>> Francis1981, 11. 03. 2014 23:18:08

ale ano zlepsenia nastali a to vyrazne klasicke prikaldy su americky ultravytrvalci vyhravajuci 100 milove preteky horami dolami (teda kanonami) a napriklad prechod na bezcukrove treninky a rozvoj dosledneho tukoveho metabolzimu napriklad podla E.V.Aakena neskor podla Dr Mafetona, napriklad Mark Allen ktory az potom dokazal vyhrat Kona-Ironman Hawai.

je mnoho prikladov nebezeckcyh kde je jasny narast sily a vybusnosti a teda v jasne nevytrvalostnych sportoch, napriklad u tych zatial este neoficlanych sportov ako cvicenia na zabradliach preliezackach atd

ja na sebe dlhodobo testujem na silu hornej casti tela a postupuje to vyborne aj ked detaily si nechavam striktne pre seba.

Článek Igora Bukovského mě vyprovokoval k reakci 

>> EdCable, 12. 03. 2014 12:44:55 …mě vyprovokoval k reakci..

Adame, nedal by se do Tvé reakce dodat i sumarní „soupis literatury“ (vygenerovaný v nějakém EndNote atp.)?

Na článku toho doktora se mi nejvíce líbí slovní spojení „Paleolytické bytosti“ :D 100% rozpustné ve všech roztocích palea :D

>> EdCable, 12. 03. 2014 12:44:55

Velmi pekne napisane!

>> Francis1981, 11. 03. 2014 23:18:08

Kdybys rovnou řekl, že chceš odpověď od někoho, kdo trénuje, tak bych mlčel. :o) Ale to bys stejně nevěděl, jestli bylo zlepšení kvůli stravě, nebo kvůli tréninku. U mne je aspoň jisté, že to nic jiného, než strava, být nemohlo. Akorát jsem absolvoval tak málo závodů, že nelze hledat nějaké trendy. Přesto na 10 a 42 km jsem si na low carb vylepšil OR, jen na 21 km mám zhoršení.

Už tu byli ale mnohokrát zmiňováni lepší běžci, jako např. Slavo K., kteří při experimentování s low carb zvládli trénovat a závodit bez výrazného poklesu – on 21 km kolem 1°17'.

*>> oblivion, 12. 03. 2014 14:52:59 při experimentování s low carb zvládli trénovat a závodit bez výrazného poklesu *

Pro mě by to ovšem bylo zajímavé jen tehdy, kdyby zvládli závodit s výrazným růstem a kdyby u tohoto typu stravování zůstali delší dobu, než pár týdnů, max. měsíců.

>> EdCable, 12. 03. 2014 12:44:55

Nemám google účet, proto Tvůj článek okomentuji sem:

• ad 3.: Dalšími důvody jsou nástup antiepileptik a syntetického inzulinu.
• ad 6.: To není tak docela pravda, stres nemusí pocházet ze škodlivosti. Pokud část populace není schopna využít zdroj, který se stane z nějakého důvodu hojným oproti původnímu zdroji, pak přizpůsobená část je ve výhodě a vytváří tlak na nepřizpůsobenou. Škodlivost tak není nutnou podmínkou.
• ad 15.: Střevní mikroflóra – pan I. B. to vidí černobíle – aerobní dobrá, anaerobní zlá. Že prospěšné i škodlivé patří do obou skupin, to zdařile ignoruje.
• ad 18.: Ale jo, stojí to za reakci – nutný základ takové stravy (B+T) vyjde na pouhých 60–70 Kč / den, tj. kolem 2000 Kč / měsíc. Co je na tom elitářského?
• ad 19.: Mne osobně tedy zajímá víc dopad na okolí, než mé vlastní zdraví, přesto souhlasím. 1 kg masa = 16 kg obilí, tak nějak se to říká, ale už se neříká, že to zvíře není nutné zabít, ale lze od něj získat mléčné výrobky, které mají mnohem menší stopu. A když se přestane pěstovat obilí, bude spousta místa pro pastvu… Podobný argument o neudržitelnosti se používá i proti extenzivnímu pěstování samotnému.
• ad 23.: Njn, pan I.B. je na vitamín D fixovaný. (Ne že by bezdůvodně.)

