Pane profesore, koncem července se opět postavíte na start závodu MINITRIPrague. Čím vás tento závod láká?

„Tento závod mne láká z několika důvodů. Je to krásné a neobvyklé prostředí, ve kterém se koná. Dále je to profesionální organizace, se kterou jsem se ve své dosavadní triatlonové praxi ještě nesetkal a za třetí jsou to dávky, které jsou pro nás, starší triatlonisty, velice přijatelné.“

Kolikátý triatlonový závod to pro vás bude? Vedete si statistiky?

„To opravdu nevím, nikdy jsem to nepočítal. Už jich bylo hodně, nejen triatlonů, ale i terénních triatlonů Xterra.“

Jak jste vlastně s triatlonem začínal?

„První soukromý triatlon jsme s přáteli, se kterými jsme plavali na Bohemce, uspořádali pokud se nemýlím na podzim roku 1984 nebo 1985. Pronajali jsme si bazén v Hostivaři, poté následovala cyklistická část v okolí a 10 km jsme běhali na škvárovém okruhu a každý ze závodníků musel mít rozhodčího, který mu počítal kola.“

Jaké jsou objemy, které za rok odtrénujete? Vedete si deník?

„Na to se mne novináři i ostatní sportovní nadšenci často ptají. Já si žádné statistiky nevedu, já to dělám pro radost a zábavu. A předsevzetí, že si budu dávky zapisovat, se mi nikdy nepodařilo zrealizovat.“

Jak vypadá váš týdenní tréninkový režim?

„Záleží na tom, jaké je roční období a na jaký konkrétní závod se připravuji. V prosinci, v lednu a v únoru je to především objemový trénink, tzn., že běhám pomalu a dlouho a cyklistiku trénuji tak, že se dívám večer na televizi a přitom jedu na spinningovém kole. Plavat chodím jednou týdně do bazénu na Zeleném pruhu.“

Jaký je podle vás vliv tohoto sportu na zdraví?

„Myslím si, že zcela zásadní. Protože triatlon je sport, který spojuje tři krásné sportovní disciplíny plavání, kolo a běh. Všestranně zaměstnává všechny svalové skupiny a pro nás „hobíky“ má tu výhodu, že se můžeme např. podle počasí rozhodnout pro trénink té které disciplíny. Jestliže je někdo zaměřen výhradně na jeden sport, řekněme tenis, pak má vypracovanou, pokud je pravák, pravou horní končetinu a ta je přetěžována. Takže triatlon je z mého pohledu ideální.“

Doporučil byste triatlon jako sport pro své kamarády, známé, ale třeba i pro pacienty?

„Určitě bych triatlon doporučil. Z toho důvodu, že triatlon považujeme za ideální a krásný sport, jsme si před mnoha lety založili Lékařský triatlon oddíl Praha, za který stále s kamarády závodíme.“

S jakými ambicemi půjdete do závodu? Brousíte si opět zuby na vítězství v kategorii?

„Já už říkám, že v mém věku, je mi 68 let, je tím nejdůležitějším výsledkem dostat se zdravý do cíle. Ale to víte, že se snažím, abych se dostal, tzv. na bednu.“ (smích)

Jakého výkonu si za poslední rok nejvíce vážíte? A jaký je váš největší úspěch na triatlonovém poli?

„Asi toho, že jsem v loňském ročníku MINI TRIPrague vyhrál, ale opakovaně jsem se umisťoval na medailových pozicích na MS lékařů v triatlonu a duatlonu.“

Pomáhá vám triatlon i v pracovním životě? Ve smyslu že vám dodává energii?

„Určitě ano, protože v kardiochirurgii jsou dlouhé operace, kdy musíme řadu hodin vydržet stát u operačního stolu. A to bez dobré fyzické kondice nejde. A protože je známé přísloví…ve zdravém těle, zdravý duch… tak to, že se člověk cítí fyzicky dobře, vede i k tomu, že má dobrou náladu.“

Závod pojede i váš syn. Co dělá za profesi a jak se k triatlonu dostal?

„Syn je soudce a k triatlonu se dostal vlastně se mnou. Ale záhy mne začal porážet. A upřímně bylo by smutné, kdyby tomu tak nebylo.“