Prave jsem se v jedne knizce docetl o tom, ze vytrvalostni beh, pri kterem se snizi hladina energie – hlavne teda cukru – v tele (takze to musi byt preci jenom neco sviznejsiho) pusobi jako impulz pro tvorbu mitochondrii – teda energetickych tovarni ve svalech.

To je trochu nabubrele receno ale jinak jasne – po treninku pri, kterem se vycerpa zasoba energie se telo adaptuje tak, ze zvysi mnozstvi zasob energie.

Co byla pro me ale novinka – pozadavek na tuto adaptaci v tele se ihned zrusi, kdyz se po treninku doplni cukry. Takze sice rychlim doplnenim cukru urychlime regeneraci, ale snizime mozny efekt z treninku – mit na priste vecsi energeticke zasoby. Pritom vic mitochondrii znamena jednak moznost vydrzet dele ostrejsi tempo, co muze byt uzitecne u maratonu, kde cim rychlej bezime, tim vecsi podil sacharidu vuci tukum palime. Ale taky to znamena rychlejsi tvorbu energie pocas zateze kratsi, takze muzeme kratsi trate v podstate od 800m – 21km bezet rychlej.

Takhle to alespon chapu ja. Takze takovy tip na to, obcas po treninku nejist, nebo si dat jenom ciste bilkoviny. Treba me napada dobra vec pri dvoufazovem treninku – kdyz ta pauza neni moc dlouha, to proste vydrzet bez doplneni sacharidu.

Zajimalo by me jestli o tom nekdo nemate podrobnejsi info jako na to.

>> ALFcz, 23. 08. 2011 17:32:35

Nevim jestli tam ten chlepa vsude necpes v nejake milce – chleba prakticky nema bilkoviny, jenom sacharidy. Michana vajicka, nic proti, taky si obcas dam, jen si uvedom, ze jedno vejce = 7g proteinu a 7g tuku, co je dost nepriznivy pomer, obzvlast, kdyz po treninku asi nechces doplnovat zasoby prave spaleneho tuku. Proste to neni idealni priklad. Maso, pripadne sojove maso, tvaroh, olomoucke syrecky. To jsou idealni temer ciste zdroje bilkovin. Ciniminies – tak to si muzes klidne dat kostkovy cukr. Precti si nekdy slozeni.

Mleko me prijde velice fajn, doplni komplex: sacharidy, bilkoviny, ale i tuky – tam je otazka, vadi ti vic tuky, nebo to ze v nizkotucnem prijdes o spracovatelnost vapniku, vitamin D a par dalsich veci.

Chleba s maslem – tam jsem zadnou bilkovinu nenasel, tak nevim co s nim?

>> SlavoK, 12. 09. 2011 11:19:38

Slavo zaujimave

daj nazov knihy, z ktoreho roku to je ?

>> rudo, 12. 09. 2011 12:40:17

Připomnělo mi to článek, které jsem kdysi četl.

http://www.scienceofrunning.com/…ning-in.html

Back in the 50's-60's Van Aaken was suggesting that his athletes do a hard day of training with minimal food intake, for example. It's just now that science comes along and explains the mechanisms to why it might work.

http://www.garycohenrunning.com/…s/Snell.aspx

A zajímavý rozhovor s Peterem Snellem:

Later on as a scientist I learned that the benefits of distance running are achieved after muscle glycogen depletion. So if you run for two hours a lot of the slow-twitch muscle fibers which were initially recruited run out of glycogen and cannot contract any more. Eventually you use the fast twitch muscle fibers which you normally only use when running fast, so that was a stunning revelation foe me. I didn’t know that when I was running my 22-milers. I just knew that the quality of my buildup work had a great relation to how I raced later on the track.

http://www.garycohenrunning.com/…s/Snell.aspx

Niekto tu daval nedavno odkaz, je volne na stiahnutie tunak:

http://www.scienceofrunning.com/…erature.html

Od Steva Magnese, nenasiel som rok, ale myslim, ze je to aktualne 2011. Na mna teda dost zlozita biologia plus anglictina a este k tomu to citam v metre a casto pritom zaspim, tak mam co robit chapat suvislosti. :)

>> SlavoK, 12. 09. 2011 11:19:38 >> SlavoK, 12. 09. 2011 14:27:46

Velmi užitečné a z hlediska biochemie logické. Nadhodím nějaké souvislosti.