Ještě přidám jeho reakci na mail, který jsem mu posílal před rokem:

• … (závěr:) „Většina Vámi doporučovaných potravin obsahuje vysoké množství omega-3 a i jinak odpovídá nízkosacharidové dietě. Bylo zvláštní sledovat, jak se po všech těch správných argumentech a doporučeních zastavujete krok před cílem – jediný krok od smířlivějšího postoje – připuštění zbytnosti příjmu glukózy.“ /K. Č./

Reakce (snad se nebude zlobit):

• „Moje poznanie ma doviedlo tam, kde som a verim, ze takto mozem ludom pomahat ucinne a realisticky – to je moj ciel a praca..“ /I. B./

A též se přimlouvám za přidání indexu referencí.

P.S.: Co lze ale čekat od někoho, kdo považuje trans-MK za nasycené, že…

>> kanovsky, 12. 03. 2014 15:36:00

Presne tak. verim ze taky Haile by tiez dal polmaraton za 1:05h pri nizkosacahridovej strave…

Sledujem toto vlakno pozorne, mam kolegu, ktory ju taktiez dodrziava, no stale som asi na tom istom postoji ako na zacaitku. A tak ako aj Rudo znova poznamenal, vec je to vyborna pri ultra (podla toho, co som tu cital), ale inak asi uz len dobry pocit, tak ako aj pri veganstve, vegetarianstve, paleo, ci roznych „babskych“ dietach. Pocit z ineho stylu zitia, bytia ako ostatna vacsina…ist si svojou cestou.

A nakoniec este jedna vec, ktora je historicky overena (nielen pri stravovani) a snazim sa jej drzat: Vsetkeho vela skodi.

>> kanovsky, 12. 03. 2014 15:36:00

Rozumín, jenže většinou není motivem zlepšení OR, ale zlepšení zdraví – pokud se nepletu, tak i Slavo měl takový důvod (vleklé problémy)… Kdyby to tak radikálně a snadno zlepšovalo výkonnost, tak už to zkouší všichni, ti ambicióznější i v případě, kdyby to zdraví ničilo…

Většina studií si kladla za cíl zjistit, zda nedochází k poklesu výkonnosti, což se naštěstí nepotvrdilo. Výsledky naopak ukazovaly na vyšší vytrvalost, někdy za cenu nižší maximální intenzity. Ale nikdy se nejednalo o dostatečně dlouho trvající studie. Nakonec je to i o tréninku…

>> kanovsky, 12. 03. 2014 15:36:00

>> oblivion, 12. 03. 2014 14:52:59

Ano, přesně, se znatelným nárůstem výkonnosti, to jsem taky chtěl vědět. A ještě dodávám, že na běžných tratích od cca 5km do maratonu. Nikoliv ultra či iron – tam tomu rozumím a chápu, že ketostrava může být výhodou.

Ze čtení tohoto vlákna zatím nemám pocit, že by ketostrava mohla přispět k výkonu na tratích, které mě zajímají, především 5 a 10km. Zároveň vnímám, že lidem, co přešli na low-card nemusí jít primárně o výkon, ale o účinky na celkové zdraví.

EDIT: souhlas s PaloSVK, oblivion

>> oblivion, 12. 03. 2014 15:47:24

Díky za věcnou reakci, souhlasím víceméně ve všech bodech, jenom o střevní mikroflóře se nechci moc rozepisovat, protože je to nesmírně komplikované téma a nemyslím si, že by někdo byl schopen chápat přesné reakce a důsledky těchto reakcí. Sám v tom mám dost guláš. Mě zatím primitivně stačí fakt, že jsou lidé, kterým taková strava nějak viditelně nevadí.

Komentáře by už měly být i zcela anonymní, díky za upozornění.

Co se týče rejstříku citací, máte na mysli klasické reference podle nějakého vědeckého formátu? Protože to by mi asi zabralo dost času a nevím, jestli to úplně stojí za to :-/

Zajímavé čtení: http://www.bezvabeh.cz/…-ni-uniknout

Společný nepřítel je jasný (cukr, mouka, průmyslově zpracované potraviny), s otazníkem je pro mě negace oleje, vajec a masa.

>> Francis1981, 12. 03. 2014 17:07:10

Větší přínos je od 25–30 km výše, tedy včetně maratonu. Na kratších vzdálenostech se to projevuje méně, tam to jde „urvat silou“.

