>> femil, 24. 03. 2011 12:34:27

vela veci jednoducho vyplyva z toho, ze po hodinke a pol dojde cloveku cukor a rozne stavy a pocity a intenzivnejsie vnimanie tela su dosledkom toho.

preto ak si to chces uzit bez problemu, nepodcen nutriciu na hydrataciu – je to dobre aj z pohladu regeneracie po behu.

neplas sa zbytocne, pocitovo medzi 15 a 21k nemusi byt absolutne nijaky rozdiel. dolezite je tiez udrzat koncentraciu, co moze byt tak 5k pred cielom velmi tazke – clovek uz je myslou v cieli atd…

>> Ondrej1, 24. 03. 2011 13:04:04

Jestli je odbehano, to tezko rict (zapis kilometru konci 9.2. – 12 km). Ale podle Micoache tam ty delsi behy koncem unora evidentne byt mely.

Súhlas:

so zverejnením Gabrielinho príbehu. Práve preto že sa nejedná o ideálnu prípravu na závod. Je veľmi ťažké skĺbiť rodinný, spoločenský a pracovný život s osobnými ambíciami v koníčkoch. Je to taktiež o nacházaní hranice, kde končí zdravá ambicióznosť, ktorá formuje moju osobnosť a je príkladom pre moje okolie (deti!) a kde už začína egoizmus, ktorý moju rodinu, okolie limituje…

Nesúhlas:

teraz ma asi ukameňujete, ale je to čiste moj prístup. Čo vyjadruje medaila za 3hodinový výlet po Prahe? Je to predsa závod, kde sa predpokladá závodná (i keď individuálna) forma bežcov. Ja milujem bežky a moc ma láka Jizerská 50, bohužial na ňu asi nikdy nenatrénujem, lebo nemám takú možnosť pobytu na horách (chýba technika). A to tam mám prekážať? Je to aj o identite, cítim že tam nepatrím.

Ale hovorím, nikomu nič nevyčítam, ono masový charakter PIM vytvára samotná marketingová prezentácia akcie. Je to akási manifestácia pohybu pre zdravie, vlastne správne…

řekl bych, že celý nesoulad je daný tím, že neexistuje definice pojmu „příprava“. Pro někoho je příprava systematické, často maximalistické úsilí o něco a pokud neplní dle představ, příprava tomu neříká. Pro jiného je příprava to, že myslí na nějaký cíl a sem tam si řekne, že teda něco málo udělá. Podle první definice se Gabriela nepřipravuje, podle druhé tomu dává a jistě existují další způsoby definice přípravy. Jaká je ta správná si pro sebe musí dát každý sám. Za sebe musím říct, že když začnu používat věty „mám také společenský život“, „život není jen sport“, „je to o prioritách“, tak jsem prostě shnilej.

>> LuciaZ, 24. 03. 2011 14:18:02

Čo vyjadruje medaila za 3hodinový výlet po Prahe?

Kouzlo je v tom, ze pro kazdyho znamena neco jinyho. Pro cloveka co ma realne na 1:30 je cas 2:00 zklamani. Jiny bude v case 2:45 finishovat s rukama na hlavou, protoze prekonal treba zminovane astma. Kdyz Jirka Soukup (narozen 1927) finishoval loni v Pardubicich za aplausu divaku v case 2:52, tak mi behal mraz po zadech.

Edit: jako samozrejmost predpokladam, ze se kazdy na startu zaradi dle sve vykonosti, tak aby ostatnim neprekazel.

to Ondrej1: máš pravdu. Nechtělo se mi hledat v předešlých článcích (to je taky lenost). Ty dlouhé běhy tam byly. A stahování kilometrů před závodem je individuální. Určitě je lepší 14 dní před závodem běhat málo než si dva dny před závodem zaběhnout tréninkově dvacku. to LuciaZ: Příští zimu se domluvíme a na Jizerskou 50 se připravíš. A že ji ujedeš za šest nebo sedm hodin? Já jsem na běžkách klasik a volně moc neumím. A teď v Polsku jsem úmyslně jel volný závod na skejtovejch lyžích. Poprvé (předchozí jsem bruslil na klasikách a když už to nešlo, tak jsem vlezl do stopy a začal ostatní předjíždět:-)). Dojel jsem asi na 90% účastníků (to je asi 2:40 na půlmaratonu). Ale bylo to MOJE vítězství nad sebou. Je to vlastně i pro všechny ty, kteří poběží hůř než za hodinu a pět minut. Bedna to nebude, ale vítězství nad sebou určitě.

