já byl taky tento týden v CASRI na laktátu, ale na kole (stále jsem z 90% cyklista) a probíhalo to prakticky stejně. až na ty přestávky, na kole se šlape stále a každé čtyři minuty se přidá zátěž. Myslím, že se to vyplatí, ikdyž se prahy mohou mírně měnit, tak alespoň orientačně by člověk věděl, jak má jezdit. Při jízdě se stejně nedá udržet stále stejný tep. Hlavně teď v najížděcím období je potřeba znát AP, aby se nejezdilo moc intenzivně. Ale to už patří do jiného tématu…

[quote=Mirek Kostlivý]A z těchto údajů člověk vyčte vlastně to nejdůležitější (samozřejmě ty data platí v den měření, pro trénink jsou tam odchylky vzhledem ke stavu, jak je na tom běžec v ten daný den) :

1. aerobní práh (u mě 161 tepů – 2 mmol/l, to je 89% TFmax)
2. anaerobní práh (u mě 170 tepů – 4 mmol/l, to je 94% TFmax)

Vše doplňuje barevná tabulka s tréninkovým doporučením, v jakém rozsahu tepového pásma má člověk běhat při kompenzaci-regeneraci, základní vytrvalosti (rozděleno na nízkou a střední intenzitu) a speciální vytrvalosti (vysoká a maximální intenzita).[/quote] Omlovám se, trochu se budu opakovat, ale nedá mi to:

Určování hodnoty aerobního a anaerobního prahu z pevně stanovených hodnot koncentrace laktátu (většinou 2 mmol/l a 4 mmol/l) považuji za stejný odhad jako určení maximální tepové frekvence ze vzorce 220-věk.

• klidová koncentrace laktátu je u různých lidí různá a u někoho může dosahovat i 2 mmol/l (tedy nad AEP ?
• naopak u mnoho sportovců je ANP pod úrovní koncentrace LA 4mmol/l

ANP – přesněji definován jako Maximální Laktátový Setrvalý Stav (MLSS) je intenzita zatížení při které se v těle ještě nehromadí laktát. Koncentrace LA při tomto zatížení dosáhne určité konstantní hodnoty (většinou to nejsou přesně 4 mmol/l) a nezvyšuje se ani při dlouhé době zatížení touto intenzitou. Pokud ovšem tuto intenzitu jen o trošku překročíme, koncentrace LA okamžitě začne stoupat. MLSS se dá určit, ovšem ne ze stupňovaného zátěžového testu!!!

AEP – jeho definice je sporná, někde se uvádí první viditelný zlom laktátové křivky při zátěžovém testu. Ovšem u laktátové křivky často žádný první viditelný zlom není 

Jsem přesvědčen, že ANP se dá MNOHEM přesněji (a levněji) určit ze závodní výkonnosti. Tempo na ANP je tempo hodinového závodu (12–21km, podle úrovně běžce) a TF ANP je průměrná TF při tomto závodě.

Mirek Kostlivý: Jsi si jistý, že na TF170 uběhneš závod na 15 km?
Jsi si jistý, že na TF161 uběhneš maraton?
Dost se mi nezdají ty procenta TFmax ANP na 94% a AEP na 89%!!!!! Podle mého názoru je tvoje
TFmax o dost vyšší, nebo jsou ty prahy jinak 

Rád bych se mýlil, a pokud mě někdo přesvědčí o opaku s radostí se CASRI omluvím, ale momentálně nemohu jinak než konstatovat: Naměřili ti nesmysly.

[quote=michalu]Mi­rek Kostlivý: Jsi si jistý, že na TF170 uběhneš závod na 15 km?
Jsi si jistý, že na TF161 uběhneš maraton?
Dost se mi nezdají ty procenta TFmax ANP na 94% a AEP na 89%!!!!! Podle mého názoru je tvoje
TFmax o dost vyšší, nebo jsou ty prahy jinak 

Rád bych se mýlil, a pokud mě někdo přesvědčí o opaku s radostí se CASRI omluvím, ale momentálně nemohu jinak než konstatovat: Naměřili ti nesmysly.[/quote] Ale to víš, že to beru jenom orientačně, svoje ANP odhaduji spíše na těch 89% TFmax. Možná došlo k nějakému „šumu“ (že by při samotném vyhodnocení programem PC?), protože vím, že ANP mi před třemi lety naměřili na 159 tepech. Že bych uběhnul při TF170 (dle grafu 3:57/km) zhruba 15km za hodinu, moc nevěřím. Ale na těch průměrných 161 tepech jsem dneska běžel (spíše v kopcích, než po rovině mezi Vltavou a Kunraticemi) s Mountem tréninkový půlmarathon (v tempu 4:42/km), takže tomu věřím spíše, že to při dobré konstelaci (nízké okolní teplotě) vydržím celý marathon. I když tempu 4:23/km (to jsou ty 2mmol/l) v průběhu celého marathonu moc nevěřím, ale zázraky se občas dějí, ne :)? Ten výsledek taky může být zkreslen při běhu na pásu tím, že je přeci jenom snažší (dokonalá rovina, žádný protivítr), než venku v přírodě. Taky se mi běželo moc dobře, výsledek proto nepřeceňuji.

