Když si Brit Rob Sloan doběhl v nedělním závodě Salomon Kielder Marathon v hrabství Northumberland na severovýchodě Anglie pro bronzovou medaili, zlepšil si osobní rekord o 21 minut a jako jediný z běžců měl druhý půlmaraton rychlejší než první, pojali organizátoři podezření, že není vše v pořádku. Nakonec se ukázalo, že část trasy jel Sloan autobusem.
Odkaz na článek

moc nechápu anketní otázku. Na jaře se tu řešilo jaxi jistí Italové zkracovali trať na PIMu, takže ano i u nás se podvádí(sice se nesvezli autobusem, ale o to snad nejde). A ví se o tom. A dle možností se to snad i řeší.

To bylo včera na novinkách. Když jsem si přečetla titulek: ,,Maratónec se chlubil jako třetí v cíli, jel ale autobusem" šla jsem smíchy pod stůl 

borec docela :D

Takových podobných asi bude … :(

Myslím si, že v našich podmínkách (vyjma PIM) se moc podvodníků nenajde, vyjma občasného několika metrového zkrácení trati (ale to je vina pořadatele, že si to nezajistí páskami či jinak), které vyplývá z přímočarosti běhu. Asi jsem naivní, ale věřím v poctivost českých běžců.:-)

>> hf, 14. 10. 2011 14:26:04

Také věřím v poctivost běžců. Horší je to již s „běžci“ co se někde u piva vsadí, že uběhnou půlmaraton nebo maraton. Aby se neztrapnili jsou ochotni provést cokoliv. Pravidelný běžec jde na start závodu aby se utkal se svými soupeři a zjistil zda je lepší nebo horší než předchozí rok. K čemu by mu potom bylo podvádění? 

Mohl by mi, prosím, někdo polopatě vysvětlit, k čemu takové jednání vůbec je? Když běhám a vidím v příkopech a v lese fůru odpadků z běžné denní potřeby, taky si říkám a nechápu, ale chtěl bych (!): Co vede člověka k tomu že vysype v lese 2 metráky domovního odpadu a 100 PET lahví? Opravdu bych rád pochopil motivy tohoto jednání. U sportu je to něco, co vůbec nedovedu rozklíčovat. Komukoliv díky za objasnění třeba i z pozice psychologie nebo nějakých duchovní nauk.

>> Komsomolec, 15. 10. 2011 10:08:10

Podle mého názoru tento člověk měl dojem, že v životě není oceněn, takže mu ta chvíle slávy stála za ostudu, kterou měl následně, nehledě na to, že i ta ostuda mu přinesla publicitu v celém světě, byť negativní.

>> kanovsky, 15. 10. 2011 11:12:42

Nechápeš to tedy jako patologický problém, jako určitý následek určité psychické nebo duchovní poruchy, rozumím tomu dobře? Tenhle výtečník a jemu podobní to tudíž považují za „životní program“, za racionálně stanovenou metu? Jak ale mohou odhadnout následky takových podvodů? Nejen pozitivní (budou ho mít za rošťáka a sexy podvodníčka jakých jsou miliony), ale negativní (je to lump, podvodník a měl by se zodpovídat před zákony dané země) konotace jeho činu ho přeci mohou úplně zničit. I s tím počítá, nebo existuje určitá zkušenost, že právě podvodníci mají v životě největší úspěchy? A nenarážím tím jen na svět sportu, reklamy a bankovní sféry. Díky za tvůj pohled.

>> Komsomolec, 16. 10. 2011 10:20:39

Já vidím příčinu v nedomýšlení věcí do důsledků. Nemůžu soudit člověka na základě jednoho článku, ale obecně bych řekl že lidi podvádějí proto, že jim to příjde jako úspěšná strategie, protože netuší jakou cenu platí za krátkodobý úspěch, nebo zdání úspěchu.

>> Komsomolec, 16. 10. 2011 10:20:39 Proč předpokládáš, že lidské jednání je buď patologické, nebo racionální? Jednání ovlivněné frustrací (Petrův návrh možného vysvětlení) nemusí být ani jedním z nich. Také si nemyslím, že by všichni podvodníci jednali podle stejného mustru, který, zdá se mi, hledáš. Analýza podvodného jednání, pokud (by) ji někdo udělal, asi nebude něco, co by se dalo jen tak hodit do příspěvku na tento web. Myslím ale, že k tomu budou existovat nějaké knihy (moje kamarádka píše na velmi blízké téma disertaci).

>> Pavla T., 16. 10. 2011 11:41:51

Diskutujeme o tomto tématu se studenty jedné americké univerzity, takže úhlů pohledu máme a známe dost. Ptám se tu proto, protože jsme tu všichni běžci, kteří víme, že podvod ani zkratka v závodě do cíle nevedou. Podvody v občanské společnosti (bankovní a investiční byznys a jiné kriminální činy) bývají obyčejně, alespoň v Americe, statisticky potrestány v 78% případů, a to velmi tvrdě (ve 3. stupni nebezpečnosti případů je to rozmezí 22–40 let vězení). Tomuto běžci až na „ostudu“ a „zájem“ médií zřejmě nehrozí nic horšího. Ptám se tedy, jestli je to spojené s nějakou psychickou nemocí, nebo zda jde o druh promyšleného, kognitivního a účelového jednání? I při drobném podvodu (klidně i ve sportu) se člověk obyčejně strachuje, aby nebyl odhalen. Tento běžec podobné úvahy asi zracionalizoval do té míry, že – myslím si – jen kopíruje nějaký předem daný program jednání, odvislý nejspíše od nějakého vzoru. Ve zkratce řečeno: velmi by mě zajímal pohled daného člověka nebo kohokoliv jiného, kdo chápe a realizuje podvodné jednání jako podstatnou část své osobnosti, svého životního příběhu.

>> Komsomolec, 16. 10. 2011 12:16:45

K té poslední větě: jistě takoví lidé existují, nedávno byl o jednom takovém natočen český film, vycházející z reálného života dotyčného; tento člověk – předobraz filmové postavy je znám, publicitě se nebrání, což také přináší vhled do tohoto tématu. Nemám teď čas zjišťovat konkrétní údaje, ale lze je jistě dohledat. Typ takového člověka se sotva objeví na tomto fóru (ale možná kdyby o něm věděl…?) 

dle mě je tohle vina organizátorů.­.....kdyby měl na noze čip, tak by to okamžitě věděli, že neproběhl některou z čipových bran…

>> liborere, 16. 10. 2011 16:42:35

Dovolím si nesouhlasit, když někdo podvádí je to vina jeho a ne někoho jiného. Krom toho podle stránek toho závodu se čip používá.

„Podvody v občanské společnosti (bankovní a investiční byznys a jiné kriminální činy) bývají obyčejně, alespoň v Americe, statisticky potrestány v 78% případů“

Jenom me zaujalo to z hlavy strelene absurdni hausnumero 

>> EdCable, 16. 10. 2011 19:11:38

Čísla mi potvrdil jeden ekonom-statistik (VŠE Praha), tak nemám, proč bych mu nevěřil. Ostatně, pro Američany oblíbené statistiky všeho druhu přináší víkendová čísla The NT a dozvíš se tam i tohle.