>> EdCable, 12. 03. 2014 18:04:41

Stačil by seznam těch očíslovaných odkazů z textu, např. ve formátu:

1. Beyond Paleo: moving from a “paleo diet” to a “paleo template”
2. We Don’t Know What Constitutes a True Paleo Diet
3. …

Na ta malá číslíčka se blbě trefuje a není hned vidět, jestli je to zajímavý odkaz…

Měl bych dotaz na ty plísně v ořechách: když si představím, co všechno musel lovec a sběrač ulovit, sebrat a sežrat (nemocnýho, plesnivýho), tak si říkám, jestli jsou plísně a jejich toxiny opravdu tak nebezpečné, vždyť rakovinou snad netrpěli? Na bakterie z jídla asi lze získat imunitu jak je vidět v méně vyspělých zemích, ale plísně?

>> PaKo, 12. 03. 2014 19:20:27

Mam pocit, ze tenhle clanek tady byl jiz probiran, viz prispevek

bjerndi muž 22.11.2013 10:15:05

na teto strane.

>> davidof, 12. 03. 2014 19:44:26

A nevznikaji ty plisne predevsim v dusledku skladovani?

>> EdCable, 12. 03. 2014 20:24:41

já si představuju že si moc nevybírali, případně plíseň max. omyli protože nevěděli že škodí, tak jak to dělala ještě babička, aby nepřišlo nic nazmar. Ořechy třeba taky skladovali…

>> EdCable, 12. 03. 2014 20:24:41

Aha, tak to se omlouvám, to mi nějak uniklo.

>> davidof, 12. 03. 2014 20:40:23

Hele, ja se fakt nechci poustet do nejakeho fantazirovani, protoze tohle fakt nevim, ale prijde mi, ze moc veci do zasob nebrali a jedli proste to, co rostlo, coz na sobe moc plisne asi nemelo. Je to ale ciste ma predstava. Vim akorat, ze nektere indianske kmeny v severni Americe meli do zasoby treba pemikan – kostky z tuku a masa. Ale to byli dost poutnici, takze veci do zasoby musely byt skladne a zaroven vyzivne, orechy by s sebou vlacet nemelo smysl. Pokud ale nejaky kmen zije na jednom miste, tak ma asi smysl davat neco do zasoby. A zase na druhou stranu, tam kde rostou orechy ve vetsim mnozstvi je casto neco k jidlu po cely rok… Asi se to dost lisilo komunita od komunity..

>> davidof, 12. 03. 2014 20:40:23

ked dozreli orechy tak sa pojedli velmi rychlo, jedavalo sa sezonne, ziadne uskladnovanie orechov aby bolo co predavat na rozne sviatky, kedze sviatly neboli

co dozrelo to sa hned zjedlo, ved to nezjedene by bolo ukradnute

to co kupujes v ochodoch su acsto orechy aj z predoslych sezon ale staci aby to vo velkoskladoch bolo niekolko tyzdnov a uz je to rizsirene vo vsetkcyh.

ani prepravne kamiony sa nestrelizuju a teda ak sa tam viezla jedna davka plesivuch orechov nasledujuce roky bude uz nakazene vsetko co sa v tom prevaza

dalej sucasne stromy nie su odolne voci prosterdiu, ziviny v pode chybaju a imunitny system stromov je tak podlomeny ako aj ludsky

tazke aj orechy su napdnute uz pocas rastu a vsetko tie mikrosvinstva su uz pekne rozmnozene pod skrupinou este na strome.

su oblasti kde lieskove orechy rovno zo stromu su uz nejedle.

>> EdCable, 12. 03. 2014 18:04:41

k zaverecnemu bodu by som dodal

ze tak aako pri upalovani masa ( BBQ, pecenie…) vzikaju skodlive latky, tak aj pri upalovani psenice alebo zemiakov vznikaju skodlive latky, priame carcinogeny, chlebova korka,, okraj na kolaci alebo cele zemiakove chipsy a podobne.

pri paleo sa sko pozera na sposob priparvay a co ssa tyka masa tak uz aj popularne TV kucgharske show a sustaze ukazuju ako sa serviruje maso takmer surove a ako sa vari pri teplotach 40–60 C

ale chelby a kolace sa ste; pecu nad 200C a vysledne vypeky obsahuje spalene obiloviny

popletenst Bukovskeho ohladom svaloveho glykogenu, sportu velkosti svalov rastu a ubadania svalov a zriven otazky bezcov ze komu NS pomoze a komu nie, tiez trichu nepodari ftip ze haile by NS dokazal dat 21km za 65 minut, ma priviedli k tomu aby zacal debatu trosku inym smerom, vsetci uz vieme co papta a co nepapat a ako okolo toho a ti co maju vyhovorky ze preco to neskusia uz maju v tych vyhovorkach jasno a atk mozeme pokrocit o kus dalej.

