Včera jsem vypil tolik pěnivých iontových nápojů, že snad v pražkých ulicích už nebudu žádný ionťáky potřebovat 

„Pokud jde o pití, pokud bude opravdu teplo, tak v druhé půlce dejte přednost spíše ionťáku…“

nejsem odborník, ale udělal bych to přesně obráceně – hned od začátku (a pravděpodobně i před během) bych pil oiťák, abych se vyhnul dehydrataci. v druhé půlce už mají někteří běžci problémy se žaludkem a stejně tak i já ke konci spíš přecházím na vodu.

mých 5 centů ;^)

>> dvorka, 10. 5. 2008 14:26:50

Nebudu ti vymlouvat tvoje rozhodnutí ale většina úmrtí při maratonech z posledních let byla zapřičiněna dehydratací způsobenou tím, že mimobuněčná tekutina obsahovala více minerálů než ta buňečná a tím pádem dehydratované buňky uvolňovali vodu do mimobuněčné tekutiny.

>> dvorka, 10. 5. 2008 14:26:50

no, organizmus má při zpracování vstupů cca 30–60 minut zpoždění (pokud nejde o čistý cukry), takže pijete na to, co bude za tuhle dobu, tedy (podle rychlosti běžce) například piju na 20.km abych na 30.km neměl žízeň…takže bych asi volil střední cestu – na začátku má tělo minerálů dost a žaludek je OK, tedy pít vodu. kolem půlky spíš ionťáky a v závěru přecházím na čaj nebo melouny, protože mám žaludek rozhozenej a minerály z ionťáku už stejně nestačím využít…

>> mskorpil, 10. 5. 2008 22:14:30

no to je povzbuzující příspěvek pár hodin před startem mého prvního maratonu Přeji tedy všem běžcům, aby jejich buněčná tekutina obsahovala během závodu víc minerálů, než ta mimobuněčná 

Zítra v devět hodin budete stát na startu maratonu a v tu chvíli už bude pozdě něco dohánět. Proto jsem pro vás sestavil pár rad, které by vám ještě v posledních hodinách měly pomoci se vyrovnat se stoupající nervozitou a hlavně neudělat ještě v posledních hodinách nějakou fatální chybu.