Po medailích z republikových šampionátů v triatlonu sis si v září doběhl i pro stříbro na MČR v dlouhém duatlonu. Bylo to cílem? A jak se ti na „domácích“ tratích závodilo?

„Po velkých zahraničních závodech jsem se na domácí tratě vážně těšil. Téměř žádné cestování, klidná atmosféra a v neposlední řadě konečně normální „lidská“ konkurence. Navíc se vydařilo i počasí a závodilo se zkrátka výborně. Odpočatý jsem byl dostatečně a motivace bylo také na rozdávání. Na startu jsme se potkali s Petrem Soukupem, a to byl také jednoznačně největší soupeř a celkem jasný favorit na vítězství. Řekl bych, že největším adeptem na druhé místo byla moje maličkost a v cíli to tak i dopadlo. Ale zadarmo ani to druhé místo tedy nebylo! Byl to boj až do posledního kilometru.“

Je pro tebe start v duatlonu velký rozdíl oproti triatlonu? Chybí ti plavání?

„Duatlony jsou fyzicky náročnější. Místo plavání se běží a to tak, že se opravdu běží. Žádný pouhý přesun do prvního depa. Na delších triatlonových tratích je většinou plavání takové převalování ve vodě a na kolo často (alespoň já) nasedám spíše osvěžený než unavený první disciplínou. V duatlonu sedám na kolo v maximální intenzitě a chvíli trvá, než se dám dohromady. Takže ano, plavání mi při závodě v duatlonu chybí. Před závodem ani tolik ne.“

Letos se ti v rámci republikových mistrovství dařilo, jsi tedy s domácí sezonou spokojený? Co považuješ za TOP výkon nebo výsledek?

„Letos jsem startoval na čtyřech mistrovstvích ČR a bylo z toho jedno 4. místo, dvě 3. místa a jedno 2. místo. Od krátkého triatlonu, přes dlouhý triatlon, terénní triatlon až po dlouhý duatlon. To není špatná bilance. Mám ze všech výsledků radost! Pravda, vyčnívá bronz z královských tratí v Otrokovicích, Moraviaman je už srdeční záležitostí. Ale spokojený jsem i s výsledky ve světovém poháru IRONMAN. Naprostá většina závodů se vyvedla. A že jich bylo!“

Po hlavičkou Ironmana jsi poslední závod absolvoval v září – na polovičních distancích v Zell am See. Jak se ti dařilo?

„Tamní tratě dobře znám, startoval jsem tam už potřetí a podruhé v kategorii profesionálů. Oproti loňskému ročníku, kdy napadl sníh na cyklistickou trať a došlo na variantu „aquatlonu“, tentokrát štěstí přálo a podmínky byly luxusní. V kombinaci s nádherným horským prostředím to bylo pěkné zakončení sezony. Situace se při závodě vyvinula tak, že jsem převážnou část cyklistiky strávil v kontaktu s vedoucími závodnicemi profesionální kategorie. Ve stoupáních jsem holkám dokázal poodskočit, ale před koncem cyklistiky jsem přeci jen tuším s první a druhou ženou neudržel krok. Na běhu jsem pak druhou ženu seběhl, ale vítězka byla tentokrát nedosažitelná. Chlapi byli většinou rozprostřeni po trati přede mnou a několik kusů za mnou bylo také daleko. Celkově to byl lepší než průměrný letošní výkon.“

V srpnu jsi naopak absolvoval „plnotučného“ Ironmana na dlouhých vzdálenostech v Kalmaru, a dokonce sis zapsal své osobní maximum – 8:49. Takže spokojenost?

„Ano, poslední letošní plný Ironman byl pro mě tím nejrychlejším. Napomohly tomu ideální podmínky, bylo relativně chladno, ale zase ne moc. Nejtěžší bylo posledních cca 20 km cyklistiky, kdy bylo potřeba proti větru dorazit poslední úsek do druhého depa. Ohromnou radost mi ale udělala běžecká část. Poctivý maraton jsem zaběhl za 3:06, a to je ze všech asi dvanácti dokončených Ironmanů zdaleka nejlepší běžecký výkon. Doufám, že se to tím zlomilo a konečně začnu běhat, jak bych měl.“

Jak vypadá tvůj stravovací režim během závodu?

„Zhruba tři dny před startem začínám zásobovat magnesiem. V den závodu snídám pestře (pečivo, těstoviny, kaše, banán) a poměrně blízko před startem (cca 2 až 1,5 hodiny). Hodinu před závodem posílám do akce ještě dvě osvědčené energetické želé a jde se na věc. V závodě pak doplňuji energii z gelů a iontového nápoje, plus zařazuji solné tablety.“

Párkrát sis letos střihnul také terénní triatlon, jel jsi dokonce MČR a chystáš se i na MS na Havaj. S jakým cílem tam poletíš?

„Mezery mezi silničními závody jsem vyplnil několika terénními triatlony a na Evropském šampionátu v Prachatických jsem vybojoval v rámci amatérských kategorií třetí místo mezi třicátníky. To znamenalo kvalifikační slot na mistrovství světa a splnění jednoho z dalších cílů a milníků mé triatlonové kariéry. Jako amatér jsem se již zúčastnil mistrovství světa v Ironmanu i polovičním Ironmanu (i pod sérií Challenge) a vrcholný Xterra podnik tak asi uzavře kruh. Tentokrát ovšem na Havaj nepoletím jen pro účast. Pokud závod sedne a nezastaví mě nějaké technické problémy, mohl bych se myslím celkem reálně poprat o stupně vítězů. Jakákoliv medaile by byl velký úspěch.“