Mirku, suhlasim s michalu, ze ani mnesa tie hodnoty nezdaju. Inak maraton sa da bezat aj na 2,5mmol/L, takze arbitrarna hodnota 2mmol/L je nevypovedajuca o nicom. ANP na 94% TF max je prilis vysoko. Aj u spickovych maratoncov to nebyva viac ako 90%, vacsinou vsak okolo 88–89% TF max. Tiez sa priklanam k pretekovych vysledkom na hodinovku, polmaraton a maraton, ako najlepsie ukazovatele. Diky vsak za popis, bolo to zaujimave citanie.

2 Mato : A jak je to s posunem zmiňovaných hodnot s přibývajícím ( nad 40 ) věkem ? Klesají s TFmax i hodnoty ostatní ( VO2max, ANP, AEP, rychlost na smluvené hranici produkce laktátu, … ). Dík za každý komentář.

Medzi poklesom TF max a ostatnymi hodnotami nie je korelacia, aspon nie taka, aka by sa Ti zdala. VO2 max sa znizuje vekom najma kvoli nedostatocnej stimulacii, narastom hmotnosti a % telesneho tuku, znizenim kapilarizacie a zmensenim vykonnosti srdca (kt. moze suvisiet aj so znizenim TF max, ale nemusi). Posuny v ANp, AEP (alebo uz akokolvek to nazveme) je sposobene znizenim celkovej vykonnosti organizmu a najma nedostatocnou trenovanostou. Poucka 220– vek neplati pri aktivnych a dobre trenovanych sportovcoch. Ak vo veku 24 r. ma sportovec max, TF napr. 198, je nepravdepodobne, ze by mal v 37 rokoch pri stalom sportovani (intenzivnom) menej ako 195. Po 40ke to plati obdobne. Limitujucim faktorom tu je v prvom rade pohybovy aparat, ak ten je v poriadku a trening prebieha na podobnej urovni, tak ostatne hodnoty budu klesat len velmi pozvolne. Dalej je to metabolizmus (narast hmotnosti kvoli spomalenej latkovej vymene a horsom spalovani) a ubytok aktivnej svalovej hmoty, strata pruznosti vlakien (suvisi to aj s ubytkom testosteronu)… Nechcem tu vsak desit nikoho starnutim. Obecne plati- ak sa sportovec nevzda trenovania a sutazenia, tak starne omnoho pomalsie, ako jeho rovestnici-nesportovci.

2 Mato: Dík za „naději“ do dalších let .

[quote=michalu]MLSS se dá určit, ovšem ne ze stupňovaného zátěžového testu!!![/quote] Tak tuhle větu dost nechápu. Jsou 2 nejčastější metody: stupňovaný a rampový. Proč ANP (resp. zlom TF potažmo LA) nedá určit ze stupňovaného testu? Možná je problém v tom, že jsme nenašli společnou terminologii. Stupňovaný u mě, potažmo ve sportovní fyziologii, znamená na ose x je čas a na ose y zátěž/rychlost, která se po konstatních časových úsecích konstatně zvyšuje. U rampy je to naprostá lineární závoslost v každém okamžiku.

forest: Když se provádí měření LA v závislosti na rychlosti běhu během zátěžového testu, tak se měří většinou jen 4–5 hodnot, které se proloží přímkami a na průsečíku těchto přímek se stanovuje ANP (tzv. zlom).

Problém je v tom, že kdybys měřil LA v závislosti na rychlosti běhu dostatečně často, tak ti jako výsledná křivka vyjde něco jako exponenciála. Ta nemá žádný ostrý zlom, kde by se dal přesně stanovit ANP. Je pravda, že ANP se nachází někde v oblasti největšího ohybu této křivky, proto někdy metoda určení ANP ze „zlomu“ může fungovat. Protože to ale nefunguje vždy, zavedla se nová metodika, podle které se ANP určuje jednoduše při koncentraci LA 4 mmol/l (někdo jej určuje při koncentraci LA 3 mmol/l) – prostě proto že je to jednodušší, a nějaká data z toho vyjdou vždy, i když se zlom nepodaří rozumně nalézt. Ovšem tato metoda je naprostý odhad, použitelná snad pouze pro posuzování výkonnosti při pravidelném (1× za 6 týdnů) testování. Ale to že na závodech běháš rychleji, tj. tvoje výkonnost je lepší poznáš i bez testování :).

Abys určil ANP, musíš měřit koncentraci LA v závislosti na čase, při konstantní rychlosti.