Doplnil bych, že negativní je efekt hlavně jednoduchých cukrů. Hormonální systém (například T3, který řídí skoro všechno a mimojiné také počet mitochondrií) je z náhlého vzestupu glukózy rozhozený, snižuje se jeho „ochota“ rozjíždět superkompenzační procesy. Pokud nehrozí kolaps, není třeba se nalévat sladkými nápoji.

Sedí mi to do jednoduché praxe po doběhu doplnit vodu, minerály, do 30 minut dát normální jídlo, vegetariáni pohlídat bílkoviny, nic složitého.

Mit. jsou taková spalovací koncovka, cukrů i tuků, přesněji jejich štěpů. ALE i při regeneraci a tvorbě zásob (např. syntéza glykogenu, svalů) je potřeba něco spálit, je potřeba energie, kterou opět zajistí… mitochondrie. Kdo má víc mitochondrií, líp běhá i regeneruje. Počet mitochondrií se zmiňuje jako zásadní výhoda Afričanů (s tím, že se diskutuje o tom, jaký podíl mají geny, nadm. výška, pohyb v dětství). Jedna z mnoha dalších zajímavostí je, že mit. mají vlastní DNA. Máme je pouze od matky. Jsou to symbionti, do jisté míry nezávislé organismy v našich vlastních buňkách. Před miliardami let najatí dříči. Ach 

>> Mikis4318, 12. 09. 2011 15:14:49

Dik za dalsi info. Co se teda stane kdyz dobehnu trenink a snim ciste bilkoviny – na jejich zapracovani do svalu je potreba energie. Vime ze zapracovani probiha rychlej kdyz se s bilkovinami doda i urcite mnozstvi cukru, tim se vylouci inzulin, ktery natahne do svalu cukry i bilkoviny. V pripade velmi intenzivniho intervaloveho nebo siloveho treninku bych teda nevahal, svaly jsou dost poskozene a potrebujou bilkoviny rychle a hodne, taky jsou vyrazne vycerpane cukry, takze i ty je potreba doplnit aby byla energie na rychle opravy. Tady asi nastoupi superkomenzace na zaklade velmi silneho vycerpani svalu a nasledne co nejrychlejsi obnovy. Dochazi spise ke zvetseni objemu svalu.

Ale po intenzivnim ale porad aerobnim treninku, rekneme 20km v MT. By nemel byt pokles cukru az tak vyrazny a poskozeni svalu je minimalni. Je potreba doplnit bilkoviny na urcite opravy, ale zrejme neni potreba to delat nejak rychle, takze si nepotrebujeme pomahat inzulinem a cukru je tam porad dost na nejakou dalsi opravu. A superkompenzace v tomto priprade je na principu „potrebujeme dodavat pocas vykonu vic energie a mit vetsi zasoby na regeneraci, takze musime vytvorit vic mitochondrii“. Muzeme teda odlozenim prijmu sacharidu prodlouzit trenink svalu i do oblasti regenerace a tim padem zvetsit treninkovy efekt na tvorbu mitochondrii.

>> SlavoK, 12. 09. 2011 16:23:34

Slavo, já ti nevím. Na nějakém fitnesáckém, nebo kulturistickém webu jsem četl proces metabolizace jednotlivých zdrojů a po vyčerpání glykogenu nastupovaly aminokyseliny. Zdroj už si bohužel nepamatuju :-/. Samozřejmě tady závisí, jak moc jsi natrénovaný na tukový metabolismus. To je důvod, proč fitnesáci, oproti deseti a více letům zpět, nedoporučují cvičení po ránu na lačno (sice se spálí něco tuku, ale devastace svalů je taková, že se sniží objem aktivní hmoty a následně poklesne bazální metabolismus, takže z dlouhodobého hlediska nic moc). Já bych to bral tak, že když mě začne bolet hlava z nedostatku cukru, tak bych prostě nějaké sacharidy snědl.

Jenom poznámka. Kulturistiku za sport nepovažuju (i když jsem toho v posce spoustu nazvedal), ale vliv cvičení a stravy na svaly mají vcelku propracovaný.

