Od dětství jsem vnímal triatlon jako součást života. Prožil jsem si jako dítě s tátou bezpočet Ironmanů, včetně sedmi účastní v Koně v řadě. Od mala jsem byl fanatickým triatloným fanouškem a od roku 2002 pak i pořadatelem kultovních závodů Xterra. Nejdříve jsem byl podavačem kelímků, po několika letech hlavním pořadatelem Světových pohárů v Prachaticích. Současně jsem závodil, vrcholem pro mě zatím byla účast na MS Xterra na Hawaiiském Maui a několikanásobná účast na závodech Světového poháru Xterra. Mým snem zůstává účast na MS Ironman v Koně na Havaji, které se právě blíží.

Když jsem začal vnímat ve čtyřech letech, co vlastně táta dělá, zjistil jsem, že se připravuje na nějaký strašně těžký závod. Pak v roce 1994 přivezl tričko IRONMAN a já ho nosil snad do patnácti let. Tehdy jsme oba u televize obdivovali Alllena, Scotta, Tinleyho, Glaha, Newby Fraser a další legendy. A jak táta dalších sedm let každý podzim mizel na Havaj, tak mě ostrovy i Ironman víc a víc zajímaly. Vše vyvrcholilo výletem předloni za mladší sestřičkou Xterrou na jiný havajský ostrov, Maui.

Havaj je krásná a jednou snad taky vyrazím na Big Island a proběhnu se po Ali Drive. Ale letos jsem jako fanatik a zároveň dopisovatel webu Triatlony.com a časopisu Běhej.com přijal roli komentátora dění letošního Ironmana. Můžete se těšit na různorodé články, rozhovory a fejetony. Předně se budu zaměřovat na české závodníky, ale přineseme také exkluzivní rozhovory se světovými esy nebo reporty ze zákulisí, technické specialitky a informace o trati i o ostrovech jako takových. První dnešní článek se bude týkat počasí na Havaji.

Každý, kdo se kdy chystal na Havaj, slyšel zvěsti o místním saunovém klimatu, o šílené vlhkosti vzduchu, větru Mumuku nebo vysokých vlnách. Jak to ale opravdu na člověka působí? Z vlastní zkušenosti bych popsal svůj přílet na místní půdu asi takto: „Vystupuji z klimatizovaného letadla, rána do obličeje, jako když vcházíš do sauny. Orosení celého těla, těžkne bagáž. Dorazím propocený na pokoj, sprcha, než dojdu do postele zase jsem zpocený.“ A teď v tom sportujte!

Pro dobré zvládnutí klimatických podmínek i dvanácti hodinového časového posunu je potřebná dostatečně dlouhá aklimatizace. Každý má jinou adaptabilitu, a tak je tato doba velmi proměnná. Táta jezdil na Havaj měsíc i víc před závodem. Někteří naopak doporučují rychlý přelet týden před závodem, ale nejde o to se přít, jde spíš o to, najít si svůj rytmus.

Napoprvé to je pouze pokus, omyl. Na druhý už můžete vycházet ze zkušeností. Trikem Petra Vabrouška, ale letos i Honzy Strangmüllera, je trénink na ergometru v sauně nastavené na nižší teploty okolo 50 °C. Časový posun taktéž působí různě. Já jsem se srovnal po pár dnech, ovšem já usínám, i když zrovna nechci, i u nás. Naopak letošní účastník MS Roman Malivánek poprvé musel využívat prášky na spaní, letos hodlá na místo nich vyzkoušet kalifornský Cabernet. Často se snaží cestující po cestě, která trvá cca. 24 hodin, nespat a otočit si biologické hodiny už po cestě, ale ty biologické bohužel fungují po svém. Takže to prostě chce čas.

Na místě potom platí zásady jako z pouček hydrometeorolo­gického ústavu pro obyvatele se srdeční chorobou v ČR při teplotách nad 30 stupňů: nevycházet během poledne, používat přikrývku hlavy a hodně pít. K tomu je ale třeba říct, že je zapotřebí odolat vábení skvělé místní kávy Kona Coffee a místního pivovaru se skvělý pivem Big Wave!!! Málokdo ale odolá, protože jak místní svrchně kvašená piva, tak káva patří k tomu nejlepšímu na světě!

Vlny během Ironmanu zase tolik nezlobí, zátoka Kailua Kona Pier patří ke klidnějším místům, ale tam, kde se koná Xterra – pláž Baldwin Beach na Maui, tam byla potřeba příprava. Tu můžete odkoukat od surfařů, prostě je třeba proplavat vlnou, nebo pod ní. Rada hezká, ale realizace potřebuje cvik a pár loků mořské vody, než to podchytíte. Na vítr, který sužuje závodníky na trati kola, se připravuje velmi špatně. Snad jen psychicky to jde. Takže pokud chcete zdolat Ironmana na Havaji, tak koukejte jezdit doma hodně často proti pořádnému větráku! Závodníkům přejeme, ať se pěkně aklimatizují a my si zítra vyjedeme na kolo v teplotách babího léta, ne?