Ondra: taky moc díky za podrobnou odpověď, myslím že to sedí. Ondra i Misogyn: srandu si FAKT nedělám. Mimochodem ty údaje jsem měla zastaralé, aktuální váha je ještě o 5 kg nižší a vypadá jak do hrobu. Jo pro běžce by to byla ideální figura,uznávám, ale když dotyčný inklinuje k sportům typu fotbal, lyže, činky, tak nějakou svalovou hmotu potřebuje. Najedu na všechna doporučení, už jsem zkusila servírovat druhou a třetí večeři a to se osvědčuje, tak pak podám zprávu jak to jde. Přes prázdniny bude i ten pohyb tak doufám že se povede něco nabrat.

Je to jak pise Minusak, kdyz pominu tu zanedbatelnou hrstku stastnych (nestastnych), kteri do sebe muzou cpat co chteji, je to krasne spocitatelna vec. Prijem energie – vydej energie. Kdyz vyjde cislo kladne, je to to, co si telo ulozi (nespotrebuje), kdyz vyjde cislo zaporne, je to vyssi spotreba nez prijem, to znamena, ze telo si to nekde vzit musi – ze zasob = clovek hubne.

Denni vydej energie je celkem presne spocitatelny. U bezneho cloveka se pohybuje mezi 2.000–3.000 KCAL za 1 den, ale u vrcholovych sportovcu to muze byt i nekolikanasobne vice. Napriklad u ciklistu behem Tour de Franc se pohybuje mezy 9.500–10.500 KCAL za 1 den. Kazdy si ale muze svuj energeticky vydej spocitat celkem presne i sam. Nejdriv se spocta hodnota bazalniho metabolizmu (vydej energie, ktery telo potrebuje k udrzeni zakladnich zivotnich funkci, u bezneho cloveka tvori zhruba 55–60% denniho energetickeho vydeje, 20–30% tvori takzvany pracovni metabolizmus, tedy energeticky vydej pro pohybove aktivyty a 8–12% je takzvany DIT metabolizmus, coz je energeticky vydej, ktery telo potrebuje ke zpracovani potravy-tady plati pravidlo, ze nejmene energie telo potrebuje k traveni cukru, nejvice pak k traveni bilkovin). Bazalni metabolizmus se da zhruba spocitat tak, ze vynasobime svoji hmotnost 25 a vysledne cislo je energeticky vydej bazalniho metabolizmu za 24 h (vyjde nam v KCAL – x 4,2 = KJ) a k nemu se pricita vydej energie pro ostatni, predevsim pohybove cinnosti, ktere clovek ten dany den dela. Existuje pro to mnoho ruznych tabulek, kde naleznete energetickou narocnost jednotlivych cinosti od sledovani televize pres zehleni az po nejnarocnejsi pohybove aktivity. A tady je prave nejvetsi sance energeticky vydej zvysit dalsi pophybovou cinnosti, nejlepe sportem. Asi se mnou budete vsichni souhlasit, ze prijemnejsi cesta k pripadne redukci hmotnosti vede pres zvysovani energetickeho vydeje, nez protivnym snizovanim prijmu… Na kazde potravine, ale zase se da cerpat i z ruznych tabulek, je potom zjistitelna energeticka hodnota jednotlivych druhu potravin. Tedy jeste presneji nez vydej je mozne si spocist svuj prijem.

Pro zajimavost. Jedna teorie pravi, ze drive byly v evrope dva, zhruba stejne pocetne zastoupene typy lidi. Jeden typ mel spise sklony k ukladani nepotrebnych energetickych zdroju pod vlastni kuzi a druhy tyto sklony nemel a nespotrebovane zdroje vyloucil… Velke hladomory ve stredoveku tu druhou skupinu premohly a my jsme ve vetsine pripadu potomci te prvni, setrnejsi :) Je to jen jedna z teorii, ale mozna, ze Tvuj manzel Pavlo, je jeden z tech prezivsich plytvacu energetickych zdroju, proto s nim mas tolik prace:-)

A nakonec, jestli nekdo tvrdi, ze pribere i po vode, nebo ze nemuze zhubnout, je lhar a lenoch (mimo mizive procento lidi s poruchou metabolizmu). Jako dukaz, i kdyz ne zrovna hezky, uvadeji lekari koncentracni tabory, protoze v nich skutecne zhubli vsichni.

