, že chci aby je lidi všechny jedli. Ikdyž historicky jsou známy případy doporučování konzumace chrupavky sv. Víta :).

Aby bylo jasno: principiálně neodmítám doplňky výživy. Ale! Jsem zastáncem přirozené stravy a vyváženého jídelníčku a preferuju především přirozené zdroje. Už jsem to tu někde psal, ale opakuji: pokud páchám systematicky dietní chyby, doplňky mne z bludného kruhu nevyvedou ani nepomohou. Relevence používání výživových doplňků nastupuje až tam, kde již z energetické bilance není možno krýt zvýšené nutriční nároky zatěžovaného organismu. Tohoto stavu ale dosahují lidé na dlouhotrvající redukční dietě nebo sportovci na vysoké výkonnostní úrovni. A o ty, co se týká výživy, moc strachu ze „zahnojení“ nemám. Jsou dobře evidováni a mají kolem sebe odpovídající servis. Zbytek kondičně sportující populace většinu potravinových doplňků nutně nepotřebuje. Za nákupem potravinových doplňků touto skupinou obyvatelstva spatřuju spíše neochotu a lenost si přiznat, že jejich jídelníček není OK. Je pro ně pohodlnější utratit peníze, než věnovat úsilí efektivnějšímu řešení. No a jestě jsem neviděl prodejce doplňků, kterému by tato skutečnost vadila.

A ještě k té reklamě: s tou mne fakt se…te. Pravidla používání fóra jsou na konci „index“u.

S pozdravem Váš pug

P.S.: pokud by měl někdo pocit, že pleskám hovadiny, tak se mrkněte třeba sem:http://www.rcsb.org/pdb/static.do?…

Ahoj Pugu. Po dlouhé době vidím rozumný názor o potravinových doplňcích. Ale nedělám si iluzi. Jejich prodej je lukrativní, snaha lidí zhubnout pojídáním mnoha kg „dietních“ potravin bez pohybu, zlepšit výkon bez tréninku a zdraví bez znalostí je věčná. Bohužel není zcela prokázána ani „nezávadnost“ doplňků – viz zprávy o kancerogenitě L-karnitinu, důvěra v přechod „léčivých komplexů“ přes střevní stěnu apod. Lidem, kteří se pravidelně „hýbou“, neuškodí ani medvídci, ani tlačenka. Ale strava složená z velkého podílu „zázraků“ (včetně doporučovaných lékaři v televizních reklamách) může být i nebezpečná. Ale co, hlavní je spokojený běžec.

T pug: diky, dobre som si pocital a pojdem so svojim sukromnym „vyskumom“ aj dalej a trosku sa este poducim. O klbnu vyzivu som sa nikdy moc nezaujimal, aj ked by som to asi v niektorych fazach pripravy potreboval. To Lubos J: Mozes prosim Ta uviest zdroj o karcinogenonsti L-Carnitinu? (moj osobny nazor je, ze sa jedna iba o tartarat carnitinu, to uz bolo zname davno, ale mozem sa mylit).

k tomu syridlu pro vegetariany:o), je z telecich zaludku, takze nejenom zviratko, ale jeste k tomu mladatko:o))). Je to tak kvuli enzymum podporujicim traveni mleka, ktere v zaludcich dospelych krav nejsou. Jinak se tady jeste zapomnelo z potravin obsahujich zelatinu na muj oblibeny aspik, ktery se da pripravit i doma, nebo koupit v solidnim s uzenarstvi i bez vajicka a majonezy jako blok se zeleninou a sunkou, coz uz je celkem dieteticky v pohode. Nezanedbatelnym zdrojem zelatiny jsou i silne masove vyvary, zejmena povarilo-li se spolu s masem i par kosti.

