No teda to je dneska s tím sportem složité. Až teď jsem si uvědomil, jak klikatá je teď cesta dětí k atletice a sportu vůbec. Než se proderou tím množstvím instrukcí, poplatků, registrací, prohlídek, potvrzení a notářských potvrzení těchto potvrzení, tak velká část z nich asi ztratí elán :)
A podle mě to vypadá, že předepsaný povinný počet povolení, potvrzení, prohlídek, vybavení atp. bude do budoucna ještě dost narůstat. Míra byrokracie prostě roste tak dlouho, dokud zbývá nějaká iniciativa, která se dá ještě pohltit.

V tuto chvíli řešíme na pracovišti akreditaci a s tím spojené papírování a hrůza je slabé slovo…

Na tuto problematiku mám smíšené názory. Nesouhlasím s tím, považuji vše za manipulaci právníky, kteří s normálními lidmi takto manipulují. Ale na druhou stranu se pak člověk musí chránit. Je to uzavřený kruh.

Věta z posledního odstavce „…proto soutěž dětí nevypisuji…“ je pro mě hrozná. Chápu a odsuzuji zároveň.

OCHRANA, RESP. PRÁVNÍ OCHRANA, NENÍ VĚCÍ POVOLENÍ A PAPÍRU A PODPISŮ, ALE CENY PRÁVNÍKA, KTERÝ MĚ CHRÁNÍ. VŽDY SE NAJDE SKULINA…
 

Ale jinak samozřejmě díky za článek, který problematiku popisuje.

Stando a Dane, v praxi to obvykle tak hrozné není, naštěstí běh je relativně málo riskantní sport, co se týče těžkých úrazů nebo úmrtí při něm, ovšem Michal jako právník nás musel seznámit i s tím, co je v reálu málo pravděpodobné. Na stovkách našich závodů jsou dětské kategorie a organizátoři je vypisují, i když jsou si vědomi toho zlomku promile rizika.
Jinak by se už nemohlo dělat vůbec nic. Za celý svůj sportovní život jsem zařil jediné úmrtí dorostence při běhu, a to se stalo již před více než 40 lety na jednom krosu v Praze 4. Tenkrát byla povinnosz lékařských prohlídek a tak zjistili, že jen kluk byl na prohlídce přesně před týdnem, nic nezjistili a on přitom měl srdeční vadu jak hrom.
Eventuelní riziko by mohlo nastat v případě, kdyby se chlapec nebo dívka při atletice vážně zranili a rodiče (příbuzní) by z toho chtěli dodatečně vytřískat kapitál ve formě bolestného nebo odškodného. Tady by zřejmě došlo na souboj advokátů a vyhrál by to ten mazanější. Podotýkám ale, že neznám ani jeden případ tohoto druhu, který by se týkal dětí, pěstujících atletiku.
Trochu bych polemizoval s Michalovým závěrem v posledním odstavci, že děti přicházejí na naše běhy spontánně. Já registruji spíše pravý opak, pokud děti přijdou, tak téměř vřdy v doprovodu rodičů, prarodičů, příbuzných či trenérů a učitelů. Pravda, v kategorii starších žáků a žákyň to už tak nemusí být, ale zde jde zpravidla o děti, které už nějaký sport dělají a zdravotní riziko je v jejich případě přece jen nižší.
Na druhé straně je pravdou, že zatímco dospělý běžec přihláškou k závodu bere riziko na sebe (tak zněl aspoň právní názor, který si SOBZ nechal před několika lety vypracovat), v případě nezletilých by ovšem jejich podpi neměl právní cenu. A teď, babo, raď…

Ako pravnik a bohuzial tiez znaly problematiky, musim suhlasit s Danom67. Ide tu o manipulaciu zo strany pravnikov a neblahe „amerikanizovanie“ cinnosti ludi. Prave to najzhnitejsie z tejto spolocnosti najochotnejsie preberame (sudit sa za vsetko, aj ked nemam moralne pravdu, ale skulinka sa vzdy najde a mozem z toho vytrieskat majetok). Niet divu, ze v USA su pravnici prave ti najneoblubenejsi. Najviac zlych vtipov v anglictine je prave o pravnikoch.
K byrokracii- bohuzial, taka je realita, ale aj priemerne iteligentny clovek to zvladne sam, aj bez pravnika. Zatial.