O.

Nakousl jsem tu glykemicky index potravin, takze male vysvetleni.

Glykemicky index je velicina, kterou urcujeme to, jak jednotlive potraviny zvysuji hladinu cukru (glukozy) v nasi krvi. Zakladni hodnota je 100 a odpovida glykemickemu indexu ciste glukozy (index 100 udava, jak se zvysi krevni cukr po poziti ciste glukozy). Potraviny, ktere maji glykemicky index 70 a vice oznacujeme za potraviny s vysokym glykemickym indexem (nektere potraviny dokonce dosahuji hodnoty vyssi nez 100 – naprikald glykemicky index piva je 110 – to jsou pak ty pivni hlady), potraviny, ktere maji index 30–70 oznacujeme za potraviny se strednim glykemickym indexem a nakonec potraviny s indexem mensim nez 30 oznacujeme za potraviny s nizkym glykemickym indexem. Zase existuje mnoho tabulek, kde glykemicky index vetsiny potravin nalezneme. K cemu je to vsechno dobre? Normalni hladina glukozy v krvi zdraveho cloveka by se mela pohybovat mezi 5 – 5,5 mml/l. Pokud je hladina nizssi nez 4,5 mml/l, hovorime o takzvane hypoglykemii (projevuje se pocitem hladu, unavy, vycerpanim a muze vest i ke hypoglykemickemu kolapsu). Pokud je hladina cukru vyssi nez 6,5mml/l, hovorime o takzvane hyperglikemii (projevuje se, kupodivu, zase unavou – kazdy zna ten pocit unavy, kdyz se preji, a chce se mu spat…). V tomto pripade zacne slinivka brisni vyplavovat hormon Insulin, ktery zvysuje propustnost bunecne membrany pro cukry smerem dovnitr a prebytecny cukr se tak z krve „vychytava“ a uklada do bunek. Proces, kdy se vyplavuje Inzulin nekonci hned tehdy, kdyz se hladina cukru v krvi ustali na normalnich hodnotach (5–5,5 mml)l), ale pokracuje jeste dele (telo ma tendenci prehanet), az do hodnot okolo 3,5 mml/l – a to uz nastava nam znama hypoglykemie, tedy nedostatek cukru v krvi a s ni opet prichazejici pocit hladu. Co z toho vyplyva? Potraviny s vysokym glykemickym indexem zvysuji rychleji hladinu cukru v krvi, driv a vice se vyplavi Inzulin, ktery hladinu opet rychle snizi (cim vice se ho vyplavi, tim vice hladinu cukru snizi) a o to drive se dostavi pocit hladu. Navic, cim vice je v krvi Inzulinu, tim vetsi ma telo sklony k ukladani tuku. Napriklad brambory, nebo bramborova kase jsou typickym predstavitelem potraviny s vysokym glykemickym indexem. Uz nase babicky rikaly, ze brambory jsou hladove jidlo. Po bramborach mame vetsinou hlad daleko drive, nez kdyz si dame k obedu treba zeleninovy salat s kurecim, nebo rybim masem. Enegreticka hodnota potravin muze byt pritom srovnatelna, ale pocit hladu se dostavi drive a telo tak dostane vic energie, kterou musi nejakym zpusobem zuzitkovat, jinak si ji ulozi:-)

minusak: Všichni to o sobě netvrdí. Já nadváhu mám a nejen tady písemně, ale i naživo a nahlas nikterak neskrývám, že prostě ŽERU. Od pasu nahoru nemám prakticky žádné svaly, a přesto mám 86–87kg na 185cm. Při běhu ta kila navíc dost cítím, přesto se mi párkrát stalo, že jsem se zároveň těšil, jak si po doběhnutí „něco dám“ ! Akorát tak den až dva před závodem se trochu hlídám a posledních 5 hodin před startem už jen piju, takže spadnu na nějakých 84kg a závod se mi pak běží o poznání lépe než trénink ;) Myslím, že bych měl shodit tak 10–12kg, ale chce to disciplínu, ke které se mi stále nedaří přinutit. Večer po závodě se zase nacpu, přesto se ráno probudím hladovej a váha ukazuje 83–84. To zřejmě souvisí s tím, co sem napsal Ondra, který je, jak se zdá, ne trochu, ale hodně v obraze :)

