Brzké vstávání, celý den stání na místě, neustálé sledování kamarádů a současně i doplňování vody a jídla, spáleniny od slunce, bolavé nohy. Taková byla má zkušenost z práce dobrovolnice na občerstvovací stanici při letošním Pražském maratonu. Zkušenost ale neocenitelná!
Odkaz na článek

Nezlob se, já jsem šťoura (to víš, učitel). Máš v článku hrubku: ‚..jsem se přidala k občerstvovačce Báječných žen v běhu. Ty ji měli umístěnou na strategickém třicátém kilometru.‘ Samozřejmě, že má být ‚Ty ji měly‘, protože jsou to ženy 

>> Rosťa, 28. 05. 2016 18:27:28

Učitelskej, učitelskej. Co šťoura, ty jsi borec. Bravo, našel jsi jednu chybu! Bohužel ses ale zároveň projevil jako ignorant a omezenec. Co třeba článek? Jak se ti líbí? Asi nelíbí, je tam chyba! Pro mě, i když nejsem obdivovatelem těchto spartakiádních, komerčních akcí, jsou to hezky napsané postřehy zase z jiné strany. Květinko, díky. A ať jste všichni zdraví.

>> Rosťa, 28. 05. 2016 18:27:28

Rosťo, díky, už jsme opravili. Únava materiálu. :)

Ad „Drzost některých procházejících“ – pro mě je 30. kilometr sci-fi, ale umím si představit, že bych byla ve stavu, kdy by mi ani při pohledu na chleba s másem nedošlo, že to není ofiko. Nebyla bych schopná ani zabučet „dík“, natož se zeptat nebo poprosit .

„Banány a pomeranče by neměli být oschlé“ – banány a pomeranče rod mužský neživotný, takže by neměly být oschlé… taky učitelka…a článek se mi líbil

>> CZ-Milka, 29. 05. 2016 10:44:04

Tady nejde o závodníky. Ti „můžou všechno“. Šlo o diváky, turisty atd. Někdy na závodech zírám, že kolemjdoucí si dá svačinu.

Mimochodem Ještě jedou děkuju za chleba se sádlem. Taky jsem „nezabučel“ Ale prej mi to kvůli Sáře (ta taky zobla) projde. 

" Báječné ženy v běhu" a na třicátém kilometru, to se pak nedivím, že každý včetně toho Keňana potom vytuhne,