ČTENÁŘSKÝ TEXT: Moje cesta k maratonu [článek]
pepanovacek 10.02.2014 11:53:23
Začít běhat v padesáti, po pětadvaceti letech nicnedělání, po
pětadvaceti přibraných kilech a dát si cíl, zvládnout maraton, to není
odvaha, to je drzost. Loni v únoru, po přečtení knihy Christophera
McDougalla „Zrozeni k běhu“, kterou mi dal pod stromeček můj milovaný
bratr, jsem přesně tohle udělal!
Odkaz na článek
Lazarus 10.02.2014 14:13:32
Takhle se strhat, to jsou nápady… Tuhle v diskuzi někdo zkušenější psal, že by se nemělo zvyšovat množství uběhnutých km víc než o 10% za týden, asi to má něco do sebe:-)
tinaB 10.02.2014 22:13:16
>> Lazarus, 10. 02. 2014 14:13:32
Otrnulo mu dost brzo, takže se potvrdilo rčení, že co tě nezabije, to tě posílí.
Ondřej S. (aka
poohDA)
11.02.2014 10:53:32
… a taky mazat kritická místa vazelínou. Ale jinak gratuluji, na čase v tomhle případě nezáleží.
Tachlovice
kaz67 11.02.2014 20:55:03
ty jo teda
já jdu letos na svuj 1.maraton a v treninku si ho v žádným případě nevyzkouším, protože by hrozilo že bych se ze závodu odhlásil – prostě hlava si nedokáže představit takovou štreku
jinak obdivuju takové nadšence- kord když to přežijou
Steven 07 11.02.2014 23:52:57
Pepo, každopádně gratulace, velká, jsem o rok mladší a běhat jsem začal 23.9.2013, protože jsem na oslavě narozenin dostal registrační číslo na Matoni půlmaraton 2014 v Budějkách. Pročítám to tady a sbírám zkušenosti, domnívám se, že ty puchýře nejsou nutné:-) asi bych v našem prenatálním běžeckém stadiu:-) při těch ultra rychlostech které máme co nejčastěji běhal tu desítku pro radost kolem hodky, taky zkouším o víkendu delší běhy kolem šestnácti a hodně pomalu a jsem orvanej jako prase, možná netlačit na pilu a krapet si to užívat. Hodně štěstí.
Tanvald
pepanovacek 12.02.2014 15:24:11
Milí hoši, děkuji za reakce
Myslím, že i vzhledem ke svému věku, jsem rozumný, ten maraton jsem prostě vyzkoušel po roce běhání a bylo mi zkrátka škoda ho vzdát po 30 kilometrech, ale nedělal bych tragédii z toho, kdyby to nevyšlo. A fakt mě to posílilo. Věřím tomu, že při opravdovém závodě se člověk vybičuje k mimořádnému výkonu i času, ale já žádné takové ambice nemám, zatím, kdo ví, běhám nejraději sám a kvůli sobě. Na pilu opravdu netlačím, když mi to nešlo, zapíchl jsem to třeba i po dvou kilometrech, běhání si skutečně užívám, nejvíc svojí oblíbenou desítku, tam jsem si dal na letošní rok cíl 60 minut, takže z toho je vidět, že se opravdu nikam neženu
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.