Tohle téma je super, včera jsem se tady hodně nasmála, děkuji 

Reakce v mém okolí jsou buď žádné a nebo spíše pozitivní. Kolemjdoucí se většinou zaměří na mého psa a já jako bych nebyla 

Daleko větší reakce zažívám, když vytáhnu mojí super svítivě žlutou koloběžku. Někdy na mě pokřikují ať přidám (ono se to nezdá, kdo nezkusil asi neuvěří, ale je to docela makačka) a někdy jen obdivují moji krásku 

>> LuckaB, 30. 12. 2011 11:13:38

co myslis tym „moja kraska“? ;)

>> PeterFabok, 30. 12. 2011 12:28:39

moje koloběžka!

>> LuckaB, 30. 12. 2011 13:05:56

Původně jsem chtěl reagovat na příspěvek z 11:13, že jsou kolemjdoucí sprosťáci. Když obdivují koloběžku a ne mladou sportovkyni. Ale po zveřejnění fotky uznávám, že na TÉHLE koloběžce by i MISS WORLD vypadala šedivě a k přehlédnutí. 

P.S. Pes je TAKÉ svítivě žlutý??

>> EvženGe, 30. 12. 2011 13:37:16

ne, černý s hnědým pálením (kavalír)a zaměřují se na něj zřejmě proto, že většina malých psů, nebo spíše majitelé malých psů, dávají přednost povalování na gauči, před nějakým tím sportem, tak je to pro okolí asi zřejmě nezvyk. A když si k tomu ještě odběhne zaplavat v zimě do rybníku, a pak se mnou běží a je jak vodník, tak to je pro lidi už úplný extrém 

>> LuckaB, 30. 12. 2011 13:46:38

Pes kavalír, s takovým jakyby naraženým čumákem? Tak to se nedivím, že se lidem líbí. Taky jsme ho dlouhé roky měli. Ale ta koloběžka taky vypadá pěkně.

>> ozogan, 30. 12. 2011 14:24:17

ano, jakoby trochu dostal lopatou do čumáku

>> LuckaB, 30. 12. 2011 14:31:24

Jo, to je opravdu on, opravdový pes Kavalír. Měli jsme ho doma dlouhých 14 let, trochu jinou barevnou variantu, taky delší jazyk (koukám, ta fotka je už hodně let stará, to ještě nejsem tak šedivý):

Abych se ale vrátil k tématu, poslední dobou běhám u nás na vesnici kde bydlí 860 lidí na cyklo okruhu (550 metrů), který tu nedávno vybudovali. Běhám tu zatím sám (už asi tak skoro 150 km), jen jednou byl se mnou na okruhu jeden bruslař, dnes Mirosav Daňko co bydlí taky kousek vedle (a běhá mu to mnohem líp než mě), jinak jen děti a domorodci se psama na procházce. Tak se je snažím provokovat, že by měli taky začít se svýma psama běhat. Zatím se ale ke mě nikdo nepřidal. Tak snad až bude tepleji, třeba se mi povede někoho vyhecovat k nějakýmu běhání.

Jo, často tu běhám sám, klidně ale lidi hecuju aby se přidali. Zatím se mi to nepovedlo, doufám ale že chápou že mě se to běhání líbí, že neběhám za trest.

Probíhám parkem. Na trávě sedí skupina asi deseti mladých lidí, zpívají, hrají na kytaru a popíjejí. Když tu se najednou jeden maldík zvedá, přibíhá k cestě a jako zkušený občerstvovač mi nabízí nápoj. Možná bych si i vzal, pokud by to nebyla lahev od jakéhosi rumu. Nezbývalo než se jen pousmát a pokračovat v tréninku.

>> rRadek, 28. 03. 2012 21:43:30

Ja mela neco podobneho pred tydnem. S tim rozdilem, ze bezim uz podruhe dokola kolem „sveho“ jezera a tudiz znovu mijim skupinku 4 mladiku, co jsou na vychazku. Panove, vidic mne znovu a asi i proto, ze bylo teplo se na mne otocili a velmi gentlemansky natahli ruku s lahvi a nabidli: Sarap ister misiniz? ( Chtela by jsi vino?) Zajimave na tom je, ze aktualne beham ve velmi tradicni casti Turecka. Slusne jsem podekovala a bezela dal. Ovsem potesili. Mistni na mne take casto volaji: „Gel, gel, gel“ (bez, bez, bez) a preji Kolay gelsin. Tento vyraz u nas neni, ale znamena neco jako snadna prace, proste at ti to jde s lehkosti.

