Ahoj,poradí mi prosím někdo?Zajímá mě,zda je důležité při běhu dopadat na špičky(jak mi mnozí tvrdí) nebo na paty.Cvičila jsem tři roky rekreačně aerobic a tam byl důležitý došlap na patu a teď se toho nemohu zbavit.Dík ivuna:-)

Při dopadu na patu se celkem dost namáhají klouby ale zas při dopadu na špičky se namáhají zase lýtka ..... nejde běžet něco delšího na špičkách pokud na to nejste zvyklá už od začátku Já třeba po špičkách běhat nemůžu protože na na to nejsem zvyklé a nevydržel bych to Takže je to hodně o zvyku

Stif…dík za aspoň nějakou odpověď:-) Dnes jsem to porvé zkusila na špičky a teď s enemůžu postavit,jak mě ta lýtka bolí:-) Běhám cca 8–10km. Dík

Názory se na to opravdu různí. Viz článek o technice došlapu na Behej.com od Aleše Tvrzníka, který pookláddá běh po špičkách za „chybu“ běžeckého stylu a hned popisuje diagnózu na konkrétních případech. Jiní (a zde na fóru to lze najít), jsou toho názoru, že lepší je přes špičky. Došlap přes špičky (lýtka a achilovka) umí opravdu velmi utlumit nárazy, i ty nečekané, ale za tu cenu, kterou popisuješ 

Můj názor je velmi laický, ale myslím, že při delších bězích, kdy se začíná projevovat únava, je dopad přes spičky kontraproduktivní, protože po dopadu na špičku následuje zhoupnutí nohy na patu (tedy pohyb proti směru běhu) a teprve potom přechod z paty na špičku k odrazu.

Ja jsem zrovna zastancem behu pres spicku. Dulezity je taky dopad pod sebe na pokrcenou nohu (to jde pri behu pres paty hur) a vysoka frekvence (alespon 180 kroku za minutu). Lytka budou bolet tak dva mesice, pak se svaly adaptuji, ale vyhodou je, ze pak prave ta lytka budou tlumit naraz, a ne klouby.

Tu by som Vas rovno zastavil a upresnil, ze tzv. beh cez spicku nie je naozaj na spicke (prsty), ale na vystelke za prstami, kde su metatarsalne kosti a este kusok za nimi smerom ku stredu chodidla. Beh po „spickach“ je pre baleriny, beh cez prednu cast nohy je naozaj najefektivnejsi pri rychlom behu. Iba pri nom sa moze zapojit dvojita praca clenku- dorsiflexia, ktora sluzi ako tlmenie a zaroven pruzina. Je to efektivnejsi a rychlejsi styl behu, ako beh s prevalenim sa cez patu (tzv. beh cez patu), kde nedochadza k dorsiflexii. Spravny doslap na prednu cast chodidla by mal smerovat od malickovej hrany, s prevalenim sa do stredu chodidla na metatarsalne klby, jemne zhupnutie paty a dotyk so zemou a vyuzitie kinetickej energie pri prenose vahy a taziska na odraz smerom dopredu (nie dohora, ako vela ludi zle vykonava). Spravne zvladnutie behu cez prednu cast chodidla si vyzaduje cvik a silne lytkove svaly, rovnako ako pruzne slachy a odrazovu silu generovanu z CLENKOV (nie lytkovych svalov, ktore pretazuju achilovku). Styl behu sa lisi v zavislosti od rychlosti behu a od pretekovej vzdialenosti. Je jasne, ze miliar/osemstovkar sa ledva dotkne patou zeme, kdezto maratonec dopada pri spravnej technike skor na stred nohy a ma ma urcitu opornu fazu aj na pate. V kazdom pripade by mal clovek behat prirodzenym stylom a nesilit sa do nicoho. Niekto skratka doslapuje viac na patu, niekto na prednu cast nohy. Je vela vybornych vytrvalcov, co behaju cez patu (napr. Boulami, Khannouchi, Baldini, Keflezighi…) a vela takych, co az extremne dopredu doslapuju (Gebrselassie, Bekele…). Pokial odstanite ostatne zbytocne pohyby a mate lahky krok s kratkou opornou fazou, tak je jedno, ktora cast z chodidla vykona prvy dotyk so zemou.

Právě dnes vyšel na Behej.com článek preferující došlap přes špičky. Je tedy rozpor v názorech mezi odborníky (Aleš Tvrzník x Radek Novotný) ? Já osobně chápu logiku argumentace obojího a obojí styl jsem vyzkoušel. Jsem docela zvědavý, co nám k tomu řeknou odborníci na vysvětlenou.