>> xPablos, 24. 03. 2011 14:35:33

Ano, súhlas, preto som použila slovo „výlet“, určite som nechcela znehodnotiť „3hodinové“ výkony, to bola nevhodná irónia, súhlasím. Nepáči sa mi účasť bez prípravy, závody vnímam i ako verejnú prezentáciu mojho životného štýlu, hodnot, identity bežca. Nie náhodný počin. A z toho potom plynie i ten príjemný pocit spolupatričnosti, každý máme niake slabé miesta, niaku históriu, zdary a nezdary…to nás spája.

>> LuciaZ, 24. 03. 2011 14:18:02 V knihe Zendurance sa mimo ine pise: Competition is the petition for companionship

… Preto ludia chodia na taketo akcie.

>> EvženGe, 24. 03. 2011 14:55:45

, díky, Evžene, za povzbudenie. Ale bude so mnou drina! 2 roky som nebežkovala kvoli tehotenstvu a radostiam ktoré následovali…:-) ja nemám problém s trpezlivosťou, radšej poriadne, i keď nie hned, veď i o tom je vytrvalostný šport, nie? 

>> LuciaZ, 24. 03. 2011 15:07:12

Pošli mail (pod jménem se ti objeví kontakt). Nebo se na půlmaratonu ptej na Sáru (to ti řekne KAŽDÝ . A domluvíme se.

>> EvženGe, 24. 03. 2011 15:18:04

Tak ja skusím vypátrať Sáru…:-) Snáď si zaštrngáme medailami Drž sa.

Já se tu v tom začínám trochu ztrácet

Podle většiny názorů by se tedy člověk neměl hlásit na závody pokud je neuběhne v nějakém určitém čase? Nebo stačí když se skutečně poctivě připravuje a pak je jedno, že čas nebude dokonalý?

Začínám si tvořit vztah k běhu ve 33 letech po tom, co jsem se těhotenstvím a vlastní pohodlností dopracovala na dost „přescent“. Aktuálně se peru se svým tělem, které si přivyklo se uplynulá léta flákat, kynout a měknout. Dneska jsem poprvé v kuse uběhla 2 kilometry což je pro mě v současné situaci neuvěřitelné vítězství (je to měsíc co jsem začala).

Když jsem byla „mladá“ milovala jsem hledat svoje hranice, vydávat se z posledních sil, pomalu umírat na vyčerpání A teď se mi ten stav vrací.

Jsem tedy jedna z těch, které by se na start závodů nikdy neměla stavět, nebo si to právo mohu dopřát, pokud budu skutečně poctivě trénovat, ačkoliv má rychlost asi nikdy nebude excelentní? Přesto bych tu atmosféru někdy ráda zažila …

Mimochodem, dneska v lesoparku první běžecký pozdrav! Díky 

>> GriseLouve, 24. 03. 2011 15:48:43

Podle mého názoru by se člověk měl přihlásit na takové závody, u nichž na základě trénování může předpokládat, že je ve dokončí, a to bez dlouhodobých zdravotních následků. Pokud nyní uběhneš 2 km, tak se nebudeš hlásit na maraton, ale klidně můžeš zkusit nějaké krátké závody, budeš-li mít chuť.

>> GriseLouve, 24. 03. 2011 15:48:43

Nebo stačí když se skutečně poctivě připravuje a pak je jedno, že čas nebude dokonalý?

Ano, tohle v podstate vystihuje muj nazor.

Samozrejme i s ohledem na to, co psal pred chvili Petr.

>> GriseLouve, 24. 03. 2011 15:48:43 Snad nikdo za Tebe nebude „rozhodovat“ co máš a co nemáš dělat. Pouze se ti řada lidí pokusí poradit, abys to rozhodování měla jednodušší. Pokud má závod časový limit a ty se do něj vejdeš, můžeš se postavit na start. A pokud budeš poslední a předposlední bude před Tebou „o vagón“ není to Tvůj problém, ale buď se sešli rychlíci, nebo pořadatel špatně nastavil limit. Pokud nemá limit, je na Tvém zvážení (třeba podle minulých výsledků dotyčného závodu), jestli tam nebudeš „zdržovat“. Nejspíš se na Tebe nebude nikdo zlobit, ale je pro člověka obecně nepříjemné, když vidí, že všichni čekají už jen na něj.

Dále jde o to, aby závod byl pro Tebe přínosný. Můžeš doběhnout poslední a „chcípnout“, ale pokud to bude třeba první tříkilometrový závod a ty jsi dosud nikdy tři kilometry neuběhla, tak má význam se postavit na start. Nebo si najdeš i „svého“ soupeře, byť jiného věku. A v treninku se snažit o to, aby závody byly stále snesitelnější, později příjemnější.