Podla mojho nazoru a najma skusenosti mozem povedat, ze skoro kazdy, kto ma problemy s hmotnostou sa nevie dostatocne kontrolovat pri jedeni. Asi len 1.3% ludi ma dostatocne vyvinuty gen a mozgove prepojenie medzi zaludkom a mozgom, aby vedeli presne kedy maju dost a prijali tolko kalorii, kolko ich telo potrebuje. Zakrnutie tejto schopnosti je vidno najma u domacich zvierat (pes, macka), ktore su vo volnej prirode uplne v pohode, kdezto v zajati su casto obezne. Ja mam osobne bezecky asi idealnu hmotnost v pomere k vyske (169–170cm a 50–52kg- podla toho, kolko prave beham, som muz), ale pripisujem to aj genetike. Nenaberam svalovu hmotu na hornu cast tela, iba na nohach (co tiez nie je idealne, ale kazdy mame nedostatky) a pokial pravidelne trenujem a najma NEZERIEM privela, tak si bez problemov udrziavam pretekarsku hmotnost po cely rok a percento tuku zostava medzi 3,5–6%. Jem primerane – 3000–3500 Kcal na den, nepocitam to presne, iba odhadom. Kludne si dam sladke- niekedy az moc, z masa jem iba drubez a ryby, nikdy nie prasacie ci hovadzie. Celkovo mi mastne nechuti a nerobi mi dobre. Jedna fama tu vsak musi byt vyvratena: vacsina smrtelnikov sa prejeda a nie je pravda, ze ak behate, tak mozete jest cokolvek- prave naopak. V naprostej vacsine ludia podhodnocuju kolko a ako vyzivne jedlo zjedli. Tiez co sa tyka svalov- aj tie nieco vazia a telu je jedno ci si nesiete 3 kg tuku, svalov alebo batoh- vzdy je to zataz naviac. Svalov treba mat tolko, aby bolo telo vybalancovane a nie slabe, ale nic naviac- najma ak chcete slusne behat. Ak niekomu zalezi viac na peknom bicepse, tak prosim, ale dobry maraton s kulturistickou postavou nikdy nezabehnete. Inak k tomu jedeniu po behani: idelane je sa najest DO pol hodiny po dobehnuti, kedy je telo najlepsie pripravene ulozit ziviny tam kde patria- do svalov vo forme glykogenu a nie do tukovych zasob. Cim dlhsie sa to jedlo odklada po dobehnuti, tym je potom regeneracia pomalsia. Naviac vacsina z nas ak ma aspon priemerne intenzivny trening, tak nemame prilis zravu naladu okamzite po dobehnuti- to jest sa ani neprezerieme, ale dame telu co potrebuje. Samozrejme najprv sa treba napit. P.Radcliff ma vzdy pripraveny maly sendvic, ktory je este po ceste do sprchy hned po dobehnuti (zlozenie- celozrnne pecivo, velmi pekne a libove maso- kuracie ci kruti prsia, zelenina) a kusok neskor ma este aj veceru (uz o nieco mensiu, ako by bola bez toho sendvicu).

[quote=Mato]Ja mam osobne bezecky asi idealnu hmotnost v pomere k vyske (169–170cm a 50–52kg- podla toho, kolko prave beham, som muz), ale pripisujem to aj genetike.[/quote] Tak takovou ideální hmotnost (176cm, 55–57kg) jsem měl někdy před třemi roky, když jsem vážně začal s běháním. Ale těch řečí nejbližších o tom jak jsem hubený, co jsem musel poslouchat, to bylo horší, než kdybych denně pil pravidelně několik piv (piju jenom nealko). V současné době mám skoro o 10kg více, asi tu „správnou“ genetiku v sobě nemám. V 19-ti letech jsem při vojenském odvodu měl při výšce 176cm 71kg, ale to jsem pil až 10ks „tekutého chleba“ denně. Takže opravdu platí zlaté „jíst co nejméně“. A večer na trénink do Stromovky si přibalím jednu energet. tyčinku, abych to do sebe nasoukal do té půlhodiny. Člověk tyhle zlaté rady zná, ale je líný se jimi řídit. Díky, Mato, za připomenutí.

