Na Sardinii se jedná o lokalitu Chia, která je vzdálená cca 70 km od letiště Cagliari. Vyrazili jsme ve čtvrtek brzy ráno a v neděli večer bychom se měli vrátit. Samotný závod je v sobotu. Ve městě Chia zároveň probíhá celý sportovní víkend – sobotní triatlony (od sprint distancí až po půlku), v neděli pak běžecké závody a závody v dálkovém plavání.

Příprava na jarní část sezony probíhala celkem obstojně, oproti loňskému roku jsem natrénoval o něco (málo) více hodin. Vloni jsme začínali se stavbou domečku, a tak jsem jako levná pracovní síla pomáhal u těch méně odborných prací. Těch už je nyní pramálo, tak se mohu zase věnovat tréninku a závodům.

Letos, stejně jako předchozí roky, jsem velkou část tréninků absolvoval na horách na skialpech. Na letošním Isramanovi se mi opět potvrdilo, že je to výborná náhrada za cyklistiku (tu jsem zde zajel téměř na stejném wattovém průměru jako v letech, kdy jsem jezdil na kole venku nebo na trenažeru, a měl tak před prvním závodem násobně více cyklistických kilometrů.

Na soustředění do tepla nejezdím a ani to neplánuji. Aby to mělo smysl, musel bych tam být aspoň 14 dní. To je ale pro mě bez rodiny nepředstavitelné. A vzít s sebou rodinu? Asi by to šlo, ale byla by to z mého pohledu taková “slátanina” dovolené pro ženu a děti a mého soustředění. To raději přijmu v tréninku trošku více diskomfortu a pak si užiju dovolenou jako dovolenou.

Letos po dlouho přetrvávajících problémech s achilovkami se mi podařilo po Isramanovi (obrovské díky Vláďovi Macháčkovi) velkou část vyřešit, a to hlavně neinvazivní metodou. Zbytek je už na mně. Mohu se tak opět pomalu vracet do běžecky kvalitního tréninku.

Plavání a kolo je standard – podobně jako předchozí roky. Hlavním vrcholem jarní části sezony by měl být extrémní triatlon v Pyrenejích (Pirene Xtri), na který jsem dostal pozvánku po loňském Wintermanovi. Květnový závod je totiž ve stejné sérii jako právě Winterman. Takže pokud se nám podaří přestěhovat a žena nebude mít nějaké komplikace, nebo neporodí dříve (termín je koncem června), tak vyrazím. Je to závod s těžším profilem (až na plavání). Na kole by mělo být převýšení 4500 m a běžecky tuším 2500 m. Takže se snažím do přípravy pravidelně zařazovat trénink v kopcích, ke kterým mám v podhůří Jeseníku celkem blízko.

Opět se mi daří přidávat i lokální běžecké a plavecké závody a těším se i na cyklistiku. Což vloni nebylo zcela možné, ať už z důvodů časových, tak i kvůli covidovým restrikcím. Po návratu ze Sardinie dám týden volněji a pak to bude necelé tři týdny do Pyrenejí, takže příprava bude směřovat výhradně k tomuto závodu. V ideálním případě po závodě v Pyrenejích pomalu naskočím do závodů v Česku a okolí (jednodenní/ví­kendové akce). Už se moc těším i na místní, menší triatlony, které teď nejen mně dva roky strašně chyběly.

O tom, jak se bude odvíjet zbytek sezony, ještě nemám zcela jasno. Pokud se další potomek narodí v termínu a vše bude naprosto v pořádku, rád bych závodil opět více – v ideálním případě každý víkend -, ale hlavně zde v Česku a opravdu jednodenní akce. I Moraviaman je pro mě jednodenní akcí, už párkrát jsem přijel ráno v den závodu a odjížděl po závodě domů.

Měl jsem v plánu jet celou sérii extrémních triatlonů, ale vzhledem k tomu, že budu potřeba více doma, asi opět zvítězí ČP v dlouhém triatlonu. Plus bych si rád vyjel na nějakém dalším extrémním triatlonu slot na Norsemana. To je asi můj hlavní cíl pro letošní sezonu.

Tento článek vznikl za podpory eshopu Jilek-coffe, který vytvořil jedinečné druhy čerstvě pražené kávy pro milovníky běhu, cyklistiky, triatlonu a hor.