P.S. A 100% souhlasím s Kanovským.Člověk měl být na závod připraven tak, aby po závodě neměl vážné zdravotní následky.

>> kanovsky, 24. 03. 2011 15:58:48

Já s bych ráda něco takového dokázala v horizontu roku, dvou Jsem soudná. Taky bych ráda začínala 10tkou a ne rovnou půl maratonem. Všechno má svůj čas.

Spíš mě zajímala ta filozofie. Nerada bych jednou přišla na start závodu a pak zjistila, že na mě ostatní běžci koukaj jako kdybych měla dvě hlavy jen proto, že nevážím padesát kil a neběhám rychlostí blesku (Ber to jako nadsázku, vím, že to nehrozí. Lidé jsou obecně hodní a mají sklony spíš povzbuzovat, než srážet. Aspoň tady  )

>> xPablos, 24. 03. 2011 16:12:50

Ano, já mám právě stejný názor a to nejen v běhu. Pokud vidím, že člověk dělá maximum, tak po něm nebudu chtít víc a to je ho maximum si zaslouží můj respekt, i když moje maximum může být absolutně někde jinde.

Mám kamaráda, který je ve všem téměř dokonalý a nechápe (občas), že ostatní smrtelníci mohou mít svá maxima jinde. Možný proto mám potřebu to tak rozebírat. Mám to nacvičené z našich po-badmintonových posezení 

>> GriseLouve, 24. 03. 2011 15:48:43

Jak běháš, trénuješ nebo závodíš je předně tvoje soukromá a intimní věc, která je pro jiné a na jiné jen těžko přenositelná. Tenhle rozměr sportu/pohybu je nenahraditelný, což je pro mě jedna z nejpodstatnějších skutečností. Se závody, resp. s porovnáváním/sou­peřením s druhými, a to v jakémkoliv oboru lidského života (od studia, přes vědu, umění, řemeslo, po užitečné zaměstnání a sport), to mám tak, že se chci měřit s lidmi v jistém ohledu „souměřitelnými“, tedy s těmi, se kterými mám teoreticky nejvíc společného. Nepotřebuji závod „přežít“, ani do něj nastoupit s vidinou velké pravděpodobnosti DNF. Určitá míra střízlivosti mně napovídá, abych např. v běhu nesoutěžil s elitou, protože to vlastně není dialogické soupeření, když 9/10 času závodu tyto elitní závodníky vůbec nevidím. Já o nich vím, oni ne – utečou mi Sport nechápu jako budování vlastní prestiže a výjimečnosti, ba naopak spíš jako vzájemné cílení stejným směrem, a pro to je třeba nikoliv „soupeř“, ale kamarád, přítel. Doba je bohužel taková, že se každý měří s každým a onu pověstnou „generálskou hůl v tornistře“ si leckdo usurpuje sám pro sebe. Chybí soudnost. Ideální by bylo, abys mohla – pokud chceš a je to skutečně potřeba – závodit se „sobě rovnými“, tzn. s těmi, kteří za podobných okolností uběhnou v kuse 2km. Mým osobním požadavkem na mě samého je, aby mě sport/pohyb bavil a naplňoval radostí jak v tréninku, výklusu nebo v závodě. Medaile ani diplomy zdatnosti k životu nepotřebuji 

>> GriseLouve, 24. 03. 2011 16:16:17

Jsou i kratší závody než desítka. Například velmi oblíbený závod je podzimní PIM, kde ženy běží 5 km (muži 10).

Pokud přijdeš na jakýkoliv závod, tak téměř všichni Ti buď budou fandit nebo si Tě nebudou všímat – žádných posměšných poznámek se rozhodně neboj. Ať se Ti daří!

>> GriseLouve, 24. 03. 2011 16:16:17

O nejake negativni reakce ostatnich bezcu na startu se bat vazne nemusis. Ti se k nam na chvostu chovaji moc pekne. Jednak obcas povzbudi, kdyz te predbiha, po dobehu pak ti lepsi rozklusavaji kolem trati a povzbuzuji ty, co jeste bojuji.

Negativni reakce jsou obcas od „divaku“. Ale na ty se clovek musi povznest.

Jinak na mistnim zavode jsem dobehl i posledni. Moje Ego to uneslo a vzhledem k tomu, ze jsem se regulerne ztratil, tak to byla i pro poradatele vesela historka 

>> GriseLouve, 24. 03. 2011 15:48:43

Vydrž moc TI v tom běhání fandím třeba se časem na nějakém větším závodě sejdem.

Pokusím se vyjádřit ten rozdíl: je závod vlastností či manifestací kvality běžce nebo jeho tréninku?