1. běžíš první úsek (cca 20min) Pokud jsi pod ANP, LA dosáhne určité koncentrace, a dále se nezvyšuje. 2. běžíš druhý úsek, o trochu rychleji Pokud jsi pod ANP, LA dosáhne určité koncentrace, větší než minule, a dále se nezvyšuje. 3. opakuješ 4. opakuješ 5. Pokud jsi nad ANP, LA lineárně stoupá po celou dobu úseku (a už máš problémy těch 20 minut uběhnout) 6. Pokud jsi ještě výše nad ANP, LA stoupá během úseku ještě rychleji a těch 20 minut asi už ani nevydržíš.

Graficky je to hezky na prvním obrázku na této stránce: http://www.lactate.com/threshold.html (Mají tam ANP zrovna na těch 4 mmol/l, ale jak jsem již psal, je to individuální)

Jinak nejlepší popis ANP co jsem kdy slyšel:

Představ si kýbl s dírou, do kterýho teče voda. Množství vody, které do kýblu přiléváš je intenzita zatížení. Pokud vodu přiléváš pomaleji než stačí odtékat, jsi pod ANP. Rovnovážný stav je právě ten ANP. Pokud vodu přiléváš tak rychle, že se kýbl začne plnit, jsi nad ANP. Pokud kýbl přeteče, musíš zpomalit nebo úplně zastavit.

Tréninkem můžeš upravit jak velikost díry na dně (trénink do úrovně ANP) Tak velikost kýblu (trénink nad úrovní ANP)

Samozřejmě je to velmi s nadsázkou, ale pro pochopení principu je to podle mě výborný příklad.

V tom priklade vidim vadu v paralele na velkost kyblu. treningom nad ANp ale iba DO VO2max mozes „zvacsit“ objem kyblu, avsak pre vykonnost na tratiach nad 5km bude aj tak rozhodujuca velkost tej diery :)

Nedalo mi to a 7.3.2007 jsem taky absolvoval spiroergometrické vyšetření na běhátku. Nezvolil jsem si však tolik oblíbené CASRI, ale FTVS UK v Praze.

Výsledky jsou následujicí: výška: 173,6 cm váha: 61,2 kg % tuku: 8,3 ECM/BCM: 0,71

ANP: 155 tep/min. – 3:43 min./km AEP: 137 tep/min. – rychlost nevím ANZ: 165 tep/min. VO2MAX: 63 ml.kg Max. tep: 173

Musím říct, že k výsledkům vyšetření jsem dost skeptický. Nejen, že mi nevysvětlili, co znamená to záhadné ANZ, ale nezdají se mi ani ostatní hodnoty. Při 155 tep/min. jsem schopen zaběhnout celý maraton, ale ne rychlosti 3:43 min./km, ale kolem 4:00 min./km. Rychlosti 3:43 min./km jsem schopen běžet cca 1:00 hod. To by odpovídalo ANP. Jenže při závodě na takovou vzdálenost mám průměrný tep 165/min. a ne 155. Maximální tep 173 mě taky pobavil, protože loni v dubnu na půlmaratonu v Praze jsem měl posledních 10 km průměrný tep 175/min. a maximálku 180/min…

Na druhou stranu, při jiných závodech cítím, že při tepu nad 155/min. už pomalu začínám funět a stehna začínají bolet. Obecně mám zkušenost, že čím kratší závody (paradoxně), tím dosahuji nižších průměrných tepů a čím je závod delší (půlmaraton, maraton), tak běžím nad svůj maximální tep, který dosáhnu při krátkém závodě. Např. závod Liběř – Radlík, čas 9 min., prům. tep 162/max. 169
závod PIM Maraton, čas 2:55 hod., prům. tep. 168/max. 179

Ví někdo, čím to může být?

[quote=VlastaK]Ví někdo, čím to může být?[/quote] Já sice Vlasto nevím, čím to může být, ale jistě vím to, že na to spiroergometrické vyšetření ani zadarmo (jako jsem 2× byl) nepůjdu. S největší pravděpodobností jsi neběžel na svoji TFmax, takže tu nesmyslnou hodnotu TFmax 173 oni (stejně jako u mě tenkrát) vypočítali. Takže pro příště doporučuji jít pouze na změření laktátu, což je postačující. Já aspoň vím, že teoreticky jsem schopen běžet marathon při 13km/hod. a průměrném laktátu 2mmol/l.

[quote=VlastaK]Ví někdo, čím to může být?[/quote] Šel jsi na ten test dotatečně odpočinutý? Při velkém objemovém tréninku je normální, že TFmax klesá, jedním z důvodů může být nedostatečné doplňování glykogenových zásob ve svalech. http://home.hia.no/…hrtfacts.htm Tady se můžeš dočíst, že TFmax podle nějakých (bohužel neuvedených) studií klesá v průměru o 7 tepů. (Takže u tebe to klidně může být i víc) Já mám sám se sebou podobnou zkušenost, navíc jsem zjistil že pokles TFmax neznamená nutně pokles výkonnosti.