>> skritek Hugo, 29. 03. 2012 07:39:04

„bez, bez, bez“ nejdřív jsem se lekla, že se pohoršují nad tvým outfitem, až po chvíli mi došlo…

„Mami, to byl zloděj?“ stačil jsem ještě zaslechnout polohlasnou otázku malého kluka, který s mamkou zrovna stál ve vchodu domu, kolem kterého jsem probíhal. Bylo to v zimě, už byla tma a … prostě to tak v Budějcích chodí, že kdo v noci utíká, ten krade.

je to tu zabavne citat, ale mi je to take cudzie, tu v Melbourne je beh tak samozrejmy, ze bezec je pre okolie absolutne nezaujimavy a v prakoch je bezec nezaujimavy aj pre volne pustenych psov, obcas si niektory pes chce zabehnut a tak ide so mnou az kym nie je odvolany naspta majitelom ktory nestiha. Ovsem vyskytuje za negativne reakcie ozratych pubertakov ktori z okoloiducich aut hadzu na bezcov prazdne aj plne flase alebo rozne ine veci. Dokonca su tu ludia zvyknuty aj na zavodnu chodzu a ked idem po uliciach a trenujem si techniku aj cestou do obchodu, tak to tiez nikoho nevzrusuje len obcas nejaky ten pes pozera a nesedi mu divny pohyb, psi sa najviac cuduju ked vonku idem chodzu dozadu to davaju pohlady a nedokazu sa pohnut z miesta.

>> rudo, 29. 03. 2012 11:15:17

Rudo, to musí být legrace, když si trénuješ závodní chůzi cestou do obchodu nebo jen tak chůzi pozadu, myslím to v dobrém, ale musí to být sranda 

>> Pavla T., 29. 03. 2012 11:23:48

zavodnu chodzu – Melbourne je hlavne mesto sveta pre chodzu teda hned po Saransk-u. Odtialto je kopu medailistov z OH a MS a chodza je znama, ludia vedia o co ide a si to moc nevsimaju.

ono celkovo je to tu ine, napriklad ked indky idu do obchodu v dacom co vyzera ako pyzamo a podobne veci, proste ludia su tu neni tak nejak jednotne uniformovani v nicom

>> rudo, 29. 03. 2012 11:15:17

Že pes na trénink závodní chůze není připraven, potvrzuji i z pražské Stromovky. Zatímco naší skupinky se jeden agresivní pes ani nevšiml, o to více se s chutí zakousl do jednoho chodce, který nám v tempu téměř stačil. Ale třeba jsou v Melbourne hodnější psi, a tam to nebezpečí nehrozí 

V posledních týdnech se setkávám s odezvou okolí častěji než dříve, například:

paní: Kdybych měla klobouk, tak smeknu.

studenti: Běž Foreste, běž!

cyklista: Není Ti zima? já: Ne cyklista: Určitě je, že?

dítě: Mami, proč ten pán pořád běhá?

pán dnes: Nehoň se, zdechneš!

Celkem pravidelně se někdo ptá, kolik km jem už dnes uběhl, ale reakcí je více, větší část pozitivní, ale určitá část i výrazně negativní.

Běhám v oblasti bývalého vojenského prostoru Ralsko.Při pokecu se známým –správce obory pro zubry,se mně s vážnou tváří zeptal jestli se chci zlepšit v časech.Já pitomec odpověděl ano a on nato,tak si občas zkrať cestu a vem to přes zubří oboru.

Po letosnim marathonu v Benatkach na konci rijna jsme rano vybehli na vyklusani. Z nouze ctnost jsme meli vsichni nafasovana oficialni tricka (zmacene veci z predchoziho dne jeste neuschli) Pri vybehu do jednoho z mostu protijdouci pani poznamenala ke svemu spolecnikovi: " Ti jeste nemaji po vcerejsku dost".....

A letos na jare pri navsteve CR jsem uzivala radosti na horskem kole na Vysocine. O vikendu jsme jeli zavod a na kolech jeste stale byla pripevnena cisla. Slapajic s kamaradem zurive do kopce pri vzajemnem soupereni jsme mijeli 2 slecny na vychazce a ta jedna rika druhe: " hele, tady se jede nejaky zavod a tihle jsou asi prvni "…to nas moc potesilo 

Máme doma štěně, teď již trochu odrostlé, ale stále mám ještě v živé paměti, jak jsem ji za každé vyčurání venku chválila: „šikovná“, případně „šikovná holčička“.