Vážení sportovní přátelé,
článek vás neměl vystrašit ale pouze upozornit na některé obecné skutečnosti, které mohou nastat. Dnes se skutečně „roztrhl pytel“ s různými návrhy o náhradu škody při tom či onom, soudy již v řadě případů rozhodly ve prospěch poškozených a v několika případech se to týkalo i organizátorů soutěží, školských zařízení apod. Proto si myslím, že i organizátoři by tuto skutečnost měli brát na zřetel. Jedná se o jejich reputaci a hlavně peněženku. Pakliže se prokáže, a to se v řadě přápadů prokáže, určitá míra zavinění třeba organizátora, podílí se na náhradě škody poškozenému, v našem případě zákonným zástupcům. To, že se dítě přihlásí na závod sídlištěm bez souhlasu rodičů a dojde ke zranění či kolapsu přímo nahrává uplatňovat náhradu škody, protože organizátor (ač v dobré víře) dítě přihlásil bez rodiče, trenéra apod. Jedna causa s dobrým koncem, která se stala před několika lety, a které jsem byl přítomen. Při juniorských lehkoatletických závodech na jednom pražském stadionu došlo v průběhu soutěží k situaci, kdy disk prolétl děravou sítí až do první dráhy, kde zrovna běželi závod mílaři. V tomto případě by podle mého názoru jasně odpovídal nejen organizátor ale i vrchní rozhodčí vrhů, který nepřekontroloval zařízení před soutěží. A pokud by to závodník přežil třeba s těžkým zraněním a doživotními následky, pak by se náhrada škody mohla pohybovat v milionech. Já nestraším, jen konstatuji. Jsme součástí moderního světa, proto doporučuji nastavit dobrý mechanismus, né nikterak stresující či obtěžující. Stačí aby každý měl lékařskou prohlídku a neplnoleté dítě revers a je vše OK, rozhodčí prohlédl dobře sportoviště apod. Proč si myslíte, že fitness centra mají vstupní smlouvy s návštěvníky?? Protože se musí chránit. Jeden případ a může je to zruinovat na celý život a vás jako organizátory také. I když běh, uznávám, je méně rizikový. Přesto bych doporučil trochu té odpovědnosti přenést na trenéry a samozřejmě rodiče. U nás v kontaktních sportech to máme jasné. Nemáš sportovní průkaz a platnou lékařskou prohlídku ne starší jednoho roku. Nestartuješ. A pokud jsi neplnoletý a nemáš revers od rodičů, tak také ne. A je jedno, jestli je to kickbox, veslování apod. Na závěr jeden příklad, kdy mi otec jednoho juniorského reprezentanta v kickboxu na letišti v Praze-Ruzyni před odletem na mistrovství světa bezelstně sděloval, že vlastně ani nevěděl, že jeho syn je tak dobrý v tom či onom aktivním sportě, a že vůbec někam chodí. Byl to přední manažer velkého podniku a neměl čas se o kluka zajímat.. taková je doba… i když s tímto nesouhlasím. A to byl také jeden z důvodů, proč jsme zavedli revers. Takovýto rodič (ač se o syna nikterak více nezajímá)bude první, který se bude domáhat soudně odškodného (a ne malého). A vyčíslit se dá vše, podložit také a soud Vám poškozenému skoro vždy nějaké odškodné přiřkne, záleží na situaci. Sportu zdar. Michal Frabša

>> Mato, 25. 9. 2008 12:42:50

Souhlasím s Matom absolutně ale bohužel skutečnost je někdy jiná. A právě proto se trochu chraňme, je to někdy nepohodlné a možná to zdržuje ale je to nutné. Jsem normální člověk, bližší jsou mi vaše názory ale když dojde na „lámání chleba“, pak je problém. Zajímavé by někdy bylo o tom pohovořit na otevřeném foru, čeho jsou lidé lační po penězích i u nás schopni. A soudy se s tím musí kolikrát zabývat.. A jinak s tou Amerikou souhlasím.. plně… Tam se 200 kg vážící paní soudí s KFC nebo McDonalds, že nevěděla, že když jí 30 hamburgerů denně, že jsou nutriční… u nás bych jí zbavil svéprávnosti.. nejlépe. A někteří výrobci mikrovlnek dávají do návodů informaci, že se tam nesmí sušit zvířata… to udělá asi jen Američan. Ahoj Michal

Těší mě, že jsem takto rozproudil diskusi.
Určitě tento a další články ukáží organizátorům závodů, oddílům a dalším, kteří se okolo běhů pohybují spletitost a složitost problematiky.

