Závod se konal v nádherném prostředí komplexu La Manga a pro triatlonisty přichystal mnoho překvapení a nástrah. To první bylo zrušení plavecké části. “Mořská hladina byla sice relativně klidná, ale prý byl velmi silný proud a organizátoři si netroufli do toho závodníky pustit,“ vysvětlila budoucí vítězka Erbenová.

Závod se tedy konal jako duatlon. Od moře se vystartovalo vzhůru a proti kopci, a pak se běželo stejnou cestou zpět. Česká reprezentantka se vybudovala mírný náskok před Katrin Müllerovou, ale následně ho při přezouvání ztratila a na kolo vyjížděla jako druhá.

„Biková část mi vůbec nechutnala. I když jsem si ztracený náskok vyjela rychle zpátky, zase jsem ho v technické části ztratila. A pak už jsem viděla pouze záda Katrin. Někdy o něco dále a chvílemi o něco blíže. Naštěstí to byla záda jen jedné závodnice,“ řekla Erbenová.

Poté došlo k hromadnému bloudění, které zamíchalo pořadím. „Když jsem se dostala do druhého depa společně s Katrin (která mimochodem na bloudění doplatila nejvíce, protože na mě měla náskok kolem 40 vteřin) a Maud Golsteynovou a spoustou dalších závodníků, daleko před námi byla Jackie Slacková. Takže boj začínal nanovo a já vybíhala s hrůzou, že trať neznám a jen jsem si přála, aby kolem mě pořád někdo běžel. Tak, jak jsem se trápila na biku, tak mi běh šel naprosto skvěle. Do prvního stoupání se mi podařilo utrhnout Maud i Katrin a před vrcholem tříkilometrového stoupání jsem doběhla i Jackie. Následoval velmi prudký seběh a já si uvědomila, že jsem nesnědla za celý závod vůbec nic. Snažila jsem se běžet rozumně, abych nechytla křeče. Cítila jsem, že už nohy nejsou úplně ok, ale nakonec jsem překonala i poslední stoupání a doběhla do cíle první,“ popsala.

Z vítězství měla velkou radost, i když přiznala, že bez určitých nástrah by se v klidu obešla. „Jsem moc šťastná a spokojená, ale bez bloudění je to lepší. Stašně moc děkuju taťkovi za servis a všem sponzorům a lidem, kteří mi pomáhají,“ uzavřela Erbenová.