[quote=Mirek Kostlivý][quo­te=Mato]Ja mam osobne bezecky asi idealnu hmotnost v pomere k vyske (169–170cm a 50–52kg- podla toho, kolko prave beham, som muz), ale pripisujem to aj genetike.[/quote] Tak takovou ideální hmotnost (176cm, 55–57kg) jsem měl někdy před třemi roky, když jsem vážně začal s běháním. Ale těch řečí nejbližších o tom jak jsem hubený, co jsem musel poslouchat, to bylo horší, než kdybych denně pil pravidelně několik piv (piju jenom nealko). V současné době mám skoro o 10kg více, asi tu „správnou“ genetiku v sobě nemám. V 19-ti letech jsem při vojenském odvodu měl při výšce 176cm 71kg, ale to jsem pil až 10ks „tekutého chleba“ denně. Takže opravdu platí zlaté „jíst co nejméně“. A večer na trénink do Stromovky si přibalím jednu energet. tyčinku, abych to do sebe nasoukal do té půlhodiny. Člověk tyhle zlaté rady zná, ale je líný se jimi řídit. Díky, Mato, za připomenutí.[/qu­ote] Mirku, jíst co nejméně neplatí, platí jíst tolik, kolik spotřebuješ. Kolik projedeš, tolik dotankuj. O.

[quote=Ondra]Mirku, jíst co nejméně neplatí, platí jíst tolik, kolik spotřebuješ. Kolik projedeš, tolik dotankuj. O.[/quote] A kdo mi tu spotřebu, když jím, změří? Vím o čem mluvím, neboť v roce 1988 jsem se dokázal dostat ze 76kg hmotnosti na těch asi 56kg za půl roku tak, že jsem od pondělí do pátka jedl pouze ovoce a zeleninu a přes víkend jsem jedl normálně jako dříve to, co jedla rodina. A běhal jsem nepravidelně tak 5km denně. Tímhle systémem „stravování se“ jsem se řídil do doby, než jsem zjistil, že bývalý premiér Špidla běhá 10km rychleji než já, a začal jsem běhat a jíst pořádně. A km snad naběhám dost, takže kalorický výdej tam je. Ale jak říká i Luboš M, jak si večer sednu k jídlu, tak pomalu nevím, kdy mám dost, protože hold od přírody máme zařízeno v mozku tu informoci, že :„Co můžeš, to sněz!“ Takže předcházet se tomu dá jedině výběrem jídla (ovoce, zelenina, jogurt ap.) nebo nejeděním. A znovu opakuji, snáze je nejíst, než přestat jíst to, co vidím v ledničce.

No jo, ja vim, ze jsem vyzranej jak prase (180cm; 68kg), jenze co mam delat, kdyz mam hlad. Ale hned po treninku do sebe pravda nic netlacim, tak mozna to by mohlo pomoct. A kdybych zrusil ty sladkosti, tak to by asi taky pomohlo, achjo. 

[quote=Mirek Kostlivý][quo­te=Ondra]Mirku, jíst co nejméně neplatí, platí jíst tolik, kolik spotřebuješ. Kolik projedeš, tolik dotankuj. O.[/quote] A kdo mi tu spotřebu, když jím, změří? Vím o čem mluvím, neboť v roce 1988 jsem se dokázal dostat ze 76kg hmotnosti na těch asi 56kg za půl roku tak, že jsem od pondělí do pátka jedl pouze ovoce a zeleninu a přes víkend jsem jedl normálně jako dříve to, co jedla rodina. A běhal jsem nepravidelně tak 5km denně. Tímhle systémem „stravování se“ jsem se řídil do doby, než jsem zjistil, že bývalý premiér Špidla běhá 10km rychleji než já, a začal jsem běhat a jíst pořádně. A km snad naběhám dost, takže kalorický výdej tam je. Ale jak říká i Luboš M, jak si večer sednu k jídlu, tak pomalu nevím, kdy mám dost, protože hold od přírody máme zařízeno v mozku tu informoci, že :„Co můžeš, to sněz!“ Takže předcházet se tomu dá jedině výběrem jídla (ovoce, zelenina, jogurt ap.) nebo nejeděním. A znovu opakuji, snáze je nejíst, než přestat jíst to, co vidím v ledničce.[/quote] Přečti si můj příspěvek výše, nechci se opakovat. Spočítat si denní energetický výdej můžeš opravdu sám a docela přesně. Stejně tak příjem. To ostatní už je jenom na Tobě a Tvé vůli:-)

