Díky vám za tipy, oba běhy už mám napsané v kalendáři a když mi to bude jen trochu běhat, tak se v květnu přihlásím. 

A taky díky za podporu. Lucie to je právě to, co si teď užívám přímo neskutečně – to, jak se všechno zlepšuje. (A jak si zvykaj kolena) 

>> GriseLouve, 25. 03. 2011 09:04:42

Ten „Beh pro zivot“ doporucuju i kdybys nahodou tech 3.6 km neubehla v kuse. To je akce, kde chodi i maminky s kocarkama. Reknu to tak, i s moji vykonnosti, kdyz jsem za to v Pardubicich trosku vzal (5:00/km), tak jsem podle manzelky dobehl asi 20–30tej (oficialni poradi a cas bezcu se nemeri, tak to pocitala „rucne“)- a bylo tam pres 1000 lidi.

Ale atmosfera tam je skvela. Da se tam vzit i rodina a pratele. V Pardubkcach byl i kratsi koncert Support Lesbiens, proste fakt pohodove stravenej den.

>> GriseLouve, 24. 03. 2011 15:48:43

Ahoj, já si myslím, že cíl si m*>> xPablos, 25. 03. 2011 07:36:35*

Já si myslím, že xPablos má pravdu… Nějak systematicky jsem běhal celou zimu a také jsem přemýšlel, kde se poprvé „prubnu“. Vybral jsem si 1/2 PIM a říkám si, že se mezi tisíci běžců ztratím… Baví mě na tom i to, že to je taková velká akce o které se hodně píše.

P.S. Loni dal reportér Magazínu Dnes 1/2 PIM Poláček z chodu a ještě si před startem dal cigáro Nevíte, jaký měl čas?

>> femil, 25. 03. 2011 11:00:22

Pamatuji si z velkých závodů, spíš u nás, více méně pravidelně postavy kouřících závodníků – před, po, ale i při (!) závodu. Vzpomínám na jednoho slušného borce, který vyběhl z rozkouřenou cigaretou, asi po 500m dokouřil, nedopalek odhodil na zem, zašlápl a pokorně ho zase zvedl a dal si do kapsy Jako nekuřák tohle hodnotit nedokážu, nejsem toho vůbec myšlenkově schopen, ale kouřívaly i jinačí osobnosti českého sportu, např. Tonda Panenka. Celou svou kariéru prokouřil desetibojař Tomáš Dvořák. A docela jim to i šlo  http://www.praguemarathon.com/…-jednotlivcu?…

>> GriseLouve, 25. 03. 2011 09:04:42

Hlavní je, aby tě to bavilo. Musím přiznat,že se setkávám s divnými pohledy kolemjdoucích. Ale zvykám si.

Jsem taky začátečník-začátek tohoto sportu je datován k říjnu loňského roku. Proto jsem byla zvědavá, jak to s Gabrielou dopadne a jaké výsledky bude podávat. Dostala se rozhodně dál než já a držím ji palce,aby doběhla s dobrým pocitem.

Holt každý není tak houževnatý.

Gabi moc ti drzim palecky at to zvladnes Urcite ti fandim a uzij si hory.

>> GriseLouve, 25. 03. 2011 09:04:42

>> beauty, 26. 03. 2011 14:27:51

Oboum fandim, jsem taky zacatecnik a porad bojuji s nohama tak jsem porad na zacatku. Behu zdar :)

>> beauty, 26. 03. 2011 14:27:51

Škoda, že zřejmě nejsme z blízka. Mohly bychom běhat spolu a na divně koukající dělat dlouhý nos 

>> katkaty, 26. 03. 2011 19:11:32

Já bojuju taky s nohama – když už se mi konečně pohodově dýchá, začnou bolet nohy – křeče do klenby, bolavé holeně, rozbolí kolena. A když náhodou nohy nebolí a běžely by, nedostává se dechu Těším se na chvíli, až se mi to jednou podaří sladit.

A pro začínající běhací baculky … včera jsem se postavila na váhu a zjistila že mám dole 20! kilo. Není to jen během, podepisuje se na tom i nemoc – žlučník. Odmítla jsem se ho zbavit, protože je to teď kámoš, který mi přesně řekne, když sním něco špatného. Ale běh na tom má víc než lví podíl…

>> GriseLouve, 27. 03. 2011 10:29:13

20 kilo?? No tak to gratuluji za jak dlouho? Ja teda bych potrebovala dat dolu tak 5–7 kilo, ale jinak v pohode. No ja prave bojuji s tema holenema a fakt uz nevim co by. Rada bych verila, ze se to nekdy spravi a me nebudou bolet nohy. Sen?????

>> katkaty, 27. 03. 2011 10:36:54

Zhruba za 4 mesice. Ten zacatek je docela rychlej, ted uz to pujde pomaleji.

>> GriseLouve, 27. 03. 2011 11:28:33 Tak to teda gratuluji!! Je to můj sen 20kg. Já nezhubla během nic. Snad přijdu na to, co dělám špatně.

Bolesti nohou mě jednu dobu trápily. Pak to přešlo. Hlavně díky radám zdejších profíků,že to chce rozběhat-bolest nebolest. A dech kolikrát srovnám až po druhém km.

Hlavně neztratit chuť k běhání.

>> GriseLouve, 27. 03. 2011 11:28:33

Tak to je super

>> beauty, 27. 03. 2011 14:44:36

Jestli behas a hybes se a vaha nejde dolu tak mas spatne jidenicek. Super, ze jsi bolest rozbehla, budu to muset taky zkusit.

