V kolika letech jsi poprvé začala jezdit na kole?

“To už si úplně nepamatuju, ale vím, že jsem měla pořád odřená kolena, protože jsem se pořád válela někde na zemi. S volbou věnovat se lyžování se kolo pro mě stalo tréninkovým prostředkem, ale spíš ve smyslu odlehčit běhání a tělo zatížit i trochu jinak než z hlediska techniky. Ta mi ze začátku ani moc nešla, raději jsem šlapala do kopců a jezdila po zpevněných cestách. Zhruba ve dvaceti jsem se zkusila postavit na start cross country závodů, ale musím říct, že mě to úplně nenadchlo, a tak jsem se raději v tréninkovém období vrátila k atletice. A kolo bylo opět jen tréninkovým doplňkem. Až po narození dcery a objevením cross triatlonu jsem se musela naučit trochu jezdit v terénu. Učila jsem se ale za běhu. Hodně mě toho naučil můj táta – přímo na závodech, když jsme si projížděli tratě. Najednou jsem se přestala z kopců bát. Nejsem bůhvíjaký technik, ale hodně jsem se toho postupně naučila od manžela. Velmi důležité bylo zjištění, že člověk může mít z něčeho strach, ten je přirozený, ale daleko důležitější je chuť to zkoušet a učit se nové věci.”

V triatlonu jsi vždy patřila mezi nejlepší cyklistky, čím to bylo?

“Z lyží jsem si přinesla slušnou fyzičku a podařilo se mi to přenést i na bike. V začátcích jsem hodně studovala nejrůznější knížky a články o cyklistice a o tom, jak trénovat, a pak jsem to zkoušela. Cyklistika vyžaduje oproti běhání trochu jiný přístup. Řekla bych, že i kombinace plavání, kola v terénu a běhu je hodně těžká. Většina dobrých plavkyň pak má problémy na biku…”

Jak si věříš v porovnání s cyklistkami specialistkami?

“Moc ne, popravdě jsem se ale na moc vyloženě cyklistických závodů nepostavila. Naposledy vloni na MČR v maratonu v Mostě, do půlky trati to bylo dobré, ale po 50 km to už bylo hodně těžké, z triatlonu jsem na to neměla natrénováno. Tam se jezdí okolo 35 km a pak už se běží. (smích) Ale líbilo se mi to. Myslím, že na cyklistice je úžasné, že se to dá kombinovat. Někdy se mi chce vyjet na silnici a zdolávat stoupání, jindy chci vjet do terénu a překonávat kameny a kořeny.”

Jak je důležitá správná technika jednotlivých sportů? Myslíš si, že stačí mít co nejlepší fyzičku a technika už je druhořadá?

“U technických sportů jako plavání, lyžování nebo horských kol je technika skoro tím nejdůležitějším. Můžete mít fyzičku jako hrom, ale pokud neovládáte techniku, nikam se nedostanete. Všechno, co se dělá dobře, vypadá strašně jednoduše. Neplýtvá se zbytečně silami. Zapojují se jen ty svaly, které jsou potřeba. Pravdou ale je, že ke správnému provedení některých technických sportů je potřeba i slušná fyzická zdatnost.”

Je dobře, že hodně dětí v dnešní době více trénuje fyzičku, místo toho aby se sportem bavily a rozvíjely obratnost a technické dovednosti?

“To je určitě problém. Je to bohužel dané tím, že už i u dětí je kladen důraz na výsledky. Často na tom závisí, kolik pak dostanou do oddílu finančních prostředků. Ale bohužel, co se člověk nenaučí jako malý, potom v dospělosti jen těžko dohání. To platí u technických sportů dvojnásob.”

Co tě čeká teď, po oficiálním ukončení profesionální kariéry?

“Teď se věnuji především psaní tréninkových plánů. Mám pod sebou jak triatlonisty, tak cyklisty. Ozývají se i sportovci z jiných odvětví, jako je běhání nebo překážkové běhy. Vedu tréninkovou skupinu u prodejny Endorfin Factory v Jablonci, která je zaměřená především na lyžařský trénink a to jak na letní přípravu, tak samozřejmě i tu zimní.”

Máš vlastní projekt Lekce bajku, o co jde?

“Rádi bychom společně s manželem předali naše sportovní zkušenosti dál. Vždyť oba se ve sportu pohybujeme již více než 20 let! A právě zmiňovaná technika jízdy na horském kole je cestou, jak si jízdu na kole začít více užívat. Proto jsme připravili pro zájemce již v minulém roce tréninky techniky, které měly opravdu velký úspěch. Od jara tedy navazujeme na to, co jsme započali, a v týdnu se k nám může kdokoliv připojit a naučit se od základů až po složitější věci jako třeba skok, atd. Dále nabízíme individuální lekce a během roku bude také několik víkendových kempů. Do budoucna bychom rádi také sehnali další šikovné lidi po celé republice, které bychom zaškolili a oni by se dále mohli věnovat tréninku svěřenců.”