Po bronzu v terénním triatlonu jsi na MS v Pontevedře doběhl na 13.místě v dlouhém triatlonu. Jak ses cítil po náročném závodě?

„V sobotu mi odešly především hamstringy, jednak na kole a poté především v závěrečném běhu. Hodně ztěžka si teď proto sedám a trpím i při chůzi do kopce. Jinak to není tak hrozné, jak jsem čekal a věřím, že během pár dnů budu schopný znovu naplno trénovat. Z celého týdne zde v Pontevedře převládá pozitivní naladění, zpravidla jsem vždy míval problém takto zkraje sezony něco zajet. Vím, že oba závody zde mohly být lepší, i tak ale považuji své výkony za dobrý příslib pro celou tuto sezonu!“

Kvůli příliš chladné vodě bylo zkrácené plavání z původních tří kilometrů na polovinu. Hrálo ti to do karet?

„Popravdě ano, jednak jsem toho zde v týdnu před závodem moc nenaplaval a zadruhé by byl závod o dalších 20–25 minut delší. Zkrácení plavání bylo nakonec z mého pohledu správným rozhodnutím. Když si vezmu, jak jsem byl promrzlý po 22 minutách v této vodě já, nedovedu si představit, jak by vypadali závodníci Age group, kteří by ve vodě (při původních 3 km) strávili více než hodinu. Do závodu jsem šel s poučkou co nejvíce se krotit na kole a všechny síly pošetřit do závěrečného běhu.“

Jak se pro tebe závod vyvíjel v jednotlivých disciplínách?

„Z vody jdu v kontaktu s druhou skupinkou asi osm lidí, přičemž na čele je pětičlenná skupina favoritů. Z našeho druhého vláčku po 15km odjíždím a dostávám se mezi oba tyto balíky, v té chvíli se rozhoduji za každou cenu a možná co nejdříve první skupinu dojet. To se mi na začátku druhého kola (asi 40.km) podaří a dalších 20km jedu opravdu bez větších problémů s čelní skupinou. Poté ale trochu netakticky najíždím na čelo a asi 10km se snažím skupinu popohnat. Bohužel na to hned vzápětí doplatím a při nájezdu do posledního třetího okruhu (80.km) mi docházejí síly. I s výhledem na závěrečných 30km běhu se snažím poslední kolo jen objet a připravit se na poslední dvě hodiny závodu. Běh rozbíhám velmi zadrženě, ale v tempu, které jsem měl před závodem v plánu. Bohužel i zde přichází po cca 18.km krize a v závěru místo plánovaného stahování vadnoucích soupeřů odpadám já a dobíhám na 13. místě.“

Jelo se podle pravidel povoleného draftingu?

„K hodnocení dodržování pravidel se raději příliš vyjadřovat nebudu, každopádně jsem byl hodně zklamaný. Nepřispěla tomu ani extrémně nebezpečná cyklistika ve třech okruzích s další tisícovkou Age group závodníků na trati.“

Přišel jsi na to, kde a proč se to zlomilo? Udělal bys býval něco jinak?

„Jednoduše jsem to pravděpodobně přepískl. Možná jsem promrzlý z vody, neodhadl svoje tempo v úvodním okruhu a následně tomu nepřispěl ani můj výlet na čele závodu, ten mě jednoznačně dorazil. Mohl se na tom podepsat také úterní závod i přesto, že jsem se již v pátek cítil perfektně a věřil v dobré nohy. Navíc to byl můj prozatím nejdelší triatlonový závod a je pravda, že jsem odpadl přibližně po dvou hodinách na kole, tedy ve chvíli, kdy se při 1/2 IM cyklistika dojíždí.“

Měl jsi myšlenky na DNF? Co tě motivovalo závod dokončit, přestože jsi čekal lepší výsledek?

„Tentokrát absolutně ne. Závod jsem chtěl za každou cenu dokončit, i kdybych měl jen kvalitně potrénovat. Je pravda, že ve chvíli, kdy mi na kole došlo, jsem se necítil zrovna nejlépe a začal jsem pochybovat, následným zvolněním jsem ale nabral potřebnou energii k dokončení.“

Ve své reportáži jsi psal, že do příštího závodu budeš zase o něco silnější. Na čem se teď chystáš zapracovat?

„Jednoznačně jsem odhalil několik slabin, na kterých chci v tréninku do příštích závodů zapracovat. Dále jsem zjistil, že můj cyklistický posed v hrazdě, který jsem přes zimu ladil při jízdě na trenažeru a cítil jsem se u něj nejkomfortněji, není zrovna nejrychlejší. Zkrátka při jízdě do kopců jsem pocitově šlapal snad o 100 W méně než při jízdě z mírného kopce dolů, to vše ve stejném odstupu za vláčkem závodníků před sebou. Věc už jsem ale začal řešit a kontaktoval jsem Honzu Dubce, tedy největší kapacitu v této problematice u nás.“

Co říkáš na složení medailového podia? Vítězem se stal Španěl Javier Gomez, který se v současné době soustředí na olympijský triatlon a kvalifikaci na Olympijské hry.

„První a druhé místo dle očekávání, o třetím Slovinci jsem snad v životě neslyšel, takže překvapení. Javier byl samozřejmě suverénní, ale z jeho závodního projevu bylo cítit, že si stoprocentně jistý vítězstvím není. Jsem přesvědčený, že kdyby zde byl někdo z excelentních cyklistů, závod by dopadl jinak.“

**Vraťme se ještě k bronzovému úspěchu v terénním triatlonu. Zaujalo mě, že jsi většinu cyklistiky absolvoval po boku několikanásobného mistra světa v Xterra Španěla Rubena Ruzafy.

Jaké to pro tebe bylo?**

„Na jednu stranu bylo příjemné kopírovat jeho stopu ve většině sjezdů. Na stranu druhou i on sám musel cítit, že jsem byl ve výjezdech o chlup silnější, i proto mi neodjel. Těžko říci, jak bych cyklistiku odjel celou sám za své. Před vyhlášením jsme se chvíli bavili a sám říkal, že byl překvapený, jak jsem byl na kole silný, na to jsem mu odpověděl, že jsem pro změnu nečekal, že tak dobře poběží.“

Jak jsi vnímal atmosféru tohoto multisportovního šampionátu?

„Na sobotní závod byla atmosféra především díky Javierovi Gomezovi naprosto dechberoucí. Organizace, až na pár drobností, byla odpovídající. Rozhodně je těžké věnovat každému ze závodů v takovém časovém presu odpovídající pozornost, než jako když jde o jeden jediný šampionát.“

Již nadcházející sobotu tě čeká obhajoba zlata na náročném horském duatlonu Krušnoman. Jak se budeš připravovat tento týden?

„Budu se snažit maximálně zregenerovat, nejvíce mi v tomto vyhovuje aktivní forma odpočinku, tedy dle chuti, počasí a času volný trénink. Startovní listinu jsem ještě neviděl.“