Vyšší TF během závodu potom může být způsobena vyladěním = doplnění glykogenových zásob. Pokud jsi ty kratší zásoby šel s menším vyladěním než maraton (předpokládám) tak to může být stejný důvod. Běháš ty kratší závody na nižší TF s výkonností odpovídající tvému maratonu? TJ. půlmaraton v tempu kolem 3:50, desítku 3:40, pětku 3:30?

Pokud ano, a nehraje ti v tom pouze tepovka, doporučuji řídit trénink spíše podle tempa a pocitů a smířit se s tím, že jsi jeden z těch kdo se prostě podle sporttesteru pořád řídit nemůže.

Je pravda, že před vyšetřením jsem byl pět dní na Šumavě. Běhal jsem jednou denně následovně: 12 km, 15 km, 21 km, 23 km a 27 km. Ale vše jsem absolvoval s přítelkyní, takže pro mě v pohodovém tempu. Po Šumavě jsem měl dva dny absolutního klidu (tedy pokud nepočítám práci, ve které ale stejně většinou sedím). Až třetí den jsem šel na ten test. Tu maximální tepovku nikdo nepočítal, napsali prostě takovou, na kterou jsem se dostal.

Spíš než nízká maximální tepovka mě zarazila hodnota anaerobního prahu na 155 tepech při rychlosti 3:43 min./km. Přitom jsem 7.1.07 běžel deset km v Chomutově za 34:32 min., což je nějakých 3:27 min./km a dnes jsem běžel v Kobeřicích dvacet km za 1:12:19 hod., což je tempo 3:37 min./km.

Při závodech se tak dostávám výrazně nad svůj anaerobní práh, a hlavně to se mi zdá divné. Na druhou stranu, v tréninku se k takovým časům nedokážu přiblížit.

Jinak z výše uvedeného je vidět, že časy jsou na kratších tratích adekvátní rychlosti v maratonu. Maraton – 3:56 min./km, dvacet km – 3:37 min./km, 10 km – 3:27 min./km. Tak co s tím? 

Pokud máš k dispozici taková krásná čísla z AKTUÁLNÍCH závodů, pak je to velmi jednoduché.

Těch 3:37 je s největší pravděpodobností tvoje rychlost na anaerobním prahu. Určitě jsi schopný při tréninku běžet 5km (což je cca 20min) tímto tempem. Běž na dráhu nebo si naměř kilometry někde na rovině na silnici, rozklusej se aspoň 15 minut a potom zaběhni 5km tempem 3:37 co nejrovnoměrněji. Na sporttestru sleduj tepovku, ta by se měla pohybovat někde kolem TF ANP. Toto můžeš opakovat každý týden a sledovat co se děje (TF a pocity). Takto si nejlíp uděláš představu co je to ANP. Navíc časem pravděpodobně poznáš, jak může být trénink podle TF zavádějící – minimálně při intenzitách na a nad ANP .

Mnohem lepší je trénovat podle tempa: pro příklad se můžeš podívat k cyklistům – ti teď hromadně zahazují sporttestery (trochu přeháním) a nakupují měřiče výkonu. Proč by to dělali, kdyby jim stačil sporttester?

Ještě k tomu přiblížení se k závodním časům při tréninku: V tréninku naprosto stačí když běžíš danou intenzitou 1/4 – 1/3 doby kterou doopravdy vydržíš (při závodě). Pokud v tréninku vydržíš tu 1/3, tak můžeš být klidný – máš na to, abys v závodě vydržel 3×tolik.

Tzn. Na ANP sice vydržíš v závodě 1 hodinu, ale v tréninku stačí běžet 20 minut.
Na Vo2max vydržíš 15 minut, ale v tréninku stačí běhat úseky do 5minut.

U úseků (na rozvoj VO2max) je problém s řízením intenzity podle TF ještě výraznější než u ANP.

V tvém případě, podle tvých závodních výsledků je rychlost na VO2max cca 3:17. Optimální trénink na rozvoj VO2max by mohl vypadat třeba takto: 5×1200 tempem 3:17/km, meziklus 4min (příp. 5×1000 tempem 3:17/km, meziklus 3 minuty)

Po cca 2 minutách běhu tímto tempem bys měl dosáhnout maximální spotřeby kyslíku a také maximální TF. Podle toho co jsi tu psal se vsadím že maximální TF nedosáhneš…

co s tím? Pokud bys trénoval podle TF a snažil dosáhnout i třeba jen 95% TF max, tak přepálíš hned první kilometr, a pokud ty další vůbec doběhneš, tak rozhodně ne původně plánovanou rychlostí – trénink potom rozhodně nebude optimální. A i kdybys to náhodou všechno odběhal rychleji než těch 3:17, bylo by to zbytečné zatěžování organismu – tvoje rychlost by byla sice vyšší než rychlost na VO2max, ale VO2max by byla stejná-maximální. To znamená že aerobní systém bys trénoval stejně, ale za cenu mnohem většího zatížení ⇒ prodloužená regenerace. Lepší bude opět nespoléhat se na sporttester a řídit se podle tempa 

to michalu: Děkuji Ti za cenné rady, určitě je využiji.