Tuhle jsem funěla do kopce a předbíhala starého pána s hůlkou, který mi ale galantně uhnul z cesty a pronesl: „šikovná panenka“. Ani nevíte, jak mi tím zlepšil náladu:-).

Běžel jsem kolem výkopových prací a jeden přičinlivec odložil svoje nářadí, a z kopce se ze srandy ke mne přidal. Ostatní na něj křičeli „Dobře, Jozef!“, já jim řekl, že jim ho za dvě hodiny vrátím. Na to zareagovali tak, že ať je aspoň o 2 kila lehčí (což by se mu při jeho konstituci hodilo :) ). Pak se ale zastavil a vrátil se k práci.

Jeho bezprostřednost mne docela potěšila. Přitom nešlo o typické „idiotské“ snahy běžce k něčemu vyprovokovat. Prostě viděl jak běžím, tak ho nenapadlo nic lepšího, než nechat lopatu a běžet kousek se mnou :).

Jednou jsem si takhle bezel docela svizne do strmeho kopce pres vesnici. A jeden zednik na me krici „Zvedej vys ty kolena a pridej! Takhle by te predbehl tady deda…“

Dedovi bylo tak 67let a mel docela mohutnou telesnou konstituci, ta me napadlo, ze ten asi sotva. Dnes uz vim, ze kdyby to byl stolar, tak me mozna i predbehne, ale nastesti to byl zednik. Tak jsem se nespletl, ten by me nepredbehl. 

Este ked som behaval na oveale a chodili sme rano na trenngy „cez prazdniny“, boli casy ked fakt lialo a bolo hnusne pocasie. Nam to vsak nevadilo, baby na tom boli horsie a obcas neprisli na trening. Ked sa ich trener spytal, kde bolim, co robili…odpoved bola, ze doma, ze im rodicia zakazali ist do toho necasu.

Odpoved trenera:„a co nejes ked prsi?“ Prirovnaval trening k dennej cisnosti – k jedlu. Na toto si vzdy spomeniem ked beham v dazdi 

SlavoK – stolar vs. zednik, dobra trefa

Jednou v zimě jsem běžela po louce. Byla tam jen úzká vyšlapaná pěšinka a okolo hluboký sníh. V dálce před sebou jsem zahlédla pána se psem, boxerem. Blížím se k nim, blížím a rozhodně se mi do hlubokého sněhu uhýbat nechce. Říkám si: až budu blízko, pes uhne. Neuhnul, srazilí jsme se a já měla pěknou modřinu nad kolenem.

Ahoj, uplně to sem nepatří, ale nedařilo se mi vyhledat odpovídající vlákno 

Jak řešíte běhání na služebce? A jak se na vás tváří vaši kolegové? 

>> klarusjaa, 16. 06. 2015 14:40:36

Na služebce využívám možnosti proběhnut neznámé trasy. Na vícedenních nejčastěji běhám ráno před snídaní. Pokud jsou na SC i kolegové a všimnou si, tak ti co neběhají říkají „jsi dobrá, to bych nemoh' ", ti co běhají "taky jsem si měl vzít běžecký boty“. Ale já už jsem ve firmě dost let, míváme různá (i) sportovní setkání, takže se o mé úchylce ví.

>> klarusjaa, 16. 06. 2015 14:40:36

tak záleží, jednou jsem vyzkoušel běhátko ve fitku v hotelu, (jen jsem musel podepsat revers, že nejsem těhotný a dalších asi dvacet bodů), jindy jsem pobíhal po parku, jednou jsem vyběhl i s kolegou. Někdy je doprovodný společenský program cesty náročný a je lepší neběhat a jen regenerovat. O mé úchylce se už ví a některé kolegyně mi samy hlásí, co včera naběhaly. 

>> klarusjaa, 16. 06. 2015 14:40:36

milujem prebehnut sa po novych mestach…takze vzdy vonku a ako sa da, ked je cas poobede chodim vtedy, lebo tak beham aj doma a ked viem, ze sa nebude dat pre program, ci jedlo, tak si vybehnem pred ranajkami… a kolegovia? neriesia, alebo sa len tak popytaju, ale mam par kamosov, co na mna pozeraju ako na zjavenie, ze ci sa mi ozaj este chce balit bezecke aj na dva-tri dni a ja vzdy poviem, ze to je to najdolezitejsie v tej batozine co koho po tom, ci sa tam chcem prebehnut… kazdy ma ine priority, niekto potrebuje zbalit flasu, niekto prejst pamiatky, kazdemu podla chuti