Díky za upřímnou snahu informovat vegetariány o všech podrobnostech okolo výroby jogurtů a sýrů. Takovéto projevy pozornosti a ochoty informovat mě vždy příjemně překvapí :)

Já tě uklidním. Syřidla z obsahu telecích žaludků se masivně používaly tak před 15–20 lety. Vzhledem k ceně a omezené kapacitě se dnes v naprosté většině případů používají syřidla vyráběná průmyslově na bázi enzymů. Klasická syřidla živočišného původu se dnes používají minimálně a především u nejdražších typů sýra (např. ementálu apod.) tradičních výrobců. Více info např. na http://www.oks.cz/…leko/syridla

Zdravím, od května 2005 do února 2006 jsem měl po neuváženém 19 km běhu na silnici (bez předchozí přípravy) tak bolavé pravé koleno, že jsem většinu tohoto období prokulhal (těch 9 měsíců jsem téměř neběhal). Letos na jaře se to zlepšilo a v létě bolest zcela ustala, předtím jsem 3/4 roku bral jistý nejmenovaný preparát (nechci dělat reklamu), cenově vyšel na 275 Kč/měsíc (beru ho dodnes.) Doporučil mi ho lékař s tím, ža na běhání mohu stejně zapomenout, neb mám začínající artrózu. Od té doby jsem naběhal přes 1 000 km (včetně premiérového maratonu). Zároveň jsem (letos v létě) ovšem začal 6× denně posilovat kolenní vazy (mnohokrát popsaný cvik od p. Škorpila- záída opřená o zeď a nohy v pravém úhlu).

Tak nevím co pomohlo: lék ? cvičení ? víra ? nebo všechno dohromady ? :)

V každém případě lék proti artróze je běh…

Dovolim si nesuhlasit. Artroza je prevazne spustena prave nadmernou namahou a pretazenim klbov. Clovek na to musi mat samozrejme geneticku predispoziciu, ale beh je castym spustacom tejto choroby. Pohyb je potrebny na prevenciu, ale nesmie sa to pretazovat. Ja sam mam artrozu- nastastie lahsieho stupna a na nedostatok behu sa rozhodne za posl. 12 rokov nemozem stazovat.

Jasně, jenže když mluvíme o léku, neplatí „čím víc, tím líp…“ Artróza pochopitelně může mít příčinu v přetěžování a výkonnostní běh už při ní nelze praktikovat…

[quote=Mato]Dovolim si nesuhlasit. Artroza je prevazne spustena prave nadmernou namahou a pretazenim klbov. Clovek na to musi mat samozrejme geneticku predispoziciu, ale beh je castym spustacom tejto choroby. Pohyb je potrebny na prevenciu, ale nesmie sa to pretazovat. Ja sam mam artrozu- nastastie lahsieho stupna a na nedostatok behu sa rozhodne za posl. 12 rokov nemozem stazovat.[/quote] Ahoj Mato, potreboval by som poradit. V polovici decembra ma po osemdennej úplnej bežeckej pauze začalo nejak divne boleť koleno, Bol som na vyšetrení na odd.telovychovneho lekárstva VFN v Prahe a röntgen ukázal lahšiu artrozu. Doporučili mi nohu šetriť a predpisali magnetoterapiu. Teraz len každy druhý deň vyklusávám 3 – 5 km, na začiatku roku mam absolvovať magnetoterapiu. Prišlo to práve v dobe, ked som chcel zväčšiť objem, plánoval som sa v januári dostať nad 150 km/týždeň, S tým sa asi možem rozlučíť, ale chcel som sa Ťa spýtať: je možné s lahšou artrózou behať maratóny?. Čo je potrebné pre to urobiť? Ja som zatiaľ začal posilovať stehenný a lýtkový sval, beriem kĺbovú výživu – a tajne dúfam, že eště budem moct behať dlhšie trate. Aspoň jednu sezónu by som chcel vydržať, na máj som si plánoval zabehnúť stovku.