S tím VO2max máš naprostou pravdu. I kdybych běžel trénink např. 5×1000 m tempem 3:12 min./km, tak po dvou minutách běhu tímto tempem max. TF nedosáhnu. Jediné, čeho tak dosáhnu je to, že mě pořádně bolí nohy, štípe v krku a mám problémy těch pět úseku vůbec zaběhnout.

To mělo za následek to, že až dosud jsem vlastně nikdy žádné úseky nijak systematicky netrénoval. Vždycky tak jednou za dva měsíce jsem zkusil jeden den v týdnu trénovat úseky, další týden jsem se do toho silou vůle přinutil znovu, ale pak už jsem se na to vykašlal.

Demotivovalo mě totiž, když v různých tréninkových plánech čtu, že bych měl běžet téměř na max. TF a já jsem od ní deset tepů nebo i více daleko. Přitom pocitově jsem byl už fyzicky téměř na dně a rychlost, kterou bych měl úseky běhat, jsem výrazně překračoval. Určitě, kdybych se snažil, vůli si myslím na to mám, bych se i v tom tréninku nakonec zmáčkl tak, že bych té max. TF dosáhl. Ale kdybych to dělal týden, co týden, myslím si, že mé výkony na závodech by byly poloviční. Takhle jsem věděl, že i když netrénuji žádné úseky, v závodech to, na co mám, dokážu prodat.

Ale to, co jsi tady napsal, vypadá velice rozumně. A když to čtu, tak vím, že takový trénink jsem schopný v pohodě zvládnout a nebudu z toho psychicky odrovnaný. Proto ještě jednou velké DÍKY.

Sporttester by som skutocne pouzival iba na trening tempovych usekov/suvislych tempovych behov (v dlzke 20–35min, podla rychlosti behu) a na suvisle aerobne behy. A aj to iba z dovodu, aby si neprepalil tempo. Ako pises, tak to nie je Tvoj problem, preto radsej nechaj sporttester doma. Este Ta chcem upozornit, ze zavod na 10km sa MA behat NAD anaerobnym prahom. Trosku ma zaraza 10s rozdiel v priemere na km medzi pretekom na 20km a 10km, ale to pripisujem mozno mensiemu objemu nabehanemu v treningoch. Povedal by som, ze oprimalny rozdiel je 6–8s na km. Tvoj ANP prah bude niekde na urovni 3:33–3:35/km. Zjednodusene vyjadrene je to tempo, kt. by si mal udrzat na hodinovom zavode (po dobu 1 hodiny) a Tvoj cas na 20km, je o 12min dlhsi nez 1 hodina. Takze rychlost na ANP by mala byt medzi 3:33 az 3:35/km. Odpurucam Ti behat v treningu 6–8km usek, nie 5km- to je moc kratke na uspesnu stimulaciu a posun ANP prahu. Dalsou variantou su kratsie opakovane useky v spomenutych tempach s kratkou pauzou: napr. 3×3km s 1 az 3min pauzou (nemusi byt medziklus, aby si znizil tep co najrychlejsie), alebo 2×5km s 3az 5min pauzou, 5×2km s 2min pauzou, 10×1km s 50s-1min pauzou…atd. Tie VO2 max useky (5×1200m, ci 5×1000m) by som spociatku nechodil pod 3:20/km. Zacni asi na tej urovni a pri tretom takomto treningu sa mozes posunut 1–2s. Pauzu medzi usekmi mozes spociatku vyplnat chodzou (presun z ciela na start 200ky, ak si na drahe), medziklus nie je nevyhnutny. Npretahuj pauzu na viac ako 80–90% trvania doby rychleho useku, je to potom kontraproduktivne. AK Ti nestacia cca 2min pri 1km dlhych usekoch na regeneraciu, behas to prilis rychlo.

mato: s tím 3:33–35 souhlasím, původně jsem to nechtěl komplikovat (2s sem 2s tam, navíc u ANP platí
pravidlo radši o trochu pomaleji, než rychleji)

s těmi 8km na ANP už mám trochu problém. To už je 30 minut, netvrdím že to není jako trénink dobré
ale je třeba běžet o cca 5s na kilometr pomaleji než je rychlost na ANP. (podle mě je to individuální,
záleží jak komu co vyhovuje, někomu 20min rychleji, někomu 30min o trochu pomaleji, někdo to střídá
:))