>> SlavoK, 12. 09. 2011 16:23:34 V pripade velmi intenzivniho intervaloveho nebo siloveho treninku bych teda nevahal

Přesně. Za těchto informací, které jsme dali dohromady, neváhej 

Je rozdíl mezi superkompenzací v oblasti tvorby svalů a glykogenových zásob a v oblasti počtu mitochondrií. To první se děje hned v následujících hodinách a druhý den, přesně to záleží na tom, jaká byla tréninková jednotka a aktuální výživa.

Množení mitochondrií trvá měsíce, hladiny hormonů kolísají pomalu, jednotlivé impulzy (tréninkové jednotky, nutriční stav atd) se sčítají. Silový trénink, anaerobní zátěž, krmení jednoduchými cukry jdou trochu proti, ale držíš-li převahu aerobních tréninků, není problém.

p.s. nejsi náhodou bývalý kulturista?

>> ewerex, 12. 09. 2011 16:52:38

S neuváženým bušením v posilovně po ránu na lačno mám zkušenosti Jedeš izolované partie, vyluxuješ glykogen za 20 minut a konec. (glykogen ze stehen nemůže pomoct bicepsům, glykogen v játrech se sice štěpí, ale je ráno na minimu). Seděl jsem na zemi, chodili za mnou borci a říkali „z toho si nic nedělej, víš kolikrát bylo Arnoldovi špatně?“.

Svalový úbytek je reálné riziko při CHRONICKÉM nedostatku energie A ZÁROVEŇ při nárazových výkonech (u kulturistů typicky v rýsovacím období nebo jak se tomu říká, u horolezců – trčíš 2 dny ve stanu, z výšky nemůžeš jíst, pak najednou musíš makat na max, pak zase čekáš). Zase je to dlouhodobé – jedna tréninková jednotka nic neudělá, jestliže je celkový nutriční stav (průměr za několik dní) normální.

Taky kulturistika a běhání mají opačné cíle co se týče svalové hypertrofie. Je to tam složité s nabíráním sarkoplasmy („nafouknou se“) versus „pravých“ svalových bílkovin, už jsem detaily zapomněl.

p.s. taky ji více než za sport považuju za výtvarné umění Pokud je to s mírou, dá se to obdivovat.

A byl by tady někdo schopný uvést takový příklad ideální stravy a pití za celý den? Dejme tomu v den kdy se trénuje kvalita. Trénink by byl třeba mezi snídaní a obědem. Mám na mysli asi toto:

1. Snídaně = jídlo + pití
2. Trénink = pití při běhu (pokud je gtřeba) a po běhu
3. Oběd = jídlo + pití
4. Svačina = jídlo + pití
5. Večeře = jídlo + pití

Předem díky za inspiraci.

>> Mikis4318, 12. 09. 2011 16:53:19

Par let jsem jako kulturista cvicil i jedl, ale kulturista jsem nebyl pac mi nerostli svaly. :) Taky jsem se bal vic nez 45minut aerobni zateze abych o trochu svalu neprisel. Od te doby jsem videl veci ktere me absolutne presvedcili, ze rust svalu je ovlivnen hlavne genetikou.

aj tu mas nejake bielkoviny, co som do dnes netusil:

Arašidy, ale aj arašidové maslo, podporujú tvorbu testosterónu, rast svalov a spaľovanie tukov. Obsahujú veľmi kvalitné bielkoviny, mononenasýtené (olejové) a esenciálne mastné kyseliny, vitamíny B6, B9, vitamín E a horčík.

Ochránia vás pred obezitou, stratou svalovej hmoty, vráskami, aterosklerózov a rakovinou.

zaujimave tema, clanky vyssie v odkazoch precitam az neskor, ale moje zhrnutie je asi taketo :

jasne to ukazuje na rozdielnost a specifickost vytrvalostneho a rychlostnosiloveho sportu, a co pomaha v jednom skodi v druhom

pri systematickom dlhodobom rozvoji aerobnych vlastnosti – mnozenie a skvalitnenie mitochondrii je idealne nemiesat ziadny iny typ zataze (Mafeton, Aaken, Lydiard ) a preto tie napady napr Nick Bideau – udrzovat anaerobnu schopnost cely rok su totalne postavene na hlavu.