Tvůj poslední příspěvek se mi nečte lehce. Chápu, že chuť něco dokázat je u mnoha běžců obrovská. Nicméně mi připadají některé objemy kilometrů opravdu doslova brutální. Já sám jsem se po 4 letech běhání dostal k poznání, že pro Nás aerobní tragédy je už 70km týdně určitý mezník. Nejsem lékař, přesto všem, kteří běhají teprve několik let radím: Zvyšujte objemy pomalu, aritmetickou řadou. Tepovou frekvenci si pohlídáte pocitově, ale opotřebení klobů a šlach poznáte, až když je pozdě. Štefane , držím palce, snad je to reakce těla na změnu režimu.

K výše uvedenému komentáři se 100% připojuji. Dnes jsem o problému Štefana přemýšlel při svém večerním běhu a hledal jsem odpověď. Jsem rád, že ji tak velmi trefně vyjádřil minusák. Já jsem meziročně zvýšil objem o 10%. Asi jsem si mohl dovolit více, ale radši jen tak…

Přeju Ti, aby se to znormalizovalo. Myslím, že když nebudeš usilovat o 150km/týden, běhat budeš moct, a dokonce se ještě zlepšíš…

to minusak: souhlas, ja zvyšuji sve objemy postupně, po několika zánětech vazu v kyčli (celkem 4), jsem pochopil, že se tělo musi dlouhodobě adaptovat. Od roku 2003 jsem postupně zvyšoval téměř od nuly až na nynějšich 300km/měs. Ruku v ruce s tím přichází i vyšši výkonnost, sice se do mě každou chvíli někdo naváží, jak běhám pomalu, neřeším to a jsem rád, že se mi již 6let daří udržet zdravý. Přiměřeně, postupně, pravidlně, toho je třeba se držet.

[quote=ironman]to minusak: souhlas, ja zvyšuji sve objemy postupně, po několika zánětech vazu v kyčli (celkem 4), jsem pochopil, že se tělo musi dlouhodobě adaptovat. Od roku 2003 jsem postupně zvyšoval téměř od nuly až na nynějšich 300km/měs. Ruku v ruce s tím přichází i vyšši výkonnost, sice se do mě každou chvíli někdo naváží, jak běhám pomalu, neřeším to a jsem rád, že se mi již 6let daří udržet zdravý. Přiměřeně, postupně, pravidlně, toho je třeba se držet.[/quote] Dík, já jsem ale objem ještě nezvýšil. Na konci listopadu jsem absolvoval dvojmaratón, o týden pražskou stovku, byl jsem sice unavený ale koleno mne nebolelo. Potom jsem 8 dni nebehal vůbec. Pak jsem chtěl zahájit „zimní přírpavu“se zvýšením objemu. Na začátek jsem si chtěl úplně pomaly zaběhnout 20 km ale asi po 5-ti minutách začala bolest, Pokusil jsem se to rozběhat, ale nešlo to, odkulhal jsem asi 8km. Teď jenom vyklusávam, tak 3–5 km každý druhý den a čekám na magnetoterapii, pak se uvidí.

Stefan, neviem, ci Ti budem moct poradit konkretne, mozem Ti vsak popisat, co sa stalo mne. Roky som behal relativne vysoke objemy- v priemere okolo 130km/tyzden za cely rok, v objemovej priprave aj 200km/tyzden. Posledne 2 roky som celkovo zvysil objemy na priemer cez 150km/tyzden, naviac som sa snazil sustavne udrzat vysoky objem 3–4 mesiace pred maratonom. Vysledky sa dostavili- najma na dlhsich tratiach. V juli som sa jedno rano prebral s opuchnutym chodidlom, bez predoslych co i len mensich bolesti. Este 2 behy som na tom absolvoval a potom uz aj chodza bola velmi bolestiva. Na zranenia si davam bacha, hned sa ich snazim podchytit a tak som obehal mnozstvo lekarov… Nakoniec mi koncom septembra zistili artrozu malych klbov na chodidle, pravdepodobne sposobenu predispoziciou na psoriazu. Spustacom mohla byt nadmerna namaha, ale zrovna tak aj nie. Neskor som zacal brat (po mnozstve atb a inych liekov) coxtral a plaquenil a hned to zabralo. Momentalne som sa za mesiac aj pol dostal na cca 100km/tyzden, co je pre mna malo, ale vdaka bohu aj za to. Nohu stale citim, obcas viac, obcas menej, ale limituje ma pri rychlejsom behu. Vraj by sa to malo vratit po case do normalu- lekar to prislubil :) Tiez chape, ze u nesportujuceho cloveka, ci rekreacneho bezca by bol moj momentalny stav uz vyborny, ja ho vsak potrebujem dokonaly… Stale som este na liekoch, opuch je badatelny a nic ine okrem tychto liekov nezabralo (ani inak u mna velmi ucinna akupunktura). Nechcem Ti brat iluzie, ale na magnoterapiu a elektroliecbu vobec neverim- mal som uz aj predtym zranenia a nikdy to neucinkovalo. Skus navstivit reumatologa a popytat sa na coxtral, plaquenil a napsyn. Vela zdaru.