2min na regeneraci u úseků VO2max trvajících 3:20 je podle mě málo. (není to ani 60% doby zatížení)
Podle mě je optimálních těch 90%

10s zpomalení na dvojnásobné vzdálenosti je u hobíků podle mě běžnější, těch 6–8s dosahují špičkoví
běžci. Že by to něco vypovídalo o možném potenciálu, jak ještě se ten který běžec může zlepšovat? Kdo
už je na těch 6 sekundách tak už se moc nezlepší, kdo je na 10s tak ho čekají světlé zítřky? (To je
jenom moje spekulace :))

VlastaK: Ještě poznámka – jak posuzovat zlepšení? Pokud budeš běhat pravidelně 1×týdně ten stejný trénink,
stejnou rychlostí!!!, měl by se ti pocitově běhat líp a líp (tělo se adaptuje na zátěž) a měl bys mít i
nižší TF (u tréninku ANP). Po 4–6 týdnech se tělo pomalu přestane adaptovat a je potřeba změnit
trénink (buď můžeš 2–3s zrychlit, nebo prodloužit trasu v případě ANP) Pokud se pocitově týden od
týdne nezlepšuješ (nebo se aspoň necítíš stejně), trénuješ moc rychle!

Pri VO2 max usekoch som uviedol pauzu 2min (± 20s nezavazi) prave kvoli tomu, ze clovek sa potom podvedome trosku brzdi a neprepali to. Problem vacsiny bezcov je, ze vysoko nadhodnocuju svoje schopnosti prave pri behani usekov. Nejde totiz o to, ci niekto dokaze zabehnut 5×1km za 3:08, ked jeho najlepsi vykon na 5km nie je ani pod 16min (dosadte si tu akekolvek cisla pre lepsie pochopenie), ale o to, ze mas pripravit telo k vykonu na preteku, ktory sa bezi suvisle bez prestavky. Takze az dosiahnes pri usekoch kyzenu rychlost cieloveho casu, treba zacat skracovat pauzu. Trening je o adaptacii a o simulacii na pretekove podmienky a v tych ziadne pauzy na vydychanie neexistuju. Je to moj nazor a verim, ze vela ludi mu moze oponovat, ale zvysovanie rychlosti na ukor predlzenych pauz je podla mna chybou pre bezcov-vytrvalcov (od 5km vyssie). Preto som aj Vlastovi uviedol, aby zacal na 3:20/km tie useky a nechal si radsej kratsiu pauzu. Bude tym lepsie stimulovat max. aerobny vykon a nepozenie telo do anaerobnych cisiel.

VlastaK: Mozna ta rychlost na ANP na behatku nesedi, protoze tam bylo stoupani. U meho vysetreni nesedela rychlost (respektive ji ani presne neuvadeli, prave kvuli tomu stoupani), ale tepy jakztakz sedely. Jenze ja mam problem, ze pri treninku strasne rychle vytepu vysoke hodnoty, proste nic takoveho, ze na 160 tepech bych mel pocit, ze si davam a pritom maximalku bych mel 180. Na rozdil od tebe jsem treninkovy typ, na treninku mistr sveta, na zavodech uplny traged.

Jinak, kdyz uz sem pisu, tak jeste otazku na Mata, na konci dlouhych behu vetsinou stupnujeme, jenze ted, co nam michalu (dekuji) konecne nameril kilometry na cyklostezce, jsem zjistil, ze to, co jsem si rikal, ze na konci mohlo byvavat maratonske tempo se spise blizilo k pulmaratonskemu (vsechno to jsou plany na letosni jaro: maratonske tempo cca 3:45, pulmaratonske cca 3:30). V cem si myslis, ze mi to uskodi (pomuze) ve vztahu k pulmaratonu (maratonu) – maraton jsem jeste nebezel (no teda bezel, ale to radeji nepocitam, a uz si to moc nepamatuju), takze fakt vubec netusim, co mam od toho cekat. Nebo mam prehodnotit sve casove plany? (Tech 3:30 mi uz pripada docela v pohode, kdyz jsme to ve ctvrtek sli 5×2km zhruba po 3:28, 1 a pul minuty pauza, tak jsem se po treninku citil osizen, ze jsem se jako rozbehal a najednou misto treninku uz konec ) Ale zase, kdyz jsem si zkusil jediny rychly zavod pred tydnem (rovina v Modricich), tak to dopadlo naprosto katastrofalne, sel jsem to sice unaveny z plnyho, ale 33:10 na 9,7km me teda hodne rychle posadilo na zem.

