Je to zcela vážně nevážné téma k odlehčení, tedy alespoň původně mělo být, než-li jsem to začal brát trošičku „osobně“.:)

Svoji běžeckou „kariéru“ jsem nastartoval teprve na podzim, tedy v ročním období, kdy už nepotkáváte zástupy sličných dívek provádějících odtučňovací kůru do plavek, ale běžce a běžkyně, kteří touto aktivitou žijí a drtivá většina vás pozdraví.

Nyní s příchodem jara a oteplením provoz v Kunratickém lese, kde běhávám, značně zhoustl a to právě o velké množství dívek. Mé počáteční nadšení ale vyprchalo, když jsem zjistil, že mě drtivá většina z nich ignoruje. Dokonce jsem kolikrát i přes své vysílení přidal k pozdravu upřímný úsměv, ale nic.

Tak se chci zeptat zkušenějších, myslíte si, že je to mnou a mým křečovitým výrazem při zlepšování maxim, nebo máte podobnou zkušenost?

>> kaši, 08. 04. 2011 16:46:00

Myslím, že je to normální a vůbec bych to neřešil. Když proti mě někdo běží, taxe podívám a pokud navážem oční kontakt, následuje pozdrav. Pokud dotyčná osoba (libovolného pohlaví) upřeně zírá před sebe, o pozdrav se ani nepokouším.

Tolik má zkušenost.

Urcite je to Tebou a hroznym pohladom ktory poskytujes. Pozrel si sa do zrkadla ako vyzera ten tvoj ‚uprimny usmev‘? (Len zartujem, vsak sa pozri na moj avatar 

Ale ono to moze byt aj tym ze je vonku celkovo omnoho viac bezcov a to uz potom sa cloveku nechce/nevladze kazdeho zdravit…

Holky? Mne nezdraví vůbec nikdo!! Manžel říkal,že ve mne asi nevidí pořádného běžce,ale já běžím,tak běžec jsem,ne? Vždycky navážu oční kontakt a ten dotyčný/á kouká upřeně před sebe a ignoruje mne. Já nevím…je to výhrada severní Moravy, nebo je na mne tak strašný pohled 

Mně pozdravili za dva roky běhání dva lidi. Jedna slečna a jeden pán, co běžel a předběhl mě v lese. A ten mě dokonce pozdravil první a týden jsem o tom mluvila, ani věřit se mi nechtělo, že se mi „tohle“ přihodilo. :o)

Jinak mě taky moc nezdraví, i když na ně koukám a zdravím první. Nelibé pocity z toho nemám, pže když jsem pozdravila, udělala jsem, co jsem mohla, a jak se s tím vyrovná pozdravený, to už není moje starost.

Moje zkušenost říká, že chlapi pozdrav obvykle opětují, pokud ho čekají (= už je někdy nějaký běžec pozdravil). Samozřejmě jsou výjimky, jako notoričtí introverti a někteří zpychlí „profíci“.

Ženy naopak pozdrav obvykle neopětují. Proč, to přesně nevím. Protože když mne nepozdraví nazpátek, bylo by bláhové se ještě otočit, doběhnout je a zeptat se proč. Pepřák do očí riskovat nechci . Protože můj osobní názor je ten, že ženy se buď stydí, anebo na sebe nechtějí upozorňovat, protože tu funguje efekt opačného pohlaví.

Plus ti, co běhají kvůli plavkové sezoně neberou berou běh jako nutné a velké zlo a ještě aby se s někým zdravili… 

Baby si nejsou jisté, že jim to při běhání sluší. Tím to je. Nebo běží, aby měly pokoj od chlapa – ha a na cestě další protiva.

Pamatuji dobu, kdy se zdravili všichni cyklisté. Teď je to spíš vzácnost a platí, že četnost zdravení stoupá se vzdáleností od civilizace. On by se člověk na těch cyklostezkách u měst asi uzdravil . Stejně tak na vodě při sjíždění řek, tam mi jiní vodáci čím dál častěji na vodácké ahoooj odpovídají „dobrý den“, nebo mlčí … No a při běhu mi posledně jedna běžkyně na pozdrav odpověděla otázkou „my se známe ?“ Ale co, já jsem stará škola, já budu zdravit dál … 

>> kaši, 08. 04. 2011 16:46:00

Me taky holky nezdravi

ALe zcela vazne na nevazne tema…ja zdravim uplne kazdeho bezce, mockrat jsem ta prvni, ale to mi vubec nevadi, protoze se mi ten zvyk strasne libi. Vetsina odpovi.Kdyz ne, velkou hlavu si z toho nedelam, ale nekdy si pomyslim svoje. To v pripadech, kdy me dotycny jasne vidi a presto dela, ze nic nevidi. Takovych je ale minimum. Na druhou stranu me potesi a zahreje u srdicka, kdyz potkam cloveka, co by ho pozdravit nenapadlo, a muj pozdrav opetuje s prekvapene potesenym usmevem. To pak je ‚za vsechny prachy‘ a bohate to vyvazi ty, co me ignoruji 

Dnes jsem potkal jednoho běžce a pozdrav opětoval :D V Brně je to imho celkem dobré, akorát na cyklostezce se často stane, že na pozdrav druhý běžec neodpoví, ale to je spíš vysokou koncentrací lidí.