Ad divné pohledy: s ne-běžci, které při běhu potkávám nenavazuji oční kontakt, takže ani netuším, jak se tváří. Fakt si z nich nic nedělejte a preventivně se na ně prostě nedívejte. Mám za to, že je to podobné jako se psy – když se jim podíváte do očí, berou to jako výzvu k boji, určité ohrožení, a reagují agresivně…

Ad hubnutí: záleží na rozdílu váhy aktuální a té, kterou naše tělo bez ohledu na naše (možná nereálné) představy cítí jako optimální. Pokud se blížíme k hranici té optimální váhy, dá se hubnout už jen pomalu a těžko, za ní jen za cenu poněkud drastických či hodně vymakaných metod na pálení tuků (viz příspěvky Ruda tuším ve vlákně o hubnutí) či obětováním svalstva a zdraví. Takže Beauty pokud nehubneš může to být tím,že tělu se už prostě nechce ničeho ze sebe vzdávat…

Gábino, tak jsem předevčírem vyzkoušela, jestli a jak lze zaběhnout půlmaraton, když nejdelší běh v tréninku je asi 12 km. Prostě na mne poslední dobou dolehla nějaká jarní běžecká krize a uběhla jsem jenom asi polovinu kilometráže, než jsem měla v plánu. Ale v pátek se mi nějak sešlo více příznivých okolností: 3 hodiny času, teplota venku kolem 7, sluníčko svítilo jenom tak aby se neřeklo a já měla chuť „to poprvé udělat“… Jupííí!!! Mám za sebou svůj 1. půlmaraton s časem 2:09:30. No jo, teď se ti zkušenější nejpíš pochechtávaj nad mojí euforií, ale člověk, který překoná sám sebe se opravdu má z čeho radovat. :) Neměla jsem žádné fyzické problémy, běželo se skvěle (ke konci mi přestávala spolupracovat hlava a vymýšlela mi filozofické otázky o smysle běhu a bytí vůbec Budu teda dál trénovat, abych to na Plzeňském půlmaratonu „předvedla“ v lepším čase. Teda Gábi, jestli jsi na tom s kondicí podobně jako já, tak PM dáš úplně bez problémů. Budu držet palce, ať se ti běží minimálně tak příjemně, jak se běžělo mne, ne-li lépe ;)

>> MartiNo, 27. 03. 2011 16:07:18

Ne ne, já potřebuji zhubnout hodně a asi to bude večerním jídlem. Věřím,že nad tím vyzraju a půjde to dolů.:-)

>> sis81, 27. 03. 2011 20:21:38

Gratulace k výkonu.

>> beauty, 27. 03. 2011 20:40:31

Děkuji za gratulaci

Jinak já se taky dostala k běhu původně kůli hubnutí. Začala jsem běhat 2 týdny po porodu a během asi 4 měsíců se můj zadek zmenšil z velikosti 42 na pěknou 36-ku (v kilech je to asi 12 kg). A večerní jídlo dělá taky hodně – čím míň ho je, tím blíž cíli XS. Noo…a teď po 9-ti měsících téměř každodenního běhu si bez něj nedokážu život představit a svoji hmotnost řeším už jedině kůli zvyšování rychlosti Achjo, závislost je závislost 

>> sis81, 27. 03. 2011 20:55:07

Teda moc gratuluji a 2 tydny po porodu jsem skoro nemohla chodit natoz behat Jak dlouho teda behas?? Ale fakt jsi borka 

>> katkaty, 27. 03. 2011 21:14:19

„Neaktivně“ běhám skoro 6 let (neaktivně pro mne znamená, kdy týden běhání střídá měsíc nebo více bez běhu ), aktivně 9 měsíců (skoro denně). Ale zapisovat uběhnuté km jsem začala až 1.1.2011. Jo a s tím porodem jsem snad jediná ženská z mého okolí, která měla to štestí, že jsem se po něm zregenerovala tak rychle a měla jsem příšerné nutkání a chuť začít hned běhat (abych vypadala líp).

>> sis81, 27. 03. 2011 21:48:05

No tak smekam znova, ze mas uz tolik km jen za tenhle rok 

>> sis81, 27. 03. 2011 20:21:38

Není důvod se pochechtávat, ale naopak zasloužíš obdiv.

Starší (možná zkušenější) běžec.

>> sis81, 27. 03. 2011 21:48:05

Teda taky zírám. Hned po porodu. A ještě běhat skoro denně. Tleskám.8-)

>> sis81, 27. 03. 2011 21:48:05 Teda gratuluju! A jaké jsi během běhu měla pocity? Přišla nějaká krize? Počasí dělá hodně. když je krásně, běží se hned lépe, co? :)

Holky začínám být trochu nervózní na tu soboru. Zároveň se ale těším na tu atmosféru. Hodlám si to užít. :)

>> GabrielaB, 28. 03. 2011 11:30:40

Gábino zrovna jsem sem chtela ptat jak se citis Nervozita je jasná. Nezapomen ze tu mas spousty lidi co ti drzi palce!

Doufam, ze pak bude pekne dlouhy blog o zavodu, pocitech a tak 

>> GabrielaB, 28. 03. 2011 11:30:40

Fyzická krize nebyla, běželo se výborně. Ale psychická krize se asi po 14-tém km objevila. Začali mne napadat neodbytné myšlenky typu „jakej má ten běh vlastně smysl?“ Ale když se člověk snaží koncentrovat jenom na trasu, kterou má běžet, ony ty myšlenky samy vyšumí. Takže držím palce nejenom tobě, ale všem, co se tohoto PM chystají aktivně zúčastnit