Neviem preco robis taky velky rozdiel medzi maratonskym tempom a 1/2M tempom. 15s/km je podla mna adekvatne skor pre pomalsich bezcov (pardon) nad 3h. Kedze behas slusne objemy, tak by mal byt rozdiel v tempe 6–10s/km, podla toho aky si typ bezca. Zaver dlhych behov by som neprehanal, lebo sa potom snazis zabit jednou ranou viacero much. Co je cielom dlheho behu? Kapilarizacia svalov, zlepsenie vytrvalosti a co najrychlejsia regeneracia po nom. AK koncis dlhy beh 3:30/km (neviem kolko km, takze odhadujem), tak si zbytocne predlzujes regeneraciu po nom. Skus ist tak do 3:40/km raz za 2 tyzdne pri dlhom behu, ale pretiahni to na poslednych 6–10km. Tu plati pravidlo extensie, nie zvysenia intenzity… BTW, nechcem Ti brat iluzie, ale 5×2km v tempe polmaratonu je lahky trening. Skus 2×5km a uvidis ci si pripraveny. V konecnej faze by si mal behat 8km tempac relativne vo velkej pohode v tempe 1/2M. Skoda, ze si trochu na tu „10ku“ nevyladil. Bolo by to dobrym indikatorom toho, ci skutocne na cca 1:13 na polku mas, alebo mas len velke oci. AK nevies 10ku pod 33:30, tak na to mozes asi zabudnut…

Mato: Takze myslis, ze mam tempo maratonu nasadit o deset sekund pomaleji nez u pulmaratonu, co pujdu za tri tydny naplno? Ja opravdu netusim, co mam od toho maratonu cekat, vsichni jen strasi, jak cloveku nekde po tricitce uplne dojde, tak se toho proste bojim. A par expertu, co maji pulmaraton kolem 73 a maraton za 2:45, znam. K tem dlouhym behum – no mozna opravdu pri tom treninku chci zabit dve mouchy jednou ranou, ale bohuzel to vyplyva taky z toho, ze muj sparing je rychlejsi nez ja. Proste jakmile zacneme stupnovat, tak se to zvrhne. Bud se snazim utect, to je ten lepsi pripad, nebo se Tom rozhodne, ze teda taky bude trosku trenovat, a pak uz se jen zuby-nehty drzim. No, pokud to jenom zpomali regeneraci, tak to prekousnu, snad mam z te kilometraze dostatecnou silu, abych to rozdejchal. Mimochodem, po tech 3:30 to bylo 6 kilaku, celkem ten beh byl 35km. Jinak po tech 3:30 jsem uz nedavno chodival i 3×4km (2 min pauza) i osmicku, ale na konci jsem nebyl v pohode, ted uz by to mozna bylo jine. Jsem uvazoval, jestli jeste jednou nezkusit tu desitku, ale riziko, ze me to psychicky rozhodi, je prilis velke, takze sice do Mikulcic pojedu, ale dam si ji jen tempove tak za tech 35 minut.

Vsem ostatnim: Sorry, ze pokracuju v offtopicu, mozna bych mohl zalozit vlakno dlouhy beh.

Tuta, zaloz si nove vlakno, mam k Tvojmu prispevku niekolko zasadnych poznamok, ale je to mimo temy. Neda mi to, ale musim nacriet este na tomto mieste: ten, kto da polku za 1:13 a maraton za 2:45 nie je expert, ale zle trenovany bezec (na maraton). Uspokojivy cas by mal byt pri jeho vykonnosti niekde okolo 2:37 az 2:35.

z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že vyšetření ze stupňovaného testu na pásu v laboratoři je spíše na nic, dokonce může vposledku nezkušenému běžci ublížit. posuďte sami: běhal jsem necelý rok, chystal se náhle (během dvou měsíců) na maraton, absolutně nevěděl jakým tempem běžet. i zašel do casri, kde mi jistě dobře poradí. zde jsou výsledky: AEP: TF: 179 RYCHLOST: 15,4 km/hod, tedy 3:54/km ANP TF: 191 RYCHLOST: 16,7 km/hod, tedy 3:35/km

PODLE CASRI TESTU BYCH TEDY BÝVAL MUSEL DÁT MARATON – I KDYBYCH HO BĚŽEL JEN NA ÚROVNI AEP – NEJHŮŘE ZA 2:45!!!! samozřejmě že sem na to ABSOLUTNĚ neměl, bohužel jsem si tehdy neudělal ani tenhle výpočet, ale rozběh závod s vědomím, že v pohodě můžu mít celou dobu tepovku kolem 170… (což zhruba 85–90% maxima). sice jsem nerupnul, ale pomaličku zpomaloval. od tý doby roky přemejšlim kde sem v závodě udělal chybu. teprve při listování tímhle starým vláknem sem pochopil jak málo věrohodná čísla mi příjemné tety a příjemní hoši dali – a to jsem šel závod intuitivně mnohem opatrněji než než mi za osum stovek poradili profesionálové

[quote=VlastaK]Spíš než nízká maximální tepovka mě zarazila hodnota anaerobního prahu na 155 tepech při rychlosti 3:43 min./km. Přitom jsem 7.1.07 běžel deset km v Chomutově za 34:32 min., což je nějakých 3:27 min./km a dnes jsem běžel v Kobeřicích dvacet km za 1:12:19 hod., což je tempo 3:37 min./km.