[quote=Mato]Nechcem Ti brat iluzie, ale na magnoterapiu a elektroliecbu vobec neverim- mal som uz aj predtym zranenia a nikdy to neucinkovalo. Skus navstivit reumatologa a popytat sa na coxtral, plaquenil a napsyn. Vela zdaru.[/quote] Díky moc, tu magnetoterapiu ale asi predsa len zkúsim, nič tým asi nepokazím, reumatologa navštívím. Ja našťastie nemám žiadne opuchliny, mám pocit, že už sa to zlepšilo, možno to bola len reakcia na náhlú bežeckú pauzu, objektívny nález tam ale je. Uvidím, zkusím pomaly pridávať objem, možno len predčasne panikárim…:)

[quote=Štefan]Potom jsem 8 dni nebehal vůbec.[/quote] Jak to tak Štefane vypadá, tak si běžec po padesátce takhle dlouhou pauzu už asi dát nemůže :). Mě dokonce taky začalo píchat (naštěstí přechodně) v minulém „neběhacím“ týdnu v koleně, ačkoliv s tím normálně problém nemám. A vůbec se tak všechno začalo ozývat, jak se to v těch nohách začalo díky odpočinku uvolňovat. Jsme hold předurčení k pravidelnému běhání, dokud nám to zdraví dovolí. Tak se dej rychle dokupy, ale aby si to s během nepřeháněl, tak to Ti neradím, protože sám podle sebe vím, že bych pravděpodobně taky neposlechnul.

[quote=Štefan]Dík, já jsem ale objem ještě nezvýšil. Na konci listopadu jsem absolvoval dvojmaratón, o týden pražskou stovku,[/quote] Štefane, to snad nemyslíš vážně. Píšeš, že jsi ještě nezvýšil objem, ale podívej se, kolik si toho naběhal v roce 2005 a v roce 2006. Oproti roku 2005 si zvedl svůj objem naběhaných kilometrů o 42,5% ! To je strašně moc, zvláště v tvém věku, kdy tělu trvá déle než se dané zátěži přizpůsobí. Pak se není co divit, že tě potkají nějaké zdravotní problémy. A zvednout týdenní objem na 150 km se mi jeví jako zcela likvidační, a zároveň nejrychlejší způsob, jak s běháním úplně přestat. Poslechni rady ostatních a zvyšuj objem pomalu, okolo 10% ročně. Když to dodržíš, budeš se i v tvém věku zlepšovat a hlavně můžeš běhat ještě hodně dlouho. Pokud však máš v plánu letos s běháním skončit, klidně běhej i víc než 150 km za týden, tvé tělo ti dá brzy najevo, že takovou zátěž není schopné snášet. Já osobně málokdy uběhnu přes 70 km týdně (za loňský rok bych takové týdny spočítal na prstech svých rukou) a myslím, že to není na škodu. Podle mě je důležitější si sport užívat a těšit se z něj a mít možnost jej provozovat dlouhodobě, než se odrovnávat nesmyslnými ambicemi. Teď si uvědomuji, že tenhle příspěvek je trošku mimo téma, ale snad „admini“ prominou 