Fakt je, že nejdůležitější je osobní zkušenost a je asi možné, že každému vyhovuje něco jiného. Já jsem se přeučoval ze špičkového došlapu na došlap na patu, ale cosi ve mně stále vede k tomu, že když potřebuji zrychlit, jdu na špičky. Jsem tedy takový „nevyhraněný“ Navíc mi bylo řečeno, že i když se snažím běžet přes paty, skrytě běžím přes špičky…

Myslim, ze Mato to rekl pekne, ten dopad na predni cast chodidla (i kdyz ja pouzivam nepresne termin na spicky) krome lytek utlumi i dvojita prace kotniku, ktera navic pomuze pak pri odrazove fazi. U elitnich draharu prevazuje dopad na predni cast chodidla, u elitnich maratoncu myslim prevazuje dopad na patni cast.

Mato : Pokial odstranite ostatne zbytocne pohyby a mate lahky krok s kratkou opornou fazou, tak je jedno, ktora cast z chodidla vykona prvy dotyk so zemou.

Mato díky, je to sice jen část citace,ale není vytržená z kontextu.

ja beham, pokial mozem posudit cez paty, ale aj tak ma bolia lytka, resp. lytka pobolievaju ale bolia podkolene upony (ak sa to tak vola), achilovka sa zatial neozvala, clenky a kolena v pohode.

Zjistil jsem, že zcela proti očekávání mě lýtka méně bolí při došlapu na přední část nohy. A méně jsou cítit achilovky.

Kniha: Běh pro zdraví od Herberta Steffnyho a Ulricha Pramanna.

• běh přes paty:nejčastější styl při běhu na delší trati. Noha dopadá vnější stronou paty na zem, pak se lehce vyklání směrem dovnitř, dokud se podkladu nedotkne celou plochou a pak se její pohyb dokončí přes bříško palce a současně se noha znovu odráží.
• Běh s dopadem na přední část chodidle (po špičkách): tak běhají především sprinteři. Je to přirozený způsob běhu, běžíme-li neboso. dopad v bolasti bříška palve. Pak následuje krátké převalení přes přední část nohy až k patě a odraz pomocí bříška palce.

Kompromis- dopad na celou nohu. Kdo běhá po bříškách chodidla, musí častěji bojovat s poraněními svalstva a achillovy šlachy. Problémům však musí čelit i ti, co ewtrémně dopadají na paty – mají potíže s koleny a klouby. Dobrým kompromisem pro kondiční běžce je proto dopad na celou nohu.

• Běh s dopadem na celou nohu: celé chodidlo dopadá takřka současně na podložku. Pod nepříliš strmým úhlem se noha krátce odvine přes patu a pohyb pokračuje stejným způsobem, jako byste běželi naboso.

2 Jarda koloběžka: nikoliv nejde o mojí myšlenku ale takto to formulují ve výše uvedené knize. Jenom předávám informace z knihy dál.

• Při běhu dopadám na patu a ta mi tlumí náraz. Je to malá placha a tak se v tom místě „málo“ rozkládají síly. Ale celá plocha chodidla musí tlumit náraz přece lepší…

Asi navhnete že při běhu se nám „zhoupne“ chodidlo z paty na špičku ale dopad je jenom přece na patu Toto je moje myšlenka a kdyby byla špatná prosím o vysvětlení… Děkuju.

Když tak čtu některé příspěvky, tak jsem rád, že jsem jenom amatér a nemusím řešit podobné technické problémy. Já prostě běhám „jak mi nohy narostly“ a nemusím řešit jestli dopadám na patu nebo na špičku. Abych se přiznal já to ani nevím. Běhám myslím takovým způsobem, který je pro mé tělo přirozený a vzhledem k tomu, že mě běhání baví a zlepšuje můj zdravotní stav, tak nemusím styl nijak měnit. Ale samozřejmě já se během neživím a chápu, že když někdo ano, tak musí k některým věcem přistupovat výrazně jinak než já.

Čís, tak to vezmem popořadě. Ideální je samozřejmě dopad blíž ke špičce a na vnější došlapovou stranu chodidla. Postupně se chodidlo odvíjí a odrážíš se přes palec. To platí i pro vyrtvalce. Koukně te se na videa běhu Haileho Gebrselasieho. Zkus třeba běžet naboso v terénu a došlapovat na patu. moc to nejde co. Došlap přes patu má zřejmě co dělat s nástupem obuvi a jejím odpružením. samozřejmě můžeš na patu dopadat, ale musíš mít teda super odpružení paty, aby sis ji nezmrvila. Stejně tak to platí pro rychlost kontaktu s podložkou, čím míň času strávíš na zemi, tím rychlejší běh.

