Vyhrál jsi Moraviamana. Po plavání, které jsi absolvoval po boku Honzy Hradeckého, ses dostal na vedoucí pozici a svůj náskok jsi navyšoval až do cílové brány. I při ne úplně ideálních podmínkách jsi zajel skvělý čas 8:19:06. Čekal jsi takto hladký průběh?

„Čekal, jelikož i loni jsem měl velký náskok hned od začátku. Čas mě velice potěšil, upřímně jsem chtěl překonat svůj loňský čas, abych vytvořil nový rekord trati, ale tak o minutu a ne rovnou o více jak sedm minut.“

Což je hodně. Co se povedlo líp než vloni?

„Na posledních třech kilometrech běhu jsem zjistil, že když za to vezmu, tak je možné si udělat svůj osobní rekord, který mi hodinky ukázaly 8:18:22, ale časomíra 8:19:06, a tak jsem svůj osobák 8:19:02 nepokořil, to mě chvilku mrzelo, ale gratulace a uznání od komentátorů, diváků a soupeřů mi rychle dodaly pocit štěstí.“

Měl jsi připravenou strategii, kterou jsi dodržoval?

„Ano, v plavání jsem se držel nejlepšího plavce Honzy Hradeckého, který mi moc pomohl a celé plavání mi rozrážel cestu. Z depa už jsem vyrážel na prvním místě a ihned od začátku jsem nešetřil síly a vzal za to. První kolo (45 km) bylo za 65 minut a pak každé další jsem zpomalil přibližně o minutu, ale soupeři za mnou se stále vzdalovali. Když jsem si přivezl na závěrečný běh více jak čtvrthodinový náskok, věděl jsem, že už mám vítězství na dosah. Abych zvládl překonat svůj loňský čas, tak mi stačilo běžet maraton pod tři hodiny, což je pro mě velmi luxusní tempo. Rozběhl jsem se s rozumem a držel tempo kolem čtyř minut na kilometr, až na ten závěr, kde jsem zrychlil.“

Řešil jsi překonání traťového rekordu?

„Byl to jeden z mých cílů v tomto závodě.“

Za jeho překonání byl vypsán nemalý finanční bonus. Bylo to pro tebe důležité?

„Finanční bonus potěšil, ale pro mě je hlavně důležitý můj výkon, který naštěstí stále roste.“

Závodníci si stěžovali na silný vítr, který komplikoval dlouhou rovinatou cyklistiku. Jak jsi vítr vnímal ty?

„Jednou mě málem shodil v zatáčce, ale jinak mě nijak neohrozil, nebyl tolik nárazový, spíše stálý, a tak s mojí váhou 83 kilogramů to tolik nemávalo.“

Czechmana jsi vynechal kvůli nachlazení, a přišel tak o možnost obhajoby loňského triumfu, na kterou ses chystal. Je triumf z Moraviamana pro tebe dostatečnou satisfakcí?

„Určitě, bylo to pro mě těžké se rozhodnout a dát přednost zdraví před Czechmanem a omluvit se ze závodu. Neměl jsem v přípravě žádné větší problémy, ani výpadky v tréninku, přál jsem si ovládnout oba závody. Jednou to přijít muselo. Jsem rád, že Moraviaman potvrdil mojí kvalitní výkonnost.“

Tvůj čas i otrokovické představení ve stylu „one man show“ napovídá, že máš životní formu. Vnímáš to tak?

„To nedokážu říct, má výkonnost stále stoupá a doufám, že tohle ještě není moje nejlepší forma.“

Co ti po sobotním závodě říkal kouč Luboš Bílek?

„Luboš byl rád, že jsem se opět zlepšil, vyhrál a překonal svůj rekord trati.“

Za necelý měsíc tě čeká Challenge Prague, kde bude zajímavé sledovat tvůj souboj s Lukášem Kočařem, který je letos ve výborné kondici. Co pro tebe bude muset zafungovat, abys ho porazil?

„Lukáš nebude mým jediným soupeřem, je jich tam plno, co bych rád porazil. Co se týče Lukáše, trať v Praze je více stavěná na jeho styl jízdy na kole. Pro mě není úplně ideální, nemám rád delší kopce a sjezdy. Abych ho porazil, musel bych mít po kole ztrátu do dvou minut, pak by to mohlo být zajímavé.“