Od úvodních metrů se do čela dlouhého hada plavců v neoprenech dostal skvělý plavec Zbyněk Hraše z ElabTeamu, který 700 metrů zvládl pod 9 minut. Za ním se ovšem do prvního depa přiřítilo několik silných cyklistů a začala stíhačka za dohledu motorek s rozhodčími. Na špici se dostal zkušený matador Honza Wainer, jehož tempo nebyl nikdo schopný akceptovat. „Jelo se mi parádně. Akorát jsem musel na jednom mostku zastavit, protože mi prasknul pásek na cyklistické helmě, což mě trochu zdrželo. Ale běh byl taky dobrý, takže jsem spokojený,“ říkal vítěz.

Stříbrnou pozici uhájil favorit Honza Šneberger, který nedávno triumfoval na halfironmanu v Černé hoře. „Z druhého místa panuje trochu zklamání, ale Honza jel na kole výborně. Myslím, že bude patřit na Czechmanovi k favoritům na podium,“ vysekl svému soupeři poklonu. Příští víkend ho čeká start na Challenge Šamorín ve společnosti hvězd typu Sebastiana Kienla či Lionela Sanderse. Necelé dvě minuty za ním a v celkovém čase 1 hodina a 21 minut vbíhal do cílové brány domácí borec Jarda Brynda, který zde již vyhrál.

Mezi ženami si od startu vedla skvěle Lenka Králová, která se po delší pauze od závodění vrátila nedávným vítězstvím na duatlonu Krušnoman. „Měla jsem zvrtlý kotník a pár dní nemohla trénovat. Dneska mě to naštěstí bolelo jen trochu ve vodě při kraulovém kopu. S průměrnou rychlostí 38 a tepovkou neustále přes 190 se to povedlo. Akorát v depu jsem si připadala na odvoz na ARO. Ale rozběhlo se to ještě slušně, na 5. km začal hodně důrazně protestovat žaludek, ale nakonec se to povedlo,“ sdělovala dojmy po závodě.

Druhé místo vybojovala bývalá reprezentantka Jitka Rudolfová, která má v současné době mateřské povinnosti a na trénink jí zbývá méně času než dříve. Pro bronz si doběhla rychlonohá Katka Strnadová, která předběhla v poslední části závodu Veroniku Andrlovou. Obě budou mít možnost si dát reparát za týden na Czechmanovi.

Slunečné nedělní odpoledne přijelo sportem oslavit několik stovek triatlonistů všech věkových kategorií. Závodu se zúčastnily také tři dvojice nevidomých sportovců na dvojkole se svým doprovodem-trasérem. Nedostatkem v jinak dobře klapající organizaci a příjemné atmosféře závodu byl proto fakt, že tato kategorie nebyla vůbec vyhlašována. Jejich úctyhodné výkony by si to rozhodně zasloužily.

„Poděbradský triatlon beru jako zajímavý závod týden před Czechmanem. Mám ráda zdejší atmosféru a zázemí rekreačního areálu. Hlavní organizátor a reprezentační kouč Jarda Formánek má letité zkušenosti a ví, jak udělat dobrý závod. Po zimní přípravě konečně začíná triatlonová sezona,“ říkala jedna ze závodnic před startem a sdílela tak stejný názor dalších sportovců, kteří do Poděbrad dnes přijeli.

„V roce 1991 jsem trošku drze napsal přihlášku do výběrového řízení na pořádání tehdy Federálního MČR v krátkém triatlonu v roce 1992. Domnívám se, že tento projekt poprvé zavedl triatlon do centra města a díky tomu vyhrál. Nevím, zda Český svaz triatlonu neměl tenkrát jiné kandidáty, anebo že to s námi prostě riskli. Od té doby funguje poděbradský triatlonový závod. Po devatenácti ročnících, které se konaly vždy jako Český pohár nebo MČR, nás finanční náročnost a pokles sponzorských peněz donutil udělat změnu. Vyjmuli jsme závod ze seriálu ČP, udělali pouze jedno depo, přemístili vše na Jezero, změnili tratě, zrušili jízdu v háku. Zároveň jsme nechtěli, aby se ze závodu stala „divočina“ a tak držíme až na malé úpravy pravidla ČTA,“ řekl ředitel Jaroslav Formánek.

KOMPLETNÍ VÝSLEDKY