>> Esteban, 08. 04. 2011 16:55:41

V zrcadle jsem svůj upřímný běžecký pohled ještě neviděl, ale s tím množstvím běžců máš určitě pravdu. Já taky někdy jen zamávám a pokynu hlavou, ono, přeci nejde o formu žejo =)

Mě pozdravili zatím dva. Z toho jeden běžec si dokonce po doběhu i velmi příjemně popovídal … z toho jsem měla opravdu radost. Na mé trase kolem mě proběh 4× než jsem já doběhla 

Ale včera jsem potkala dvě slečny a ty, ač se samy ploužily stejným tempem jako já, tak dělaly že mě neviděj. A to byly v přesile 

>> vosice, 08. 04. 2011 17:05:10

Mám podobnou zkušenost. Dříve mě pozdravil sem tam někdo, ale od té doby, co jsem si koupil pár kusů funkčního oblečení, zdraví skoro každý, teda až na ty holky. Asi si dříve mysleli, že jen běžím na autobus.

… bych se hanbou propad, kdybch nepozdravil běžkyni/běžce. Je pravda, že tady u mě jich potkám tak dva za rok… To spíš srnky, zajíce, krávy… a ty fakt neodpovídají, ať dělám, co dělám. Asi to dělám špatně 

>> Kydy, 08. 04. 2011 18:03:27

Nedělaš nic špatně. Ale srnky jsou stydlivý, zajíci si tě v tý svý rychlosti skoro nevšimnou a krávy.....jsou­ krávy.

>> kaši, 08. 04. 2011 17:48:44 Je pravda, že když potkám ,,vystajlovaného" běžce, řítícího se závodní rychlostí, tak se taky stydím jej pozdravit. Aby si nemyslel, že se stavím na jeho úroveň… Asi jsem hloupá, že? 

Já mám zkušenosti zcela opačný. Jsem vychovaný z kola, kde se odjakživa zdravilo. Takže na běžce v protisměru vždycky minimálně mávnu. Většinou je to opětováno. Ono leckdy se ten pozdrav i těžko identifikuje. Má co dýchat, natož aby něco říkal, mávne rukou a vy nevíte, jestli zrovna náhodou nezavrávoral. Ale běhám spíš v místech, kde se moc „plavkařky“ nevyskytují, takže potkávám spíš skalní běžce. Když běžím po silnici, zdravím se i s cyklisty. Teda jen s těmi, kteří na to vypadají. Ne každého, co jede z práce. (To nemyslím špatně).

Já když jsem běhala v Praze v Šárce, tak občas někdo zdravil (odpověděl na můj pozdrav), teď běhám ve Zlíně a tady asi lidi neznají, že se běžci a cyklisti zdraví. Běžci se na mě nedívají a cyklisti odpoví na pozdrav tak dva z dvaceti. Vzhledem k tomu, že jezdím na silničce, tak mi odpoví spíš silničkář než někdo na horáku. Taky mě to štve, jen mě překvapilo, že nezdravení běžců řeší i jiní lidé…

>> EvženGe, 08. 04. 2011 18:08:53

Aha…

Že nevypustíš Sáru… s tou bych si určitě pokecal

mějte se krásně

já se směji a zdravím na všechny strany, pokud je koho. Jestli Tě někdy, kaši, potkám, určitě pozdrav opětuji… 

Ja teda koukam, tady to je normalni, ze se lidi zdravi a ne jen bezci, ale treba i na kole me pozdravil. Je fakt, ze celkove anglani jsou jini a vic pratelstejsi vsude mozne. Je skoda, ze cesi jsou takovi 

>> slunitko, 08. 04. 2011 19:08:01 No..dyť to říkám, Zlín není až tak od nás daleko. Prostě u nás se nějak nezdraví.:-(

>> kaši, 08. 04. 2011 17:48:44

To je na tom právě to nejabsurdnější. Člověk bez funkčního prádla se bojí pozdravit někoho s funkčním prádlem. Člověk s funkčním prádlem pohrdá tím, kdo ho nemá. Někdo se stydí za to, že běhá, jiný se stydí za to, jak běhá, jiný nenávidí ostatní běžce, protože běhá s určitým cílem a běh považuje za nutné zlo a poslední, co by u toho chtěl vidět, jsou lidí, které to opravdu baví…

No nic, tu v Praze to celkem jde. Na frekventovaných cyklostezkách zdraví cca 50% lidí (a to si s módou hlavu moc nelámu), mimo ně (v lesích) i víc. Takže se na to dívám celkem pozitivně.