Je velky rozdiel medzi pripravnym aerobnym odbdobim – ked pocas dlheho casu rozmnozujem mitochondrie a z hladiska stravy nemusim nic v panike doplnat hlavne nie cukry a bielkoviny stacia az na vecer aby ich telo pocas spanku zapracovalo.

Aaken mal tzv HELL WEEK, kde sa pocas 7 dni na sustredeni behalo kazdu druhu hodinu s hodinou oddychu na pricni, bolo to teda 7×1H kazdy den pocas 7 dni a moc sa toho nejedlo len voda a nieco lahke

rychlost behu bola polovica vykonnosti v hodinovke takze este pomalsie ako najpomalsi regevyklus

pre palenie glykogenu a trenigovy efekt nie je treba behat aerobne rychlo, glykogen sa vyminie aj pri pomalom behu ide o to aby sa sustavne nedoplnal

toto je velmi rozdielne voci zavodnej sezone, pred dolezitym zavodom a medzi zavodmi, kde sa naopak vsetko hned doplana az preplna roznymi metodami, v zavodnej sezone sa uz nic nezvysuje uz sa len realizuje potencial co najlepsie tak aby sa z toho trenigom vyrobeneho co najmenej znicilo

Preto napriklad system co som inde pisal – Bernadette s doplnanim sacharidov pred a pocas ultra podla sustemu fy HAMMER je uz to co sa robi v zavodoch- teda uplne opacne tomu co sa robi v treningovom obdobi.

ako som inde pisal, premena rychlych vlakien na aerobne je mozna aj specifickycm trenigom, napriklad cyklo – pomalym pretacanim supertazkych prevodov kde kazdu otacku musi ist 100% vlakien a nemozu teda striedavo oddychovat

pre bezca to moze byt pomale vybiehanie strmych kopcov dlhych, kde poloha svalov a zapojenie vlakien je ako pri sprinte ale su nutene ist dlkhsie ako hodinu – vybehy horskych vrcholov (Anton Krupicka, Jornett Killian )

treba si ale uvedomit ze pri doslednej aplikacii vsetkeho na rozvoj aerobnych vlastnosti nastane specializacia, kde uz napriklad vykony kratsie ako 1H, trpia a perfektne specializovany maratonec ma uz problem behat predosle vykony na 10k a hodne straca na strednych tratiach kedze prerobil vsetky rychle vlakna na aerobne.

>> andyxx7, 12. 09. 2011 21:37:32

Arasidy obsahuju – len tak spameti, presne si to mozes najst – menej ako 10%bielkovin a viac ako 60% tukov. Pre mna je to uplne nanic potravina a o tom ako nas chrania proti obezite by som mohol nakreslit graf stupajucej hmotnosti a graf narastu cholesterolu.

Arasidove maslo – neviem ake sa da kde zohnat, ale napriklad slavna nutela ma len 13% obsah arasidov zbytok su cukry, skrobovy sirup, stuzeny rastliny tuk a podobne kvalitne prisady.

>> rudo, 12. 09. 2011 22:27:20

Ono sa da podnietit tvorba mitochondrii aj cez intervalovy trenink, dalo by sa povedat anaerobny. Ide to cez iny mechanizmus. A je to individualne, zavisle od typu bezca.

Verim tomu ze su typy bezcov, ktori nie su schopny zabehnut 10k za 38–40minut bez intervalovych treninkov a pomaly aerobny beh ich fakticky nikam neposuva. Asi by sa dali za velmi dlhy cas – niekolko rokov – prerobit na typy s pomalymi vlaknami. Ale je treba si uvedomit ze je to spusta casu a driny a vysledok bude ten, ze bezec nadany na stredne trate sa prerobi na bezca schopneho ale slabeho na dlhych tratiach, pretoze nikdy nedobehne treningom to co iny dostal v genetickom zaklade.

Je to ako s mojou kulturistikou, dlhe roky sustredeneho pristupu ma dostali tam kde sa nadanejsi kulturista dostal flakanim treningu za rok. Ked som zacal behat tak za 4mesiace a 210km behu som dal polmaraton za 1:33, co zase ten nadany kulturista ale nenadany bezec by musel poctivo trenovat niekolko rokov.

