Jaké novinky na nás letos v Klínech čekají?

„Obvykle se snažíme s tratěmi „nenovinkovat“, ale letos bohužel musíme lehce pozměnit trať běhu. Ve Sportareálu Klíny se staví velká bobová dráha přes celou sjezdovku až dolů do spodní stanice. Z tohoto důvodu poběžíme přes lehké staveniště, ale velké díky vedení areálu, že jsme našli kompromis a o singltracky v lese a lesní běžecké prostředí nepřijdeme. Trasa běhu je tak o trochu běhavější a rychlejší. Druhou změnou je prostor startu. Letos budou závodníci ukrajovat první metry přímo do sjezdovky směrem vzhůru, tak jako děti při dětském MTB duatlonu. A třetí, drobná novinka, je ta, že i ve variantě SHORT jsou pro závodníky připraveny finisherské medaile.“

Ač se říká, že je Krušnoman extrémní, drsný, tvrdý, tak se ho účastní široké pole závodníků včetně začátečníků. Co bys takovému nováčkovi před závodem doporučil?

„Aby měl čistou hlavu, šetřil se silami a nenechal se strhnout davem. Každý si musí v hlavě jet svůj vlastní závod.“

Kdo bude podle tebe největším favoritem na celkové prvenství?

„Asi Karel Zadák, na Klínech nikdy neporažený. Vlastně Karla Zadáka může porazit jen Karel Zadák, anebo jak říká moderátor Pepíno Svoboda: hledá se nový „Předák“. Ale věřím, že Petr Soukup i David Jílek svojí kůži neprodají lacino.“

Každý závod má ale hrdiny i v poli poražených. Je někdo takový, na koho rád vzpomínáš?

„Ke každému ročníků je nějaká veselá historka z natáčení, někdo, kdo se ti nesmazatelně zapíše do hlavy. Například můj kamarád Petr Švarc, který se rok co rok zúčastňuje duatlonu, a pokaždé v cíli od něho slyším, že je to ku… těžké a že mě zabije. A samozřejmě je to i rodina, která každý rok „trpí“! Cca měsíc před závodem se promění obývák, předsíň nebo ložnice v jedno velké skladiště pohárů, coca coly, věcí na prezentaci, různých směrovek a dalších věcí. Nejde zapomenout na rok, kdy padal sníh a řidiči MHD mi sváželi promrzlé závodníky i s koly z tratě. A také na ročník, který byl ještě na podzim na Českém Jiřetíně, kdy se jelo na vzdálenostech 20 km + 100 km + 10 km a bylo nádherně teplo bez větru. Jinak ke Krušnomanu patří chleba se sádlem a okurkou, různé buchty a koláče made in domácí dílna pořadatelek.“

Jako jeden z mála pořadatelů pořádáš kromě silničního i terénní závod. V čem je rozdíl z pohledu pořadatele?

„Rozdíl je minimální. Při silničním máš strach, že to někdo někde položí pod auto, a u terénního máš zase obavy, že to někdo otočí okolo stromu. Mezi startujícími je to podobné. Chci, aby se všichni na našich závodech cítili jako doma, na pohodu, bez emocí, bez stresu. Takže se snažíme ke každému závodu, který děláme, přistupovat stejně. Náš závodník, náš pán.“

Právě propojením terénního triatlonu neboli Xterry a silnice je i váš společný projekt s Michalem Pilouškem, resp. jeho HusMužem. Nese název Duathlon Double, můžeš ho představit?

„Nápad přišel od Michala Pilouška a já jsem za to moc rád. Spojením obou duatlonů chceme všem ukázat, že to jde spojit. Bouráme spolu s Michalem pomyslnou zeď mezi terénem a silnicí, byť teď nejen ve sportu se nosí stavění nesmyslných zdí.“

Kde se vzal nápad udělat na severu Čech „extrémnější duatlon“?

„Vždy jsem chtěl pořadatelsky přičichnout k dlouhému triatlonu v horách. Bohužel na Flájích (vodní nádrž v Krušných horách, pozn.red.) se plavat nesmí, a tak byl na programu dlouhý duatlon. První ročníky byly opravdu na dlouhých tratích, například 20km běh, 100km kolo, 10km běh, anebo později 10km běh, 100km kolo, 10km běh. Po stěhování do Sportareálu Klíny jsme ujednotili délky tratí na 5 km běh + 82 km kolo + 15 km běh s tím, že cyklistika zavítá i na německé území. Musím se přiznat, že vlastně od loňska děláme i dlouhý triatlon v Krušných horách, ale bereme ho jako oficiální „trénink“ bez startovních čísel, kdy každý má svého supporta a ten se o něj stará po dobu celého Krušnomanského Tréninku. Prostě vše na pankáče – Punk Triathlon.“