Při závodech se tak dostávám výrazně nad svůj anaerobní práh, a hlavně to se mi zdá divné. Na druhou stranu, v tréninku se k takovým časům nedokážu přiblížit.[/quote] Jen se chci zeptat, jaký je problém s tím, že při desítce jsi značně nad ANP? Já mám jak podle spiroergometrie, tak podle laktátových testů ANP někde v rozmezí 163–172 tepů, což je u mě tempo 1km za 3:40 min., když však běžím na ANP delší úsek, tak se také tempo mírně zvolňuje, takže při trojce už to je tempo tak 3:45–3:50min/km. To je v pohodě, ale přeci nepoběžím desítku v tomto pomalém tempu ne? Desítka je ještě relativně svížná trať…na ANPéčku bych běžel minimálně půlmaraton. Desítku bych nyní běžel asi tak po 3:10 na km. Tak nevím…zda-li je to špatně. Ale myslím, že kdybych běžel desítku na ANP, tak se značně flákám. A jelikož jsi říkal, že Ti naměřili TFmax173 a vytočil jsi i 180, tak jsi se asi dostatečně nehecl při tom testu (nebo se dokážeš samozřejmě v závodě hecnout víc) a oni počítali ANP z maximální tepovky…v tom případě by jsi měl mít ANP nejspíš úměrně výš podobně jako TFmax…

Dooma :a oni počítali ANP z maximální tepovky. Vždy jsem měl dojem,že se ANP při vyšetřeních vyhodnocuje pomocí odběru krve a měření laktátu při různé TF.Hodnoty laktátu a TF se vynášejí do grafu.Nárůst laktátu vzhledem k TF je do určité míry lineární a právě bod zalomení laktátové křivky je ANP.Velmi zjednodušeně.

Jo to jo…možná jsem to blbě podal…při jeho vyšetření asi laktát neměřili..aspoň o tom nepsal a mě taky na spiroergometrii laktát neměří (jen po doběhu). Počítá se to z grafu, ale pokud se nedostane na svoje maximum, tak je graf značně posunut (zkreslen) a z toho vychází i zkreslení výpočtu. Osobně bych ani moc výpočtu ANP podle TF nevěřil, pro kvalitnější zjištění ANP je podle mě výhodnější laktátový stupňovaný test.

Dooma, ked si precitas moje starsie prispevky v tomto vlakne, tak zbadas, ze toto uz som popisal dost podrobne (o ANP a tempe preteku na 10km). 10ka sa beha na 90–95% TF max v PRIEMERE. Samozrtejme ze v poslednych 6–8min. sa dostanes velmi blizko TF max, a na zaver urcite. ED- neexistuje ziaden bezec, co by odbehol maraton na ANP. Ak si velmi dobre trenovany a mas vela, vela kilometrov objemu v nohach, mozno, mozno si mozes trufnut na AEP tempo urcene v labaku. Musel by si vsak mat za sebou trening velmi blizky v objeme a v intenzite (primeranej Tvojej vykonnosti) tomu, aky absolvuju profici. Pripocitaj k tomu este krivku skusenosti a roky behania, lebo vysledok na maratone nie je umerny iba treningu absolvovanemu v poslednych 3 mesiacoch, ci roku, ale vsetkemu co si kedy absolvoval. Behanie na dlhe trate JE skutocnym behom na dlhe trate.

[quote=milan]Dooma :a oni počítali ANP z maximální tepovky. Vždy jsem měl dojem,že se ANP při vyšetřeních vyhodnocuje pomocí odběru krve a měření laktátu při různé TF.Hodnoty laktátu a TF se vynášejí do grafu.Nárůst laktátu vzhledem k TF je do určité míry lineární a právě bod zalomení laktátové křivky je ANP.Velmi zjednodušeně.[/qu­ote] Prahy (spiroergometrie ) se vyhodnocují nepřímo na základě poměru výkon/spotřeba kyslíku. Laktát udělají na přání ( např. při určité zátěži – W, km/h,TF ).

[quote=NNN][qu­ote=milan]Doo­ma :a oni počítali ANP z maximální tepovky. Vždy jsem měl dojem,že se ANP při vyšetřeních vyhodnocuje pomocí odběru krve a měření laktátu při různé TF.Hodnoty laktátu a TF se vynášejí do grafu.Nárůst laktátu vzhledem k TF je do určité míry lineární a právě bod zalomení laktátové křivky je ANP.Velmi zjednodušeně.[/qu­ote] Prahy se vyhodnocují nepřímo na základě poměru výkon/spotřeba kyslíku. Laktát udělají na přání ( např. při určité zátěži – W, km/h ).[/quote] Díky,na sportovce jsem byl naposled před 9 léty a laktátovou křivku mě dělali.