Vladimíre, jste poměrně mladý na tak velký úspěch. Jak jste se vlastně k organizování triatlonových závodů dostal?

„Tradici má triatlon v lázních jednadvacet let a já si jej pamatuji z dětství jako událost, kdy jsem záviděl triatlonistům, že se mohou prohánět po městě v místech, kam se normálně na kole nesmí. Když jsem v teenagerském věku sám závodil, byl závod v Karlových Varech pro mě vnitřním vrcholem sezony, protože jsem se mohl předvést před rodinou a kamarády na domácí trase, kterou jsem měl najetou do posledního detailu. Byl to ale vždy závod pro veřejnost a do mého celosezonního snažení nepřinesl žádné body. Okamžitě když jsem dozávodil, podílel jsem se jako brigádník v organizaci a hrozně mě to bavilo. Hlavně v letech 2001 a 2003, kdy se v Karlových Varech stal Filip Ospalý mistrem a vicemistrem Evropy, tu byla strhující atmosféra. V roce 2005 se tradice přerušila. V následujícím roce tehdejší primátor oslovil náš triatlonový oddíl, zda bychom závod třeba i menším měřítku do Karlových Varů dovedli vrátit. Spíš z velkého nadšení pro věc a velké nezkušenosti jsme na výzvu kývli a závod v roce 2006 v hodně skromné variantě za skromných podmínek vrátili. Závod se vydařil, ale v původním týmu nebyla vůle pokračovat. Věděl jsem, že kdyby se nepokračovalo, triatlon by třetí šanci už nedostal a na kolonádu se nikdy nevrátil, proto jsme se rozhodli postavit nový tým a v projektu pokračovat. V roce 2008 jsme už pořádali první Evropský pohár. Že jsme pro rok 2017 získali možnost pořádat Světový pohár, považuji za velkou výzvu.“

Jste rodilý Karlovarák? Cítíte patriotismus k městu, kde žijete a pracujete?

„V Karlových Varech jsem se narodil, jsem velký patriot.“

Měl jste ambice na SP již v minulosti? Nebo kdy vás to poprvé napadlo?

„Každým ročníkem jsme se snažili náš závod něčím vylepšit, postupně jsme zapojili do sportování všechny cílové skupiny a ve věci hlavního závodu Elite za námi jezdili členové předsednictva Evropské triatlonové federace, že máme krásný závod a oni jej rádi zařadili do prestižnější skupiny. Dalším zlomovým bodem bylo jednání s vedením ČTA, kdy jsme řešili to, proč někteří čeští reprezentanti vynechávají nejvýznamnější tuzemský podnik. Důvodem bylo, že v zahraniční si mohou vyjet více bodů pro účast na OH, a jestli je tady chceme udržet, musíme jim tu možnost také nabídnout.“

Je to jako v jiných sportech o kontaktech a lobbingu nebo jen o tvrdé a kvalitní práci?

„Sportovní politiku za nás vede ČTA, ale myslím, že rozhodujícím faktorem pro přidělení byly osobní vzpomínky velké části předsednictva Světové triatlonové federace za Mistrovství Evropy v letech 2001 a 2003. Důležité také bylo to, že při pořádání předchozích závodů Evropského poháru jsme získávali nejvyšší možné hodnocení.“

Pomohlo k získání SP i to, že se vám podařilo pozvat olympionika a obrovskou osobnost světového triatlonu Jonathana Brownleeho?

„Původní termín pro vyhlášení kalendáře Světového poháru byl 15. září, proto jsme si mysleli, že bychom jeho přímluvy mohli využít, ovšem později jsme zjistili, že předsednictvo rozhodlo o přidělení SP do Karlových Varů právě v Riu, ještě než se Jonny stal stříbrným medailistou. Ale jeho účast nám pomohla mediálně, nic lepšího se nám nemohlo stát, snad jen kdyby s sebou vzal i bratra.“ (úsměv)

Nakonec i váš závod Brownlee vyhrál. Jak se s ním komunikovalo? Jaký je?

„Jeho jméno se objevilo hned po zveřejnění neoficiální startovní listiny, ale nepřikládali jsme tomu žádnou váhu i proto, že se blížila olympiáda. Národní reprezentace totiž leckdy taktizují a blokují elitními závodníky místo na startu hůře postaveným závodníkům své národnosti. V posledním týdnu je nahradí slabším závodníkem. Nevěřili jsme tomu, ani když startovka byla oficiální. Získali jsme kontakt od Richarda Vargy a napsali jsme mu, jestli vážně přijede. Odpověď byla šokující: „Už jsem v Čechách a jedu do Karlových Varů.“ Snažili jsme se mu nabídnout maximální servis, neměl žádné přání, choval se velmi skromně a působil až plaše. Na druhou stranu byl vůči nám velmi vstřícný a zúčastnil se jako čestný startér a předávající závodů pro děti.“