[quote=Ondra][qu­ote=Mirek Kostlivý][quo­te=Ondra]Mirku, jíst co nejméně neplatí, platí jíst tolik, kolik spotřebuješ. Kolik projedeš, tolik dotankuj. O.[/quote] A kdo mi tu spotřebu, když jím, změří? Vím o čem mluvím, neboť v roce 1988 jsem se dokázal dostat ze 76kg hmotnosti na těch asi 56kg za půl roku tak, že jsem od pondělí do pátka jedl pouze ovoce a zeleninu a přes víkend jsem jedl normálně jako dříve to, co jedla rodina. A běhal jsem nepravidelně tak 5km denně. Tímhle systémem „stravování se“ jsem se řídil do doby, než jsem zjistil, že bývalý premiér Špidla běhá 10km rychleji než já, a začal jsem běhat a jíst pořádně. A km snad naběhám dost, takže kalorický výdej tam je. Ale jak říká i Luboš M, jak si večer sednu k jídlu, tak pomalu nevím, kdy mám dost, protože hold od přírody máme zařízeno v mozku tu informoci, že :„Co můžeš, to sněz!“ Takže předcházet se tomu dá jedině výběrem jídla (ovoce, zelenina, jogurt ap.) nebo nejeděním. A znovu opakuji, snáze je nejíst, než přestat jíst to, co vidím v ledničce.[/quote] Přečti si můj příspěvek výše, nechci se opakovat. Spočítat si denní energetický výdej můžeš opravdu sám a docela přesně. Stejně tak příjem. To ostatní už je jenom na Tobě a Tvé vůli:-)[/quote] A na odolnosti psychiky a tolerancii partnera… ved pokial nie si na urovni Lanca Armstronga, co si vazi kazdu spagetu, tak je to o zdravy rozum pocitat kazdu kaloriu. Ved to by nebol zivot, ale neustala kalkulacia. Lepsie je jest striedmo a skutocne pocuvat svoje telo- jest tolko, kolko je hlad, nie viac. Clovek je jediny tvor, ktory ked zije na slobode, tak sa preziera.

[quote=tuta]No jo, ja vim, ze jsem vyzranej jak prase (180cm; 68kg), jenze co mam delat, kdyz mam hlad. Ale hned po treninku do sebe pravda nic netlacim, tak mozna to by mohlo pomoct. A kdybych zrusil ty sladkosti, tak to by asi taky pomohlo, achjo. [/quote] No já mám teď při stejné výšce asi o kilo míň a vyžranej se nacítím, myslím, že je to ideální :)

[quote=Mato][qu­ote=Ondra][qu­ote=Mirek Kostlivý] A kdo mi tu spotřebu, když jím, změří? Vím o čem mluvím, neboť v roce 1988 jsem se dokázal dostat ze 76kg hmotnosti na těch asi 56kg za půl roku tak, že jsem od pondělí do pátka jedl pouze ovoce a zeleninu a přes víkend jsem jedl normálně jako dříve to, co jedla rodina. A běhal jsem nepravidelně tak 5km denně. Tímhle systémem „stravování se“ jsem se řídil do doby, než jsem zjistil, že bývalý premiér Špidla běhá 10km rychleji než já, a začal jsem běhat a jíst pořádně. A km snad naběhám dost, takže kalorický výdej tam je. Ale jak říká i Luboš M, jak si večer sednu k jídlu, tak pomalu nevím, kdy mám dost, protože hold od přírody máme zařízeno v mozku tu informoci, že :„Co můžeš, to sněz!“ Takže předcházet se tomu dá jedině výběrem jídla (ovoce, zelenina, jogurt ap.) nebo nejeděním. A znovu opakuji, snáze je nejíst, než přestat jíst to, co vidím v ledničce.[/quote] Přečti si můj příspěvek výše, nechci se opakovat. Spočítat si denní energetický výdej můžeš opravdu sám a docela přesně. Stejně tak příjem. To ostatní už je jenom na Tobě a Tvé vůli:-)[/quote] A na odolnosti psychiky a tolerancii partnera… ved pokial nie si na urovni Lanca Armstronga, co si vazi kazdu spagetu, tak je to o zdravy rozum pocitat kazdu kaloriu. Ved to by nebol zivot, ale neustala kalkulacia. Lepsie je jest striedmo a skutocne pocuvat svoje telo- jest tolko, kolko je hlad, nie viac. Clovek je jediny tvor, ktory ked zije na slobode, tak sa preziera.[/quote] Nejsem zastánce vážení každé špagety, to je vidět, že se bohužel neznáme osobně:-) ale myslím, že je dobré, když si člověk udělá jistou představu o svém výdeji a o tom, jaký má příjem – podle svých zaběhlých stravovacích návyků. Střídmost může být totiž dost subjektivní, a tak někdy neškodí, když si člověk ověří v číslech, jak to s tou JEHO střídmostí vlastně je… Souhlasím, že podpora a jistá ohleduplnost okolí je nezbytná.