Mě tu zdráví akorát psy,ale ploty sou tu nízké.:-D

Taky se přidám. Při dnešním běhu jsem potkala nejméně 8 běžců a ani jeden nepozdravil. Cyklistů jsem potkala podstatně víc-a taky dělali,že mě nevidí.

Ono nejde ani o pozdrav-stačil by i úsměv a hned je člověku líp.

Mě, ale nezdravení nijak nepřekvapuje – denně vidím v tramvaji mladé lidi, kteří nepoustí staré lidi sednout.

>> beauty, 08. 04. 2011 21:17:57

Nemyslím, že to je ten druh zdravení, který by souvisel s uvolňováním sedačky v mhd. Spíš mám dojem, který se tu i v diskuzi potvrzuje, že je to frekventovaností běžců v daném čase a místě – tam kde se potkají za hodinu dva, patrně se pozdraví, když potkám dvacátého jarního nováčka, tak se sice snažím s úsměvem mávnout, ale celkem chápu, že on to nechápe (na václaváku se taky všichni nezdravíme). A skutečně mladé dívky odpovídají nejméně – též jak již tu někdo psal to přisuzuju tomu, že běží jaksi „z donucení“, nerady, a necítí se tímpádem členkami komunity běžců (kteří zjevně běhaj protože je to baví), a některé se (i) stydí. Mám dceru 17, taky párkrát vyběhla, a dovedu si představit, že protiběžce míjí s pohledem zabořeným do svého vzdáleného cíle. Až se víc „zaběhne“, určitě zdravit bude, je to slušně vychované děvče 

>> MartiNo, 08. 04. 2011 21:50:40

Souhlas. V zimě ty dva lidi pozdravím určitě. Teď ta dvacátá slečna se sluchátkama, která nabalená (musí se potit a hubnout) kluše tempem potrhlého hlemýždě, mě vůbec nevnímá.

>> MartiNo, 08. 04. 2011 21:50:40

Možná máš pravdu. I když zrovna dnes na mé trase nebyla velká frekvence běžců (2–3 za hodinu) a stejně nepozdravili. Přitom tam běhám dost dlouho a pozdrav jsem zaregistrovala jen třikrát.

>> EvženGe, 08. 04. 2011 22:09:29

„potrhlý hlemýžď“ ale tak hlavně že vyběhnou, nebezpečí vzniku závislosti je tu v každém případě…

Ještě mám poznámku k úvahám, kdo by měl zdravit první – optimálně to vychází tak, že jak se přiblíží na „komunikační“ vzdálenost, oba protiběžci současně jakkoli zdraví (od lehkého pohybu prsty až po hlasité AHOJ i s mávnutímcelou paží), pokud jeden „zaspí“, stihne odpovědět při míjení. Nečekám tedy, že mě první bude zdravit mladík, protože
a) bychom to asi nestihli – minul by mě dříve, než by mu celá situace s vyčkáváním „kdo dřív“ došla a já už bych odpověď nestihla
b) kolikrát vůbec nejsou věk a pohlaví zřejmé do poslední chvíle (teď o víkendu sděloval jeden turista druhému jak jsem je míjela „ty vole já myslel že je to kluk“ a to neběžel, takže měl dost klidu na vyhodnocování…)

Ohledně očního kontaktu – většinou se podle něj řídím a nevnucuju pozdrav když protiběžec hledí do svých dálav, ale všimla jsem si, že někteří borci se sice dále soustředí na svoji trasu, rychlost, tepovku, atd…, ale rukou mávnou jakoby mimoběžně. Takže začínám zvedat ruku i na bezkontaktní…

>> EvženGe, 08. 04. 2011 22:09:29

Zkus sebou vzít někdy Sáru, když budete dva snad vás budou zdravit. Ve Stromovce se zdravíme, hodně běžců tam taky z vidění znám.

A k tomu uvolnění sedadla pro staršího v mhd: Kde se to ti mladí mají naučit, když jsou od malička vidí, jak dospělí neberou ohled na druhé. Celkem běžná je takováto situace: ve vagónu metra sedí na pohled docela zdravá babička kolem padesátí a vedle ní na druhém sedadle její třeba 10-ti letý kluk. Nad ním stojí stará paní o holi. Babičku vůbec nenapadne říct klukovi, aby uvolni místo. Nebo podobné, akorát klukovi je pět. Znovu babičku ani nenapadne, aby si ho vzala na klín.

A za sebe musím přiznat, že mne hezky štve, když mne chce někdo pustit sednout. Už jsem si zvykl, že to dělají mladé slečny, nebo paní. Ale jednou mne chtěl pustit sednout pán, který mi připadal o hodně starší než já. Na nějakém vlákně se tu psalo něco o Egu…