>> SlavoK, 13. 09. 2011 08:22:32

Slavo mitochodndrie sa v anaerobnom stave rozmnozovat nebudu

najprv slabnu a potom zacnu umierat,

jedine co sa rozmnozuje bez kysliku su plesne a ich specialny typ = rakovina

>> rudo, 12. 09. 2011 22:27:20

ked pocas dlheho casu rozmnozujem mitochondrie a z hladiska stravy nemusim nic v panike doplnat hlavne nie cukry a bielkoviny stacia az na vecer aby ich telo pocas spanku zapracovalo.

A nemůže pak docházet k poškozování svalového vlákna?

>> SlavoK, 13. 09. 2011 08:05:36

nehadam sa, to bola len rada co som sa docital na nete. sam ich jem velmi zriedka (1× za rok). ale veda ide dalej a vedatori prichadzaju s novymi zisteniami. snad inspiracia pre inych oblubovacov arasidov alebo niekto nakupil kvantum orieskov a potrebuje ich predat 

Nenápadné arašidy sa ukázali byť prvotriednou potravinou. Okrem iného môžu brániť steatóze pečene, ktorá je dôsledkom popíjania alkoholu a obezity.

Skromne pôsobice búrske oriešky, ktoré pochádzajú z Južnej Ameriky, ale pestujú sa po celom svete, boli na základe nedávnych štúdií označené za vysoko kvalitnú potravinu. Tak ako iné strukoviny sú bohatým zdrojom proteínov, vitamínov a minerálov, ktoré zabezpečujú správne fungovanie nervovej sústavy; sú však aj významným zdrojom resveratrolu, antioxidantu, ktorý bol objavený v červenom víne a tmavom hrozne a ktorý chráni cievy a srdce; ako aj zdrojom kyseliny olejovej (mononenasýtenej mastnej kyseliny), ktorá robí takým zdravým olivový olej.

Podľa štúdie, ktorú uskutočnili vedci z Univerzity Južnej Floridy, však resveratrol arašidov môže brániť aj steatóze pečene (chorobnému stukovateniu pečene), ktorá je dôsledkom konzumácie alkoholu a obezity. Resveratrol arašidov totiž bránil kumulácii tukov v pečeni pokusných myší, ktorým bol podávaný alkohol, a urýchľoval spaľovanie tukov. (Iné výskumy preukázali, že resveratrol chráni pred rakovinou, aterosklerózou a mozgovou príhodou a predpokladá sa, že pôsobí preventívne aj pri rakovine prostaty.)

Antioxidačný účinok arašidov sa podľa štúdie zvyšuje pražením, a to až o 22 percent. Táto skutočnosť robí z nenápadných „orieškov“ významného spojenca imunitného systému a dôležitú súčasť prevencie predčasného starnutia.

Kto si nedopraje arašidy z obavy, že sú príliš kalorické, upozorňujú vedci, môže byť pokojný – štúdie jednoznačne preukázali, že pravidelní konzumenti arašidov majú nižšiu hmotnosť ako ľudia, ktorí arašidy nejedia. Dôvodom je podľa nich vysoká schopnosť arašidov zasýtiť, čím zbavujú potreby ďalej jesť.

>> ALFcz, 13. 09. 2011 09:57:08

svalove vlakna sa musia poskodit trenigom, aby mohli narast znovu silnejsie a to sa deje v noci pri spanku

cez den ak das poobedny spanok alebo aspon hodinovu hlboku relaxaciou-meditaciu

bilekoviny sa doplnuju pocas ultra preto aby sa pri rozklade bielkovin telo neotravilo dusikom – co je unava ktora sa neda nijako vyhnat, aby vykon neslabol s pribudajucimi hodinami toto je dolezite uz po 2H behu (teda hobicky maraton musi akceptovat ultra fyziologiu), pricom prijem bielkovin pocas behu nema velmi za ciel zabranit poskodzovaniu vlakien svalu ale zabranit dusikovej otrave

regenbracia svalov po ultra (zalezi na dlzke vykonu) trva aj niekolko tyzdnov, teda opakovane jedenie bielkovin a opakovany spanok a malo by to platit aj po maratone.