[quote=Ondra]Přečti si můj příspěvek výše, nechci se opakovat. Spočítat si denní energetický výdej můžeš opravdu sám a docela přesně. Stejně tak příjem. To ostatní už je jenom na Tobě a Tvé vůli:-)[/quote] Až se Ondro oženíš, poznáš, jaký boj musí člověk každodenně vést s partnerem vychovávaný stejně jako já rodiči, kteří vyrůstali v době 2. světové války, kdy bylo jídla nedostatek, a pro které se jídlo stalo téměř „modlou“. Když budu sám, tak počítání energet. výdaje není problém.

[quote=Mirek Kostlivý][quo­te=Ondra]Přeč­ti si můj příspěvek výše, nechci se opakovat. Spočítat si denní energetický výdej můžeš opravdu sám a docela přesně. Stejně tak příjem. To ostatní už je jenom na Tobě a Tvé vůli:-)[/quote] Až se Ondro oženíš, poznáš, jaký boj musí člověk každodenně vést s partnerem vychovávaný stejně jako já rodiči, kteří vyrůstali v době 2. světové války, kdy bylo jídla nedostatek, a pro které se jídlo stalo téměř „modlou“. Když budu sám, tak počítání energet. výdaje není problém.[/quote] Mám stejný problém s okolím.To máme asi všichni.
Já mám ještě jeden problém. Když dostanu hlad, začnou se mi sypat nervy. Nepříjemný pocit kolem žaludku a nervosa. Přitom všechna jídla trávím velmi rychle a jím vždy jen kvůli hladu. Ne z rozežranosti a radosti ze života, požitkářství. Bojuju s parametry 179/73–75. Potřeboval bych kvůli kloubům a pohodě při běhu aspoň na 70–72kg a nejde,nejde to. Napište, kdo máte zkušenosti s potlačováním těchto hladových stavů. Jablko nepomůže, pak za 15minut úplné hladové peklo.

[quote=minusak][qu­ote=Mirek Kostlivý][quo­te=Ondra]Přeč­ti si můj příspěvek výše, nechci se opakovat. Spočítat si denní energetický výdej můžeš opravdu sám a docela přesně. Stejně tak příjem. To ostatní už je jenom na Tobě a Tvé vůli:-)[/quote] Až se Ondro oženíš, poznáš, jaký boj musí člověk každodenně vést s partnerem vychovávaný stejně jako já rodiči, kteří vyrůstali v době 2. světové války, kdy bylo jídla nedostatek, a pro které se jídlo stalo téměř „modlou“. Když budu sám, tak počítání energet. výdaje není problém.[/quote] Mám stejný problém s okolím.To máme asi všichni.
Já mám ještě jeden problém. Když dostanu hlad, začnou se mi sypat nervy. Nepříjemný pocit kolem žaludku a nervosa. Přitom všechna jídla trávím velmi rychle a jím vždy jen kvůli hladu. Ne z rozežranosti a radosti ze života, požitkářství. Bojuju s parametry 179/73–75. Potřeboval bych kvůli kloubům a pohodě při běhu aspoň na 70–72kg a nejde,nejde to. Napište, kdo máte zkušenosti s potlačováním těchto hladových stavů. Jablko nepomůže, pak za 15minut úplné hladové peklo.[/quote] Zkus se řídit zmiňovaným glykemickým indexem potravin – čím vyšší index, tím dřív se dostaví pocit hladu, viz můj příspěvek na toto téma. Tabulku gl. indexu základních potravin nalezneš například tady: www.glykemicky-index.cz – záložka Tabulky. Snaž se proto vyvarovat potravinám s vysokým gl. indexem + samozřejmě potravinám, které jsou kaloricky bohatší. A pak to chce vůli, vydržet, zatnout zuby a vydržet 