Jestli je to vlastnost běžce, tak je to hodně o uběhnutí, udejchání, zážitku ze zkonzumovaného startovního čísla, o dvouhodinovém sebezáporu.

Jestli je to vlastnost tréninku, tak je to o několikaměsíční kázni, trpělivosti a vytrvalosti a samozřejmě i o těch dvou hodinách. A dopředu bych měl znát čas, na který trénuji.

Myslím, že třeba Zátopek byl tréninkový typ. Při závodě dělal to, co měsíce předtím – dřel. Je moc hezké, že ať máme jakékoli časy či úroveň, toto můžeme mít společné.

>> femil, 24. 03. 2011 12:34:27

akonahle zacnes cuvat, otoc sa dozadu !

je zaujimave ze komentare k nedostatocnosti Gabinho treningu sa objavili prave v tomto tyzdni. Trening je predsa komplexna zalezitost a nielen nabehane km Pokila Gabina kazdy den na zjazdovkach v podrepe posiluje stehna zadok a chrbtat 8 H denne, tak pre svoju bezecku buducnost robi daleko viac, akokeby v lahkych papuckach vyklusavala 2×10km kazdy den. A Gabina to ide navyse vecer vyklusat, co je velmi ucinna metoda, kazde posilovanie nasledovane kratkou bezeckou jednotkou, aby telo vedelo, naco bude to silnejsie svalstvo sluzit.

Prave tento tyzdne si Gabina zasluzi velku pochvalu sa treningovy system. Pri citani Gabiny totalne ignorujem reklamu na micoach a udaje z toho necitam, tie su uplne o nicom.

3H vylet po Prahe je zaujimavy koncept a nevidim v tom nic zleho. Preteky su platena verejna sluzba, ked si zaplatim a neporusim pravidla, mam pravo robit co chcem s kupenym vyrobkom ci sluzbou a nezodpovedam sa ostatnym zakaznikom. Poznam vela bezcov aj svetovej slavy ktori sa prihlasia na preteky a kludne si ich odklusaju v zadnej casti pelotonu, kecaju s kamaratmi alebo fanusikmi, robia doprovod zaciatocnikom alebo sa pokusaju zbalit baby

>> GriseLouve, 24. 03. 2011 16:16:17

nedávno tu na fóru proběhlo avízo na nový závod, připravovaný ženami pro ženy – znělo to velmi sympaticky, myslím, že bude někdy v létě poblíž Káraného (20 km SV od Prahy)

>> rudo, 24. 03. 2011 20:57:38

Pravděpodobně každý zde mluví o něčem jiném. Tak už to v dizkusích bývá.

Ahojte, já běhám podle micoache a dle něho nastaveného programu na 1/2maraton, mám tam 5tréninků v týdnu v délce od 50min až po 2h, ale časově to moc nezvládám. U nás zdravit nikoho nemusím, páč tu nikoho nikde nepotkávám:(((( Potřebovala bych sparinga, aspoň občas by to bylo určo fajn…Jinak Gabčo, sleduju tvé články a jsem zvědavá, jak dopadneš!!!!! Držím pěsti a nejen tobě, ale nám všem:)A užívej lyžování…

>> Láďa S., 24. 03. 2011 21:15:08

Jojo, ten závod pro ženy je tady:

http://tvujtrenink.cz/petka

>> GriseLouve, 24. 03. 2011 16:16:17

Pokud se (zbytecne) bojis klasickeho zavodu, zkus si jako cil vytycit treba „Beh pro zivot“. Je to v pulce cervna, v Plzni, vzdalenost 3.6 km. To je podle me vzdalenost, na kterou se urcite stihnes za tech par mesicu pripravit, navic te muze hrat pocit, ze je to na dobrou vec.

http://www.behprozivot.cz/beh.html?…

Loni jsem byl v Pardubicih a v Praze a hlavne v Pardbubicich to byla mimoradne vydarena akce.

>> GriseLouve, 24. 03. 2011 15:48:43

Buď verná svojmu cieľu a je jedno čo tu napíše niaka LuciaZ, je to tvoj pocit zo seba a následné rozhodnutie akých závodov sa zúčasniť. Si na začiatku, ale zase máš šancu si užiť ten pokrok než ten, ktorý je na vrchole a už si kondičku iba udržiava a vatšie zmeny už nezaznamenáva. Aj v tom je čaro, drž sa. Inak taktiež doporučujem na začiatku kratšie závody, či bežecké akcie. Moc Ti prajem maratonskú atmosféru, ver, že ju zažiješ a stanov si dlhodobý plán. Veď aj deti sa najprv batolia