Pak už je na každém, jakým směrem se vydá.
Pokud se stane, že by mladší dcera běžela na nějakém závodě (silně pochybuji, ale člověk nikdy neví), tak budu chápat organizátora, který mi dá pět papírů k vyplnění a podepsání.

>> Michal Frabša, 25. 9. 2008 13:00:50

Mužu jako organizátor nechat místo rodiče podespat třeba trenéra ketrý na závod děti přivedl? Má vůbec takovýto podpis nějakou váhu?

Pořádáme 2 běžecké silniční závody ročně,na kterých si necháváme podepsat od zúčastněných prohlášení, ve kterém se mluví o zdravotním stavu účastníka. Součástí těchto závodů jsou doprovodné závody pro příchozí (1.závod) a pro děti a mládež (2.závod). Doposud nás nikdy nenapadlo něco podobného od účastníků těchto závodů požadovat.
Bude to asi nutné, i když přibude další administrativa a na každém ze závodů je přítomen oficielně lékař.

>> Ttiimm, 26. 9. 2008 07:19:43

Pokud děti přivedl na soutěž trenér, pak je lepší než nic, nechat podepsat revers za děti jemu. Právně je to sice trochu na vodě ale zbavíte se tím (alespoň částečně) určité zodpovědnosti. Jste v dobré víře a můžete trvrdit, že přece každý zákonný zástupce (rodič) své dítě svěřuje právě třeba osobě trenéra za účelem sportovních aktivit, závodu apod., tudíž se nemůže vymlouvat, že o tom nevěděl. Rozumný trenér si na začátku školního roku pozve všechny rodiče, seznámí je s tréninky a chodem klubu, režimem na tréninku apod. a nechá si účast na seznamovací schůzce stvrdit podpisem, rodiče zkušenějších „adeptů na závody“ obeznámí s obecným programem účasti na lehkoatletických závodech. Tito mu pak potvrdí buď souhlasně či nikoliv, zda-li mají zájem či ne aby jejich potomek závodil. Takže trenér ano, pokud nepodepíše, svěřenci nestartují. Nebojte se toho, nejdříve u mne také „brblali“ ale příště to měli s sebou. Ať se Vám daří. Michal Frabša

>> dan67, 25. 9. 2008 15:22:56

Příklad z let minulých ze zahraničí. Mladý neplnoletý adept cyklistického sportu se sám vydal na cyklistický ovál na ukázkovou hodinu s dráhovou cyklistikou. Nadšený trenér a klubko zájemců obestoupilo cyklistickou „furtošlapku“ (nebo-li dráhový speciál, chcete-li) a trenér nedomýšleje nebezpečí nabídl zájemcům svezení na rovině. Když si zmíněný chlapec v nadšení přitahoval řemínky u klipsny, dostali se mu dva prstíky do převodníku a středové ozubené kolo ostré jak břitva mu dva poslední články uřízla jak břitva… Nebudu vás napínat, causa na několik měsíců, odškodnění požadována na klubu a ten to následně (pokud vím částečně) požadoval na trenérském nadšenci.. Celoživotně poškozené zdraví, handicap a legrace za stovky tisíc marek (tenkrát). A rodina poškozeného to vymohla.Mějte se prima. Lepší papír předem a trocha prudy než trvalý příkaz na srážky ze mzdy…třeba doživotně. Zdraví Michal F.

Michal Frabša je nejen výborný běžec, ale dlouhá léta se jako profesionál věnuje také sportovnímu právu. Ve dvou dílech nás seznámí s možnými právními riziky, spojenými se sportováním jak nás, tak především našich dětí. Jeho rady mohou být užitečné nejen sportovcům nebo jejich rodičům, ale také trenérům, funkcionářům a pořadatelům. První díl věnujeme základním právním náležitostem sportovních klubů.