[quote=minusak]Na­pište, kdo máte zkušenosti s potlačováním těchto hladových stavů. Jablko nepomůže, pak za 15minut úplné hladové peklo.[/quote] A co takhle když to na člověka přijde místo jídla začít pít? Aspoň mně to pomáhalo, a to jsem slazením nápojů nešetřil. Klidně čaje, kávu, kofein přeci nám maratoncům rychleji odbourává tuky :).

Tak se mi zdá, že se tady v tomto diskusním vláknu se svými 177/70–71 budu cítit jako obézní… Ale vážně, už jsem si začal dávat pozor, aby mi ta váha nešla dolů sama…

Precetla jsem par prispevku do teto diskuse a nestacim se divit – zajimalo by me, jak vlastne chlapi vypadate, kdyz mate pri vysce 176cm 55kg?? Chapu, ze je zbytecne tahat pri vytrvalostnim behu kila navic, ale nejaky svalstvo preci potreba je, ne? A pri takovem pomeru vyska/vaha uz snad to telo drzi pohromade jen silou vule:)

Já nevím, já jsem hubený dost a mám při 180 cm 72 kg. Možná, že tělo drží pohromadě jen silou vůle:-)

[quote=Devce]Pre­cetla jsem par prispevku do teto diskuse a nestacim se divit – zajimalo by me, jak vlastne chlapi vypadate, kdyz mate pri vysce 176cm 55kg?? Chapu, ze je zbytecne tahat pri vytrvalostnim behu kila navic, ale nejaky svalstvo preci potreba je, ne? A pri takovem pomeru vyska/vaha uz snad to telo drzi pohromade jen silou vule:)[/quote] Jak vypadáme? Jak mi řekla jednou moje švagrová, tak „strašně hubeně“. Svaly nám stačí na nohou (jsme přeci běžci) a na rukou je tolik nepotřebujeme, když se doma tolik nepředřeme :).

Bezecke telo nevypada sexy, chybi mu svaly.

Taky se nestačím divit. Nedokáži si vůbec představit, že bych úzkostlivě sledoval jídelníček (nebo tréningový plán), když jsem pojal své běhaní jako zábavu. Nadruhou stranu je pravda, že si nedělám velké naděje, že bych uběhl maratón nějak výrazně pod 3:30. Ovšem že se 179 cm/ 72kg patřím tady mezi „otylé“ to bych se nenadál

…fakt je že subjektivně kila při běhu cítím, stačí 2 – 3 kg rozdíl a styl dýchání, lehkost pohybu se změní…takže asi pro běžce opravdu nejlíp lehké tělo a velké plíce a srdce:-) no ale pokud jde o chlapy opět ryze subjektivně a esteticky nějaké přiměřené svalové hmotě i v horní půlce těla dávám přednost:-(

Život je prostě otázka priorit. Nejdřív je člověk rád, že zvládně běžet pět minut v kuse a jak se postupně zlepšuje, tak se mohou měnit priority a estetický trup prohraje souboj s lepším čase v maratonu. Každý jsme jiný a měli bychom žít tak, abychom byli spokojení a nedat na okolí a společenské konvence.

Zhubnout nejde, proč…protože mi chutná ;)…PIM letos 3:27:26, real na diplomu co mi přišel 3:26:25 při 176/80 kg…tak se z toho nestresujte, pašík jsem tady já !

Advid: s prioritama 100% souhlas.

souhlas

já mám 174/73 a do kopce je to fakt fuška, ale co naplat když mi chutná

m.thums a trava – plně souhlasím, když chutná tak chutná. Z vlastní zkušenosti vím, že v tomto případě je každý boj z dlouhodobého hlediska prohraný. Kalorickou rovnováhu je pak třeba udržovat spíš zvyšováním té výdajové stránky.