Nevim, mozna spatne koukam, ale pozoroval jsem dost zaberu elitnich zavodniku a jejich doslap mi vetsinou pripadal pres patu (vcetne Gebrselassieho hodinovky). Tady na Behej.com byl taky clanek o bezci, ktery zastava beh na boso (Julius Pataky). Vyhledal jsem jeho fotky z prazskeho mratonu (na marathon-photos) – je z nich snadno videt, ze i na boso bezi pres paty. Ja se semtam taky probehnu na boso po polnich cestach a postupne jsem presel z cupitani po spickach na beh pres paty a je mi to mnohem prijemnejsi… Asi je nejlepsi, kdyz se beha, jak to komu vyhovuje. Kazdy jsme trosku jiny ;o).

xrider, nie, to co si videl na hodinovke u Gebrselassieho (a inde u inych elitnych bezcov) je tzv. dorsiflexia, kedy v letovej faze je spicka chodidla, ktore ide prave dopadnut na zem, pritiahnuta blizsie k holennej kosti a budi dojem, ze zavodnik ide dopadnut cez patu. Tesne pred kontaktom so zemou sa spicka chodidla pretiahne a prvy kontakt so zemou sa vykona na zaprstnych kostiach malikovej hrany. Pre laika to volnym okom vypada, akoby sa dotkol zavodnik najprv patou zeme, ale opak je pravdou. Gebre je typickym prikladom bezca, ktory extremene dopada na prednu cast chodidla a patou iba jemne „oblizuje“ zem. Ako som uz spomenul vyssie, taky Balidini v tom „sedi“ viac, alebo Zersenai Tadesse (Eri.), ci Meb Keflezighi (Oly. striebro v maratone)- u nich sa da povedat, ze dopadaju skor na stred az zadnu cast chodidla, nie vsak uplne na patu, ako je typicke pre pomalsich bezcov.

Mato, dik za vysvetleni. Zustal mi tedy z prispevku jen ten bosy Julius Pataky. Fotografie z PIMu 2006 ukazuji vzorovy dopad na patu ;o). Mel bych jeste dotaz, jen pro ujisteni. Je tedy pravda, ze tito bezci behaji stejnym stylem – tedy pres predni cast chodidla, i pri volnych vybezich, meziklusech atd pri treninku? Nedovedu si predstavit, ze bych pri pomalem behu doslapoval jinak, nez pres patu. Kdyz to zkousim, pripadam si jako chromy jelen ;o). Kdyz ale potrebuji „za to vzit“ tak je predni cast chodidla lepsi i pro mne.

Já si nejsem jistý zda oni takhle běhaj i při meziklusech, výklusech atd, jelikož jsem je trénovat nikdy neviděl. Já jsem ale také atlet a techniku běhu do mě trenéři vštěpují. A jsem již natolik zvyklý, že i meziklusy chodím přes špičku a vůbec mi to nepřijde…jen výjmečně běžím přes patu. Dřív jsem běhal více přes patu, jelikož jsem neměl natolik silné lýtkové svaly. Potom, co mi ale trenér vynadal, že nepracuji vůbec chodidlem, že to tam tak plácám a vypadám při běhu jako již vysloužilý veterán, co běhá pro radost, tak jsem styl změnil a značně jsem díky vodnímu vaku posílil lýtkové svaly, které mi teď dovolují bez problému absolvovat delší výběhy při kterých došlapuji přes přední část chodidla…i když neříkám, že úplně vždy..!:-)

a vysvětlíš neatletům co je to vodní vak?

Já tedy dopadám na patu a když na to myslím, tak na střed. Ale ještě k tématu „běh přes patu a ničení kloubů“ – je v této teorii zahrnut i fakt, že v patní části podrážky je daleko lepší tlumení než v přední části?

[quote=ED]a vysvětlíš neatletům co je to vodní vak?[/quote] Foto viz http://www.totalbasicsport.com/…rameset.html (potom klikněte na AQUAHIT…tam jsou fotky. Nyní ho využívá většína profesionálních atletů. Je to posilovací pomůcka. Prostě pytel naplněný z části vodou. To si dám na ramena a rukama přidržuju. Stojím na přední části chodidla a dělají se s tím různé poskyky a další cvičení. Při jakém koli pohybu se tam ta voda pořád převaluje, což nutí zapojovat vyronávací svaly atd. Ze začátku to je fakt dřina udržet s tím rovnováhu na přední části chodidla…:-).