>> rudo, 13. 09. 2011 10:23:03

Takže podle tebe, pokud budu 1,5 hodiny běhat v tempu OV a pak nebudu 2 hodiny jíst, tak to svalům nijak neublíží, naopak to trénuje vytrvalostní schopnosti?

>> ALFcz, 13. 09. 2011 10:29:43

neublizi co je ale ina tema ako to co sa obycajne diskutuje

ze okamzite najedenie a najme najedenie cukrov doplni hned glykogen a tak je clovek pripraveny behat naplno a rychlo aj druhu fazu alebo nasledujuci den

treba akceptovat ze trenigy v obdobi ked sa menej je mozu byt pomalsie

podbny mechanizmus napriklad funguje v trenigovych taboroch africkych bezcov, sice sa je po trenigu ale celkovy denne prijem kalorii je nizsi ako celkovy denny vydaj kalorii a toto sa opakuje kazdy den

je to trosku inac chapane nedoplnanie z casoveho hladiska ale princip je rovnaky

>> rudo, 13. 09. 2011 10:52:17 Díky za odpověď.

Co si myslíte o tomto?

http://shop.nutrend.cz/…ukt/regener/

Má to podle vás význam, třeba po náročném tréninku?

>> rudo, 13. 09. 2011 10:54:30 >> rudo, 13. 09. 2011 10:54:30

podbny mechanizmus napriklad funguje v trenigovych taboroch africkych bezcov, sice sa je po trenigu ale celkovy denne prijem kalorii je nizsi ako celkovy denny vydaj kalorii a toto sa opakuje kazdy den

No fakt nevím, s jak velkou jistotou lze tvrdit, že příjem afrických běžců je nižší než výdej … dělala jsem dobrovolníka na MS atletiky U17 v 2007 a to množství jídla a kombinace jídel, které byly vrcholoví a špičkoví afričtí běžci schopni do sebe dostat při snídani, obědě i večeři hovořilo o něčem jiném … i když postavou, konstitucí samozřejmě tomuto obrazu vůbec neodpovídají. Nemůžu hodnotit principy v různých fázích přípravy, ale toto byla moje vlastní zkušenost.

Obecně k tématu hubnutí a běhání nalačno:

Zažil jsem tohle v první polovině roku. Měl jsem 92,6 kg (na 171 cm výšky) a dal jsem si předsevzetí zhubnout za 5 měsíců a zbavit se nadváhy. Po 5 měsících se to povedlo, dostal jsem se 69,6 kg (-23 kg) a tuto váhu si +/- držím dodnes. Během těch 5 měsíců jsem hodně experimentoval se cvičením a hlavně se stravou a trvalo hodně dlouho, než jsem našel to, co mi opravdu vyhovuje. Zkoušel jsem také běh na lačno, ale to mi nikdy nesedlo, protože jsem se poté cítil unaveněji, ať jsem předtím či potom jedl cokoliv, takže jsem běhání přesunul k večeru a cca 2 hodiny po doběhu už spím.

Co mi pomohlo rozhodně nejvíc, to jsou intenzivní snídaně. Ze začátku jsem měl snídaně zhruba okolo 400 kcal, ale na konci to bylo podstatně více, moje typická snídaně byla třeba taková: celozrnná bageta + 90% šunka + nízkotučný sýr, dále ovesné vločky s nízkotučným mlékem, na to Bebe dobré ráno:-) a různé druhy ovoce a zeleniny, někdy ještě cereálie Dobrá vláknina a třeba ještě něco. U snídaně jsem měl heslo, že čím více, tím lépe. Po snídani jsem se občas cítil hodně přejedený, ale po pár minutách cestou do práce jsem se cítil dobře. Jako svačinku pak různé druhy ovoce nebo zeleniny. Do oběda jsem se už musel nutit, protože jsem neměl vůbec hlad a často jsem jedl kuřecí prsa s rýží. Po zbytek dne jsem skoro nejedl, jen občas zase nějaké ovoce a zeleninu, ze všeho nejraději hroznové víno. Pak vždy jednu hodinu běhu nebo jiné aktivity (squash, kolo) a po ní už jen koktejl.

