Petře, ovládl jste CZECHMANa a stal se českým šampionem na půlce. Jak to vnímáte?

„Je to určitě skvělý pocit. Závod měl velmi napínavý průběh a až do 15. kilometru běhu jsem si rozhodně nemohl být jistý vítězstvím. Myslím, že je to dokonce můj první titul mistra ČR v půlželezňáku, což je fajn, když na distancích Ironmana jich mám tuším deset. Dřív jsem půlky buď nejezdil, nebo je jel jen zlehka tréninkově. Jednou jsem tuším skončil druhý o pár vteřin za Honzou Wainerem.“

Když to byl premiérový domácí titul na půlce, proběhla nějaká oslava?

„Nijak jsem neslavil. Stačí mi vnitřní pocit z dobře odvedené práce. Rodina to už léta taky moc neprožívá. Užili jsme si celou neděli na koupališti, to byla taková naše oslava.“

Co byste řekl o letošním ročníku CZECHMANa z pohledu organizace a atmosféry?

„Určitě skvělá práce. Tak, jak roste počet účastníků, přibývá i diváků a s každým dalším ročníkem to lépe zvládají i pořadatelé. Už i u nás jsou triatlony, které snesou srovnání se zahraničím.“

Petře, pro vás již čtvrté vítězství na tomto závodě. Srovnejte to s triumfy z minulých let. V čem byl tehdy závod jiný?

„Poprvé jsem CZECHMANa vyhrál před 16 lety, tehdy se konal ještě na Sadské. A bylo to pro mě první vítězství na dlouhých tratích. Jako mistr ČR v dlouhém triatlonu (tehdy tuším objem 3–130–30) jsem navíc dostal pozvání od ITU na účast na MS v dlouhém triatlonu do Japonska. Další dvě vítězství už se odehrávaly v Mělicích a v dnešní lokalitě a podobaly se více tomu letošnímu. Každý úspěch hřeje!“

Celý závod jste naháněl soupeře před sebou. Kdy jste začal věřit, že to zvládnete a vyhrajete?

„Zhruba v polovině běhu, kdy se má ztráta na Láďu začala systematicky a dostatečně snižovat a nepociťoval jsem stále žádnou větší únavu. Věděl jsem, že až do cíle nebudu muset zpomalit a ani zezadu se nikdo výrazně neblížil.“

Plavání nevyšlo úplně podle vašich plánů. Co další průběh závodu? Byla nějaká krize?

„Krize ne. Jen jsem ještě před první obrátkou zaváhal a nechal se odpojit ze skupiny, ve které jsem chtěl a měl být. Sám už jsem to nedocvaknul a do konce jsem plaval sám a ztratil něco přes minutu nad plán. Kolo i běh ale vyšly dobře.“

Co říkáte obrovskému zájmu o CZECHMANa? Co byste tomuto závodu popřál do dalších let?

„Triatlon je moderní sport a většina těch, kteří si ho jednou zkusí, u něj i zůstává. Určitě bych mu přál možnost rozšířit kapacitu tratí. Myslím, že tisíc lidí na startu závodu jednotlivců by nemusela během dvou až tří let být vůbec utopie.“

A na závěr další závodní plány? Kdy vás zase uvidíme závodit v Česku?

„Prakticky každý víkend. V neděli to bude ČP v krátkém triatlonu v Račicích, další sobotu Moraviaman. Poté vyrazíme s rodinou na Challenge (Ironman distance) do USA a už počátkem července pokračuji doma: dvojzávod Bigman Praha, Oravaman. Po Ironmanu UK následuje Krkonošman a Slovakman, Valachyman, možná Doksyman, pak dovolená s rodinou a Ironman Kodaň. Dál se uvidí.“

Petře, díky za rozhovor a hodně štěstí do dalších závodů.