ako a preco NS pomaha ku sportovym vykonom, ktore discipliny su na to vhodne a ktore nie a preco ?

ultra – kazdy akosi automaticky akceptuje ze pre ultra ano a kazdemu je to akosi jasne aj bez vysvetlovania a dokazov. snad jednoduchost logiky ze efktivnost tyujoveho motora rozhoduje o ultra a tiez aj efektivnost hospodaranie s minimum cukrov a ze dlhodoby trenink tomu vsetkemu len prospeje priviedlo aj mnoho ultra sportovcov k uz davnemu prechodu na NS rezim a preto doasihli uspechcy uz davnejsie

to vsak neznamena ze pre ine discipliny to nie je vhodne to len znamena ze ultra na to prisli prvi a ze to aj verejne propagaju.

urcite vytrvalecke discipliny sa zameriavaju na nabalenie co najvaic glykogenu pred startom, kedze mienia bezat co najvaic na cukor a chcu mat ho co najviac.

kriticka situacia s glykogenom nastava okolo 90 minut behu naplno co pre elitnych bezcov ale nie je disciplina

21km daju pod hodinu, nasa domaca subelita za 70 minut, glykogen sa nevyprazdni a otazka je teda akosi bezpredmetna

preto ktori elitni polmaratonci mozu ziskat cez NS a ktori mozu stratit ?

co ziskat a co stratit ?

5–10 km, eluta co bere medajle a utoci na svetaky sa snazi za kazdu cenu vazit 48kg aj s tretrami a zicherhajzskami na cislo (muzi) a 42km zeny.

kedze bezia 12–33 minut tak otazka kolko glykogenu maju a kolko nemaju nijako nepriespieva k schopnosti bezat rychlo ale naopka kazdy glykogen navyse znamena navyse gramy cukru a gramy vody a cez rozne inzulinove triky zrejme aj gramy soli a teda zase vodu

kedze tito bezci beru aj zdraviu skodiace lieky len aby mali vahu co najnoizsiu takzo predpokladat ze budu jest cukor pocas reninkoveho procesu a pred zavodom aby mali navyse svaly nafuknute a plne glykogenu

stredne trate

na 2–9 minut behu naplno netreba ziadne zasoby glykogenu a minimalna vaha je taktiez to co sa ziada, spoecialne svaly na nohach, co najtensie lytka a co najlahsie lytka teda veci co najlepsie sa dosahuju na tukovom treninku teda NS strave.

sprinty – ti nema zasobaren glykogenu ziadny vyznam to je jasne kazdemu a mohutne nafuknute svaly s ktorymi pride atlet z kulturistockej posilovne su nefunkcne atlet potrebuje supr rrychle vysusne svaly bez zbytocneho naplnenie cukrom solou a vodou

ked pozrieme na Maslaka tak ziadne glykogenove svaly nevidno a vybusny trenink v pohode sa da odbehat bez jedenia cukru rovnako Rosolova, Hejnova atd nevyzeraju ako by plnili svaly cukrom pocas treninkoveho procesu., naco aj ?

mat co najvacsiu silu vybusnu silu a silovu vytrvalost pri co najnizsej telesnej vahe je ciel kazdej atletickej discipliny pri ktorej sa neodhdazuje kus zeleza (kde stale plati zakon akcie reakcie – hmotnost tela voci hmotnosti naradia.

>> rudo, 13. 03. 2014 03:39:44 … sprinty … mohutne nafuknute svaly … su nefunkcne …

Což takto to poradit níže?

>> jm1, 13. 03. 2014 06:23:12

to je Maslak ?

>> rudo, 13. 03. 2014 07:24:58

Zkus google …

Primitivni seznam citaci jsem tedy na prani doplnil na konec clanku jako odkaz.

>> jm1, 13. 03. 2014 07:29:48

zbytocne sa rozptylujeme nezmyslami

bolt je prorodzene svlanaty chlap, ktory keby trenoval ako kulturista, tak ma 150kg a je uz 6 nasobny Mr Olympia

ale aj tieto nenafuktnute neglykenove svaly su mu uz moc tazke aby stacil Maslakovi na 400m

sustredme sa na podstatu a nie na to preco si Bolt vybral atletiku a nie bodybuilding