Takhle to vydrželo poslední cca 2 – 3 měsíce a průměrný úbytek na hmotnosti byl 200 g za den. Za celou dobu jsem neměl nic sladkého, žádnou stravu z fast foodu ap., protože když odpoledne a večer jsem už hlad neměl vůbec. Podobný režim mám dodnes, teď jim trochu více přes odpoledne a váha se nezvyšuje ani neklesá. Tohle vyhovuje mně, nevím, nakolik je to v souladu či v rozporu s teoriemi správné výživy, ale třeba to může vyhovovat i někomu dalšímu.

>> Deni, 13. 09. 2011 13:33:43

Rudo píše o tréninkovém období (menší příjem než výdej), nikoli závodním. Vaše poznatky si neodporují.

>> ALFcz, 13. 09. 2011 11:23:50

Nemá.

>> Ronnie, 13. 09. 2011 14:22:12

Když večer nejíš, tak je snídaně samosebou intenzívní. Nepřikládal bych té snídani takový význam, důležitější v tvém případě byla hlavně díky chybějící večeři a slabému obědu nerovnice celkový příjem vs. celkový výdej.

>> ALFcz, 13. 09. 2011 11:23:50

Promin, ale ctes si i slozeni, nebo jenom reklani reci? jak prodat ve 450g baleni 31g kvalitnich bilkovin a nejdrazsi cukr pod sluncem? Kdyz si das 100g ovesne kasi delanou s vodu budes na tom lip.

>> SlavoK, 13. 09. 2011 08:05:36

Vsechny orechy vcetne arasidu obsahuji velke mnozstvi tuku v pomeru k bilkovinam, ale jak uz jsem zduraznoval na Mytreneek pri diskuzi o mlece – dulezite nejsou jenom pomery makrozivin, ale i obsah mikrozivin. A u tuku je take dulezite, o jaky tuk se jedna.

U orechu je to v drtive vetsine rostlinny tuk, velke mnozstvi mononenasycenych a polynenasycenych mastnych kyselin, z nichz nektere jsou pro telo zaprve nezbytne a prakticky vsechny jsou pro telo zadruhe zdrave.

Kdyz se zamerim na ty arasidy, tak podle anglicke wiki obsahuji ve 100 g: 48 g tuku, z toho 7 g nasycenych bez rozliseni, jestli se jedna o ty s kratkym retezcem (neskodne) nebo ty s dlouhym (skodlive) a 25 g proteinu. Z mikrozivin potom 100 g obsahuje napr. 86 % DDD niacinu (B3), 62 % folatu (B9), 52 % Thiaminu (B1) a horciku, 48 % fosforu, 36 % kyseliny listove ci 35 % zinku. Pro me osobne jsou orechy a semena nejlepsim zdrojem kvalitnich tuku, nekterych vitaminu a mineralu.

U cholesterolu je to vsechno mnohem slozitejsi – spise se v posledni literature jevi jako marker zdravi steny cev a ne jako pricina problemu. LDL cholesterol se totiz na steny cev prisava pouze tehdy, jestlize ty jsou poskozene. Jeho vysoke mnozstvi v krvi tedy znaci vysokou miru poskozeni cev, ktera je dana nejspis vysokou urovni oxidativniho stresu – nevhodna strava, nedostatek pohybu; a genetickou nachylnosti. Telo si cholesterol umi vyrabet i samo, je to dulezita latka v nejruznejsich procesech jako je tvorba hormonu, zpracovani tuku ci stavba bunecnych sten. I to byl jeden z faktoru, proc postupne zase vymizelo doporuceni nejist vajicka, ktere cholesterolu obsahuji zdanlive nadbytek. Jinak arasidy a orechy obecne zadny cholesterol neobsahuji, misto nej maji rostlinnou obdobu fytosterol, o kterem je znamo, ze hladinu cholesterolu v krvi snizuji.

Arasidove maslo – nevim na jakou Nutellu jsi narazil, normalni arasidove maslo sezenes napr. v Tescu – obsah arasidu 95 %, dalsi latky: prirodni trtinovy cukr, rostlinny olej, morska sul. Nazev je vetsinou arasidove maslo ci arasidovy krem. V prodejnach zdrave vyzivy (napr. v Countrylife) sezenes i mandlove maslo a asi i nejaka jina.