[quote=Šnek]Když tak čtu některé příspěvky, tak jsem rád, že jsem jenom amatér a nemusím řešit podobné technické problémy. Já prostě běhám „jak mi nohy narostly“ a nemusím řešit jestli dopadám na patu nebo na špičku. Abych se přiznal já to ani nevím. Běhám myslím takovým způsobem, který je pro mé tělo přirozený a vzhledem k tomu, že mě běhání baví a zlepšuje můj zdravotní stav, tak nemusím styl nijak měnit. Ale samozřejmě já se během neživím a chápu, že když někdo ano, tak musí k některým věcem přistupovat výrazně jinak než já.[/quote] Já jsem taky amatér, nebo spíš tragéd, ale o techniku běhu sa zajímam, protože, laicky řečeno, při správne technice běhu méně zatěžuji organismus, hlavně klouby. Když jsem po mnoha letech začínal znovu běhat, tak jsem se od našeho běžeckého guru dovědel, že bych měl dopadat na vnější přední čáast paty, „převalením“ přenést váhu na vnitřní přední čáast chodidla a odrazit se přes palec. To se snažím dodržovat při dlouhých bězích, a podle videozáznamu, který mi pořídili při vyšetření ve sportovní laboratoři, se mi to celkem daří. Není to technika pro dosažení maximální možné rychlosti, ale technika pro veterány a rekreační běžce, kteří chtějí, aby mohli běhat co nejdéle.

Ahojte. Ja mam vysoku klembu. doteraz som naslapoval na patu a mal som bolesti kolien na vonkajsej strane. Teraz som si kupil nove boty, viac tlmive nike air pegasusy a skusam naslapovanie na prednu cast a bolesti ustupuju. Akurat nevydrzim takto dlho bezat kvoli bolestiam lytok a pokracujem v naslapovani na patu a zase potom zacinaju boliet kolena. Dufam, ze si coskoro zvyknem na tu bolest lytok alebo ze po case ustupi.

[quote=Štefan][qu­ote=Šnek]Když tak čtu některé příspěvky, tak jsem rád, že jsem jenom amatér a nemusím řešit podobné technické problémy. Já prostě běhám „jak mi nohy narostly“ a nemusím řešit jestli dopadám na patu nebo na špičku. Abych se přiznal já to ani nevím. Běhám myslím takovým způsobem, který je pro mé tělo přirozený a vzhledem k tomu, že mě běhání baví a zlepšuje můj zdravotní stav, tak nemusím styl nijak měnit. Ale samozřejmě já se během neživím a chápu, že když někdo ano, tak musí k některým věcem přistupovat výrazně jinak než já.[/quote] Já jsem taky amatér, nebo spíš tragéd, ale o techniku běhu sa zajímam, protože, laicky řečeno, při správne technice běhu méně zatěžuji organismus, hlavně klouby. Když jsem po mnoha letech začínal znovu běhat, tak jsem se od našeho běžeckého guru dovědel, že bych měl dopadat na vnější přední čáast paty, „převalením“ přenést váhu na vnitřní přední čáast chodidla a odrazit se přes palec. To se snažím dodržovat při dlouhých bězích, a podle videozáznamu, který mi pořídili při vyšetření ve sportovní laboratoři, se mi to celkem daří. Není to technika pro dosažení maximální možné rychlosti, ale technika pro veterány a rekreační běžce, kteří chtějí, aby mohli běhat co nejdéle.[/quote] Díky za informace. Ale jak jsem psal – já žádné zdravotní problémy z běhu nemám a proto o žádné změně stylu neuvažuji. Podle mých zkušeností bych si tím mohl spíš ublížit než prospět.

Ahoj. Myslíte, že je možné běh přes patu a přes přední část chodidla střídat? (v závislosti na tom, jestli běžím na boso či s botami, jestli mě zrovna bolí lýtka a achilovky nebo naopak kolena, nebo podle toho, v jakém zrovna běžím terénu) A nebo je na tom něco zásadně špatného?

Já myslím, že ne…taky střídám…rychle běhám přes špičky a při pomalých klusech jdu klidně přes patu…tak myslím, že by to vadit nemělo.

Náhodně jsem se dostal k diskusi na téma technika běhu.Nedělejme z toho vědu, ale akceptujme jisté biomechanické a fyziologické zákonitosti. Kotník – koleno – kyčel- 2× esovitě zakřivená páteř – to jsou ,,tlumicí jednotky,, lidského těla. Když jednu z nich vyřadíme, přetížíme ostatní, a to přináší problémy....... A běh přes patu vyřazuje z řetězce hlezenní kloub – kotník – začne bolet koleno,kyčel,zá­da.......... Ale dokrok na špičku má pouze amortizační/tlu­mivý/ efekt a nepřispívá k udržování rychlosti nebo zrychlení ! Takže – jednoznačně – AKTIVNÍ dokrok na přední část chodidla/,,bříška pod prsty,,/ a spuštění celého chodidla na podložku Zvýraznil jsem AKTIVNÍ – co to znamená ? Zjednodušeně a srozumitelně – ,,pohlazení podložky,,. Jak se to naučit ? Běhat bos- to lze jen málokdy. Využívat boty Nike Free- velmi náročné a je třeba kombinovat s používáním i jiného druhu bot. Posilovat v rámci pohybového stereotypu – v diskusi už zmiňováno – posilovací válec Aquahit-najdete na webu

já se snažím běhat přes špičky, ale bvěhám kratší tratě – tak 4–5 km…