Přeju Štefovi rychlý návrat zdraví. Na okraj si dovolím připomenout , že mezi našimi kostmi fungují přírodní elastomery ( chrupavky, obal plotének ), které mají téměř zázračné vlastnosti ( např . tlak v meziploténkové oblasti dosahuje při zvedání těžkého břemena řádově stovky MPa ). Má to ale jedno ale. Při zatěžování postupně ztrácí elasticitu (m.j. vodu ) a aby ji znovu získaly pořebují : hádejte co ? ODPOČINEK !!!!!!! Tady pramení potíže se zády, když někdo pracuje na úkor spánku nebo s klouby, pokud je nárazově přetíží .

[quote=Mato]Skus navstivit reumatologa a popytat sa na coxtral, plaquenil a napsyn. Vela zdaru.[/quote] Bol som u revmatologa, diagnoza je: zmeny celkom normalne, zodpovedajuce veku, momentalne trochu akutnejsie, slaby zapal. Podstupim intenzivnu 5-dennu liecbu. Prognoza je celkom optimisticka, takze zrejme budem behat aj nadalej, kolko, to sa uvidi. Este raz: moc diky za radu.

[quote=VlastaK]Po­dle mě je důležitější si sport užívat a těšit se z něj a mít možnost jej provozovat dlouhodobě, než se odrovnávat nesmyslnými ambicemi.[/quote] Ahoj Vlasto, naprosto s Tebou souhlasím, ambice žádne nemám, chtěl jsem jenom běhat víc, ale pomalu. Když začaly bolesti a šel jsem na vyšetreni byl jsem předem smířený i s tým, že budu muset radikalne omezit běhání, nebo neběhat vůbec. Teď doufám, že to bylo hodně předčasné, ale když to bude nevyhnutné, tak se s tým smířim. Co se týka zvetšení objemu: v roce 2005 jsem začínal s běháním po více než 20-ti letech, to se podle mne nedá s rokem 2006 srovnávat. Ale dík za názor, jsem vdečný za každou radu a nad každou uvažuji.

[quote=Mirek Kostlivý][quo­te=Štefan]Potom jsem 8 dni nebehal vůbec.[/quote] Jak to tak Štefane vypadá, tak si běžec po padesátce takhle dlouhou pauzu už asi dát nemůže :).[/quote] Asi to tak vážně je. Běhací pauza by tudíž měla znamenat dočasný pokles objemu třeba na 1/4 obvyklého objemu. Vložení alespoň jednoho volného dne mezi každým běháním. Ponechat čas organismu na odpočinek.

Dobrej pobavila mne debata nad kloubními preparáty"o). Pracuji ve zdravotnictví a bavil jsem na toto téma s lékaři ortopedické kliniky. Chondroprotektiva dle jejich zkušeností zatím neumějí zastavit a dostatečně regenerovat chrupavku. Je to dáno anatomickou stavbou kloubu, kdy je kloub málo cévně zásoben. Pilule se dostane do GIT z GIT do cévního řečiště, ale díky malému cévnímu zásobení se nedostane potřebná dávka do kloubu. JIstá koncentrace je, ale nee dostatečná. Proto pro pozastavení artrózy jsou lepší intraartikulární injekce, kdy je patřičná výživa pro chrupavku dopravena do kloubu přímo. Nicméně pouze u I. stupně artrózy, jenže tento stupeň není moc dobře RTG zjistitelný a proto se težko indikují.

Nechci házet do koše kloubní výživu, mnoha lidem pomůže od bolesti, ale rozjetý proces degenerace nezastaví. Ze své paxe fyzioterapeuta mám pacienty, kterým chondroprot. pomohou (od bolesti), ale i pacienty kteří vyhodili peníze z okna. Proto doporučuji obecné zásady pro bezpečný a zdravý běh a dostatek kompenzačních mechanizmů.